Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o postupu při ochraně lesního půdního fondu

Orgán státní správy lesního hospodářství, který rozhoduje o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo o omezení v jejich využívání, posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavků na vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo na omezení v jejich využívání a důsledky případného vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo omezení v jejich využívání na lesní fond a na plnění funkcí lesů. Podle okolnosti případu zkoumá a posuzuje, zda úkoly, pro které je vynětí lesních pozemků nebo omezení v jejich využívání požadováno, nelze zabezpečit jinak a zda je dbáno na ochranu lesního půdního fondu a lesních porostů;3) přitom přihlíží ke ztrátám, které lesnímu hospodářství vzniknou, a k celkovému významu lesů v daném území z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a rázu krajiny a jiných důležitých zájmů společnosti.

(1) Orgán státní správy lesního hospodářství, který povoluje vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo omezení v jejich využívání, uvede v rozhodnutí kromě náležitostí podle obecných předpisů o správním řízení:

a) údaje o lesních pozemcích, jichž se rozhodnutí dotýká (název obce, katastrální území, parcelní čísla a výměry),

b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,

c) doba, na kterou se dočasné vynětí stanoví.

(2) Orgán státní správy lesního hospodářství v rozhodnutí podle odstavce 1 podle okolností případu dále uvede:

a) způsob a termín opětného zalesnění pozemku, popřípadě zajištění založených lesních porostů, pokud bude po ukončení použití k jiným účelům vyňatý pozemek vrácen lesnímu půdnímu fondu,

b) při vynětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění vyňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k produkci dříví a plnění ostatních funkcí lesů až do jejich skutečného použití k jiným účelům,

c) podmínky nutné v zájmu ochrany lesního půdního fondu, lesních porostů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství,

d) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy, zejména vodohospodářských orgánů, orgánů státní ochrany přírody, lázní a zřídel apod.

(1) Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů vycházejí těžební organizace z rozvržení ploch pro těžbu nerostů navržených ve schválené územně plánovací dokumentaci.

(2) Návrh na udělení souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí obsahovat

a) orientační zákres polohy dobývacího prostoru na kopii mapy tak, aby z něho byl zřejmý rozsah dotčených lesních pozemků a návaznost na části lesního půdního fondu v bezprostředním okolí dobývacího prostoru,

b) údaje o dotčených lesních pozemcích (parcelní čísla a výměry),

c) kopie pozemkové mapy se zákresem dobývacího prostoru a s vyznačením hranice výpočtu nerostných zásob, popřípadě s vyznačením prognózního území pro další těžbu, a to podle podkladů zjištěných geologickým průzkumem,

d) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace.

(3) Těžební organizace předloží orgánu státní správy lesního hospodářství před projednáním plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu likvidace4)návrh opatření k zajištění ochrany lesního půdního fondu; k návrhu připojí:

a) vyhodnocení předpokládaných ztrát na produkci dřevní hmoty s přihlédnutím k ostatním funkcím lesů, jakož i předpokládané následné škody, a to v porovnání s alternativním řešením podle možností zjištěných geologickým průzkumem,

b) charakteristiku devastace a koncepční řešení rekultivace na úrovni studie tak, aby bylo možno posoudit návrh provedení lesnických rekultivací, popřípadě jaké budou důsledky odvalového řešení na lesní půdní fond; u dobývacího prostoru pro lomovou (povrchovou) těžbu nerostů lze koncepční řešení rekultivace nahradit předběžným sdělením o způsobu využití vytěženého prostoru s uvedením lhůty k doplnění celorevírního nebo podnikového plánu rekultivací,

c) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při stanoveni dobývacího prostoru,

d) stanovisko státní organizace lesního hospodářství, která dotčené lesy užívá, popřípadě v nich vykonává odbornou správu.

(4) Jestliže se dobývací prostor dotýká jak lesního, tak i zemědělského půdního fondu, musí být v návrhu opatření podle odstavce 3 uvedeny i údaje o koncepčním řešení rekultivace zemědělských pozemků.5)

(1) Žádost o souhlas k návrhu na projednání projektového úkolu staveb musí kromě orientačního zákresu staveb na kopii pozemkové mapy a údajů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), b), g) až k) obsahovat tyto další údaje, uvedené podle okolností případu:

a) údaje, jak budou při realizaci výstavby dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace,

b) předpokládané dočasné použití dalších lesních pozemků v průběhu výstavby, např. pro zařízení staveniště,

c) studie o změnách biologických a přírodních poměrů, které vzniknou v důsledku realizace staveb,

d) návrh opatření k zajištění ochrany přírodního prostředí na období výstavby a návrh biologické úpravy krajiny po realizaci výstavby.

(2) Trasy směrových a liniových staveb je třeba vést podle okolností případu tak, aby nebyl tříštěn lesní půdní fond. U tras pozemních komunikací, plynovodů, ropovodů apod. je třeba podle možnosti využít stávajících lesních cest, rozdělovacích průseků a jiných lesních pozemků, na nichž nejsou lesní porosty. Trasy nadzemních vedení je třeba vést při okraji lesa; není-li to možné, je třeba k návrhu trasy vedení průsekem předložit alternativní řešení podzemním vedením, popřípadě nadzemním vedením, které neomezí lesní porosty v dosažení růstu odpovídajícího dané bonitě.

(1) Investoři jsou povinni projednat zahájení prací na zamýšlené výstavbě s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživatelem lesů nejpozději do konce června roku předcházejícího začátku prací.

(2) Organizace vykonávající těžební, stavební a průmyslovou činnost jsou povinny:

a) při provádění skrývky kulturních vrstev půdy3) na dotčené ploše se postarat o její řádné využití pro rekultivaci devastovaných ploch a k melioračním účelům nebo zajistit v ekonomicky zdůvodněných případech její dopravu a rozprostření na plochy určené k rekultivaci, popřípadě jí využít k ozeleňování jiných ploch,

b) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby nerostů vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, k zúrodnění, popřípadě k jinému hospodářskému využití.

c) provádět zahlazení následků těžby komplexně na celé devastované ploše v návaznosti na okolní krajinu a přihlížet přitom jak k potřebám hospodářského využití pozemků v nejbližším okolí, tak i k hledisku tvorby životního prostředí a narušení rázu krajiny. V oblastech soustředěné těžby uhlí projednávat koncepci umístění stavby a tvaru výsypek a odvalů, a to nejen z hlediska budoucího využití k rekultivaci, ale i z hlediska tvorby životního prostředí,

d) dbát na ochranu vodního režimu na území.

(3) Kromě povinností uvedených v odstavci 2 jsou těžební organizace povinny dodržovat tato opatření:

a) při povrchové těžbě

1. výsypky zakládat způsobem, který umožňuje následnou rekultivaci; za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek,

2. zpřístupnit výsypky příjezdovými a účelovými komunikacemi tak, aby navazovaly na stávající síť lesních cest,

3. zahladit následky neorganizovaného sypání zeminy v oblastech soustředěné těžby nerostů též na starých výsypkách úpravou jejich svahů, popřípadě přesypáváním těchto výsypek nebo podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací,

b) při hlubinné těžbě

1. snižovat, pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné, propadliny lesních pozemků (zakládkou vyrubaných slojí apod.),

2. na mírnějších nezavodněných půdních poklesech provést terénní úpravy, hlubší poklesy vyplnit náhradními hmotami a převrstvit je zúrodnění schopnou zeminou.

(4) Kromě povinností uvedených v odstavcích 2 a 3 jsou organizace, pokud při jejich činnosti vznikají odvaly odpadových hmot (např. složiště popelovin), povinny:

a) zakládat odvaly popílků a strusek především do neúrodných terénních přirozených i umělých nerovností (např. do vytěžených lomů, pískoven a hlinišť),

b) omezit prašnost při budování a udržování odvalů a při odvozu popílků a strusek na odval na co nejnižší míru,

c) plochy určené pro odval zaplňovat postupná tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být včas rekultivována.

Organizace provádějící geologický a hydrogeologický průzkum jsou povinny

a) včas projednat zamýšlené provádění prací s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživateli lesních pozemků,

b) projednat s orgánem státní správy lesního hospodářství celkový plán provádění průzkumu z hlediska možností využití výsledků takového průzkumu pro otvírku ložisek.

Na návrh federálního ministerstva národní obrany může ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky upravit předkládání podkladů a údajů podle této vyhlášky pro vojenské lesy odlišně.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.

Ministr:

Ing. Margetin v. r.

1) Výpočet náhrad škod a jiných náhrad za lesní porosty podle § 10 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, viz pokyny MLVH čj. 24 504-3301/OLH ze dne 23. 10. 1968, uveřejněné ve Zpravodaji MLVH 1968, částka 8, a sdělení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 25. 5. 1977, uveřejněné ve Zpravodaji FMTIR 1977, částka 3—4.

2) Sdělení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15. 4. 1977 o způsobu zkoumání ekonomické efektivnosti investic, které se mají dotknout lesní půdy (Zpravodaj FMTIR 1977, částka 3—4).

3) § 4 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

4) Vyhláška č. 261/1957 Ú. v., kterou se vydávají podrobnější předpisy o vypracovávání a schvalování plánů otvírky, přípravy a dobývání, jakož 1 plánů zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomu.

5) § 5 vyhlášky č. 142/1976 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.