103/1990 Sb. · 131 paragrafů
(1) Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele nebo ze zákona.
(2) Ručitelem povinné organizace je organizace, která písemně prohlásí oprávněné organizaci, že ji uspokojí, jestliže povinná organizace nesplní svůj závazek. Ručitel se může zaručit i jen za určitou část závazku nebo jen na určitý čas.
(3) Ručení lze poskytnout i pro budoucí závazky nebo pro podmíněné závazky.
(1) Ručení se vztahuje na všechna práva, která vzniknou oprávněné organizaci ze zajištěného závazku. Nevztahuje se na náhradu škody způsobené porušením závazku povinnou organizací, pokud ručitel splnil svou povinnost vůči oprávněné organizaci včas. Rozsah ručení může ručitel v písemném prohlášení zakládajícím ručení stanovit jinak.
(2) Ručitel je povinen závazek splnit, teprve nesplní-li povinná organizace svůj dospělý závazek, ačkoliv k tomu byla oprávněnou organizací písemně vyzvána. Vyzvání není zapotřebí, jestliže je nepochybné, že povinná organizace svou povinnost nesplní. Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník.
(3) Ručitel může odepřít splnění oprávněné organizaci, pokud tato způsobila, že nelze dosáhnout uspokojení od povinné organizace.
(4) Povinná organizace musí kdykoliv bez zbytečného odkladu sdělit na požádání ručiteli rozsah své povinnosti zajištěné ručením.
(1) Práva oprávněné organizace vůči ručiteli se nepromlčí ani nezaniknou před promlčením nebo zánikem práva vůči povinné organizaci. Ručitel může, pokud se oprávněná organizace s ručitelem nedohodla jinak, proti oprávněné organizaci uplatnit všechny námitky, které proti ní má povinná organizace.
(2) Zaručilo-li se za týž závazek několik ručitelů, ručí každý ze společných ručitelů za celý rozsah povinnosti, pokud obsah ručení neomezil v písemném prohlášení zakládajícím ručení. Ručitel má proti ostatním ručitelům postih jako společně zavázaná organizace.
(3) Ručitel, který splní povinnost, za kterou ručí, vstupuje v práva oprávněné organizace a je oprávněn od ní požadovat všechno, co je potřebné k uplatnění nároku proti povinné organizaci. Přechod práva oprávněné organizace na ručitele nemá vliv na běh promlčecí doby vůči povinnému subjektu.
(4) Uspokojí-li ručitel oprávněnou organizaci bez souhlasu povinné organizace, může povinná organizace proti ručiteli namítat vše, co by byla mohla namítat oprávněné organizaci; to neplatí o námitkách, na které povinná organizace ručitele neupozornila ihned po vyrozumění, že oprávněná organizace uplatnila nároky z ručení.
Závazek ručitele zaniká současně se zánikem povinné organizace nebo uspokojí-li ručitel oprávněnou organizaci. Zavázal-li se ručitel jen na určitý čas, zaniká jeho závazek také uplynutím stanoveného času.“.
58. § 130 a 131 včetně nadpisu zní:
Majetkové právo, které nebylo uplatněno ve stanovené době u příslušného orgánu, se promlčuje. Nepromlčují se však právo vlastnické a právo hospodaření. Rovněž se nepromlčuje právo na uspořádání vzájemných práv a povinností spoluvlastníků nebo subjektů společného práva hospodaření, pokud spoluvlastnictví nebo právo společného hospodaření trvá. Promlčení nepodléhají též majetková práva k nehmotným statkům. Majetkové právo zabezpečené zástavním právem se nepromlčí, pokud zástavní právo trvá. Zástavní právo se nepromlčuje, pokud má oprávněný subjekt zástavu ve své moci.
K promlčení přihlédne příslušný orgán jen tehdy, uplatní-li povinný právní subjekt námitku promlčení; je-li námitka promlčení uplatněna, nemůže být promlčené právo přiznáno. Nepřiznání práva z tohoto důvodu nebrání vzájemnému narovnání.“.
59. Za § 131 se vkládají nové § 131a až 131e, které znějí:
Pokud není v zákoně stanoveno jinak, je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. U práv, která musí být uplatněna nejprve u povinného subjektu (např. reklamací), běží promlčecí lhůta ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.
(1) Promlčecí lhůta opakujících se plnění (např. plnění ve splátkách) počíná běžet ohledně jednotlivých částí plnění (splátek) ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé části plnění splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné části plnění.
(2) Promlčecí lhůta práva na náhradu škody činí dva roky a počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Právo na náhradu škody se však promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. To platí obdobně o promlčecí lhůtě práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu.
(3) Promlčecí lhůta práva na zaplacení majetkových sankcí - nejde-li o majetkové sankce, které jsou součástí práv z odpovědnosti za vady - činí šest měsíců.
(4) Promlčecí lhůta na plnění z pojištění vůči pojišťovně počíná běžet za rok od pojistné události; rozhoduje-li v případech pojištění odpovědnosti za škodu o náhradě této škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní moci.
(5) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, je promlčecí lhůta desetiletá a běží ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
(6) Bylo-li právo povinným subjektem uznáno, je promlčecí lhůta desetiletá a běží ode dne doručení uznání; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta ode dne, kdy uplynula tato lhůta.
(7) Práva odpovídající věcným břemenům se promlčují ve lhůtě deseti let. Promlčecí lhůta práv odpovídajících věcným břemenům začíná běžet ode dne, kdy oprávněnému bylo zabráněno právo vykonat.
(1) Promlčecí lhůta se započítává právním nástupcům.
(2) Subjekty se nemohou předem dohodou promlčení vzdát; dohodou také nemohou promlčecí lhůtu prodloužit ani zkrátit.
Běh promlčecí lhůty se přetrhuje výkonem práva. Podáním žádosti (žaloby) příslušnému orgánu před uplynutím promlčecí lhůty se běh této lhůty staví; stačí podání žádosti (žaloby) doporučeně na poště.
(1) V případech stanovených v zákoně právo zaniká, nebyl-li ve stanovené době proveden úkon pro zachování práva nezbytný. Dále zanikají práva z odpovědnosti za vady, nebyla-li uplatněna ve stanovené lhůtě u příslušného orgánu. K zániku práva (prekluzi) přihlíží příslušný orgán z úřední povinnosti, i když povinný subjekt zánik práva nenamítne.
(2) Lhůty pro zánik práva z odpovědnosti za vady činí šest měsíců a počínají běžet
a) po uplynutí lhůty, ve které podle dohody měly být vady odstraněny nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění; nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, po odeslání nebo předání reklamace, popřípadě po splnění, není-li lhůta pro reklamaci stanovena;
b) po odstranění vady, jde-li o právo na náhradu nákladů na odstranění vad; toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;
c) po odškodnění zahraničního zákazníka, popřípadě poté, kdy se podnik zahraničního obchodu dozvěděl o vrácení zboží ze zahraničí, jde-li o zboží, které bylo vyvezeno.“.
60. § 132 včetně nadpisu zní:
(1) Uzná-li povinná organizace co do důvodu a rozsahu písemně svůj závazek, třeba i promlčený, má se za to, že v rozsahu uznání závazek v době uznání trvá.
(2) Uzná-li povinná organizace písemně svůj závazek před uplynutím promlčecí (prekluzivní) lhůty nebo i po uplynutí promlčecí lhůty, běží nová promlčecí (prekluzivní) lhůta ode dne takového uznání.
(3) Byla-li uznána jen část závazku, nastávají uvedené účinky jen pro tuto část.“.
61. § 133 odst. 1 zní:
„(1) Dodavatel odpovídá za to, že předmět plnění má a po stanovenou dobu bude mít vlastnosti stanovené právními předpisy, ustanoveními státních norem, která jsou závazná podle právních předpisů o technické normalizaci (dále jen „technické normy“), smlouvou, rozhodnutím hospodářské arbitráže, opatřením státního nebo jiného oprávněného orgánu, popřípadě vlastnosti obvyklé, dále za to, že je kompletní a bez právních vad. Dodavatel rovněž odpovídá za to, že se dodané množství shoduje s údaji v průvodních dokladech.“.
62. V § 138 odst. 1 se na konci připojuje nová věta, která zní: „dodavatel není v prodlení se splněním dodávky, pokud odběratel nevyhoví jeho žádosti učiněné podle § 361 odst. 4.“.
63. § 141 a 142 zní:
Nesplní-li povinná organizace řádně svou povinnost, může oprávněná organizace na ní požadovat majetkovou sankci sjednanou, a není-li sjednána, majetkovou sankci podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, je-li pro tento případ stanovena.
Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.“.
64. § 143 zní:
Nedohodnou-li organizace něco jiného, závazek nezaniká zaplacením majetkové sankce.“.
65. V § 144 se vypouští věta za středníkem.
66. Název § 145 zní: „Škoda způsobená porušením závazku nebo jiné právní povinnosti“.
67. V § 145 se vypouští druhá věta v odstavci 1 a odstavec 3.
68. Za § 145 se vkládají nové § 145a až 145e, které znějí:
(1) Organizace odpovídá za škodu, kterou způsobí jiné organizaci svým provozem.
(2) Škoda je způsobena provozem organizace, je-li způsobena
a) hospodářskou činností organizace, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti,
b) fyzikálními, chemickými, popř. biologickými vlivy provozu organizace na okolí,
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací nebo činností, jimiž je způsobena jiné organizaci škoda na nemovitosti nebo je jí podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.
(3) Za škodu způsobenou provozem se považuje i poškození složek životního prostředí, zejména znečištění ovzduší, ztráta nebo znehodnocení vody nebo zemědělské či lesní půdy, a to včetně porostů, a poškození či zničení chráněných území a chráněných druhů rostlin a živočichů.
(4) Odpovědnosti za škodu způsobenou provozem se organizace zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nebo náhodou nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozené organizace.
Za škodu způsobenou věcí odpovídá organizace, které věc náleží, nebo organizace, která věc v době způsobení škody užívala. Této odpovědnosti se organizace zprostí, prokáže-li, že dbala potřebné péče o opatrování věci nebo o dohled na ni.
Organizace neodpovídá za škodu, kterou způsobila tím, že odvracela přímo hrozící nebezpečí vzniku škody na majetku, jež sama nevyvolala; za způsobenou škodu však odpovídá, pokud mohla nebezpečí vzniku škody odvrátit jinak, nebo jestliže způsobená škoda je stejně závažná nebo závažnější než škoda, která hrozila.
(1) Škoda je způsobena organizací, jestliže byla způsobena v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří její úkoly plnili.
(2) Organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu poukazem na to, že plnila opatření orgánů hospodářského řízení.
(1) Organizace, která je zavázána jiné organizaci něco vykonat, odpovídá jí i za organizaci, které užila ke splnění svého závazku. Poškozená organizace však může uplatňovat svůj nárok přímo vůči organizaci, která škodu způsobila.
(2) Organizace, která odpovídá za škodu způsobenou jinou organizací, má vůči ní postih.“.
69. V § 147 se vypouští odstavec 4.
70. Za § 147 se vkládá nový § 147a, který zní:
Předpoklady, za kterých je organizace povinna hradit škodu, mohou být v zákonech stanoveny odchylně; odchylně může být stanoven nebo dohodnut pro určité případy též rozsah a způsob náhrady škody.“.
71. V § 148 se vypouští odstavec 3.
72. § 151 se vypouští.
73. § 152 odst. 1 zní:
„(1) Obsah hospodářské smlouvy musí být přesný a srozumitelný.“.
74. V § 152 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
75. V § 153 se vypouštějí odstavce 2 a 7. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
76. § 158 zní:
(1) Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny uzavřít na podkladě plánovacího aktu a za podmínky, že návrh smlouvy byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.
(2) Smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů je povinen uzavřít dodavatel, jde-li o návrh smlouvy předložený v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě,
a) na podkladě plánovacího aktu,
b) k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu.“.
77. § 159 zní:
Kromě případů uvedených v § 158 jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů, jestliže tato povinnost vyplývá ze smlouvy o přípravě dodávek a návrh byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.“.
78. § 160 se vypouští.
79. § 162 se vypouští.
80. § 163 zní:
(1) Přípravnou smlouvou se organizace zavazují spolupracovat při přípravě budoucího plnění.
(2) Přípravnou smlouvou může organizace převzít povinnost uzavřít budoucí smlouvu na předpokládaný rozsah plnění, které má být uskutečněno v určitém období (smlouva o přípravě dodávek).
(3) Přípravná smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu.
(4) Odmítne-li odběratel zavázaný podle odstavce 2 uzavřít budoucí smlouvu, může dodavatel požadovat jen náhradu škody, která mu byla způsobena, pokud není dohodnut též další důsledek. Odpovědnosti za tuto škodu se odběratel nemůže zprostit.“.
81. § 164 se vypouští.
82. § 166 se vypouští.
83. V § 168 odst. 1 se za slova „prováděcí předpisy mohou stanovit“ vkládají slova „nebo organizace dohodnout“.
84. § 170 se vypouští.
85. § 171 zní:
Plnění se počítá na nejdříve dospělý závazek, pokud dodavatel, popřípadě dohoda organizací neurčují jinak.“.
86. § 173 odst. 1 zní:
„(1) Není-li ve smlouvě dohodnuto, co tvoří kompletní výrobek, platí, že výrobek je nekompletní, chybí-li některá samostatně použitelná část, jež podle technické normy nebo povahy výrobku měla být dodána současně s ním.“.
87. V § 173 se vypouští odstavec 2. Odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
88. § 174 odst. 1 zní:
„(1) Neoznačí-li dodavatel výrobek ochrannou známkou, je povinen označit jej plným názvem výrobce a jeho sídlem, popřípadě i jinými údaji, pokud je tak stanoveno právním předpisem nebo technickou normou.“.
89. § 179 zní:
(1) Organizace jsou povinny zacházet s obaly a přepravními prostředky hospodárně. Jestliže dodavatel označil obaly, popřípadě přepravní prostředky jako vratné, a to ve smlouvě, na obalech, v průvodních dokladech nebo jiným způsobem, nejpozději při splnění dodávky, je oprávněn je fakturovat spolu s dodávkou za částku, kterou určí, nejvýše však do výše dvojnásobku pořizovací ceny obalu.
(2) Jako vratné mohou být označeny obaly, které svými vlastnostmi splňují podmínky náležitého obalu podle § 178 odst. 1 a jsou schopny opětovného použití. Jako vratné přepravní prostředky mohou být označeny prostředky užívané přepravci k zabezpečení řádného balení, ložení a dodávání podle § 178 odst. 1 a 2, prostředky k vnějšímu upevnění nákladu a prostředky sloužící k manipulaci se zásilkou nebo k jejímu zakrytí, které jsou schopny opětovného použití a jsou majetkem dodavatele.
(3) Odběratel je oprávněn vrátit dodavateli obaly, popřípadě přepravní prostředky stejného druhu, pokud jsou v použitelném stavu, a dodavatel je povinen tyto obaly přijmout nejpozději do jednoho roku od uskutečnění dodávky a zaplatit za ně odběrateli částku fakturovanou za obaly, popřípadě přepravní prostředky použité při dodávce.
(4) Odběratel je povinen s obaly a přepravními prostředky řádně zacházet, zejména vrátit je vyprázdněné a neznečistěné. Jestliže podle zvláštních předpisů musí být vyprázdněné obaly a přepravní prostředky před vrácením vyčištěny určitým způsobem (např. asanací, dezinfekcí), je tyto úkony povinen provést odběratel, jinak je povinen dodavateli uhradit náklady, které dodavatel v souvislosti s tím vynaloží.
(5) Obaly a přepravní prostředky vrací odběratel do místa určného dodavatelem, a není-li určeno, do místa, odkud byla dodávka odeslána.
(6) Organizace mohou dohodnout i jiný způsob hospodaření s obaly a přepravními prostředky.
(7) Při poškození, zničení nebo ztrátě vratných obalů nebo vratných přepravních prostředků při dodávkách s výrobky nebo při jejich vracení se postupuje jako při dodávkách výrobků.“.
90. V § 183 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“.
91. V § 185 se vypouští odstavec 2, zároveň se zrušuje číslování odstavců.
92. § 187 se vypouští.
93. V § 192 se vypouští nadpis a odstavce 1 a 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
94. § 193 se vypouští.
95. V § 196 se vypouští odstavec 4.
96. § 197 se vypouští.
97. V § 201 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „- není-li to možné -“.
98. § 204 odst. 1 zní:
„(1) Penále za prodlení s dodávkou výrobků činí 5 % z ceny nedodaných výrobků za první den prodlení, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě dalších 5 % z ceny výrobků nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. Penále za prvý den prodlení se snižuje na 0,5 % z ceny těch nedodaných výrobků, které dodavatel dodatečně splnil nejpozději do 15 dnů po uplynutí sjednané dodací lhůty.“.
99. § 205 zní:
(1) Penále za nedodržení lhůty stanovené pro předložení odvolávky nebo za neoznámení přepravní dispozice činí 2 % z ceny výrobků, jichž se nesplnění těchto povinností týká, a trvá-li prodlení déle než měsíc, činí penále ještě další 3 % z ceny výrobků, u nichž tyto povinnosti nebyly splněny ani v této další lhůtě.
(2) Jestliže má být dodávka splněna odevzdáním výrobků odběrateli a odběratel řádně nabídnuté výrobky nepřijme, činí penále 5 % z ceny neodebraných výrobků.“.
100. V § 206 odst. 1 úvodní věta zní: „Penále za vadné plnění činí“.
101. § 208 zní:
(1) Penále za neoznačení výrobku stanoveným způsobem nebo za dodání výrobku nekompletního činí 5 % z ceny vadného výrobku.
(2) Jestliže vzhledem k vadám jakosti výrobku je označení jeho jakosti nesprávné, platí se pouze penále podle § 206.
(3) Bylo-li plněno menší množství, než udal dodavatel v průvodních dokladech, nebo došlo-li k úbytku v důsledku nedostatečného balení, popřípadě ložení, za které dodavatel odpovídá, činí penále 10 % z ceny chybějících výrobků.“.
102. V § 209 se vypouštějí slova „obsažené v plánech rozvoje vědy a techniky“.
103. § 211 a § 212 odst. 2 a 3 a § 213 až 216 se vypouštějí.
104. V § 217 odst. 1 se vypouští druhá věta.
105. V § 217 se vypouští odstavec 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
106. § 218 se vypouští.
107. § 220 odst. 1 zní:
„(1) Dílčí plnění je přípustné, jen je-li sjednáno ve smlouvě.“.
Zároveň se vypouštějí odstavce 2 a 3, a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
108. § 221 až 230 se vypouštějí.
109. V § 231 se vypouštějí odstavce 2 a 3, zároveň se zrušuje číslování odstavců.
110. V § 232 odst. 2 se na konci prvé věty připojují slova „nejdéle však ve lhůtě dvanácti měsíců od převzetí výrobků zahraničním odběratelem, pokud se organizace nedohodnou jinak“. Věta druhá se vypouští.
111. § 236 se vypouští.
112. V § 237 se vypouštějí poslední dvě věty.
113. § 238 až 241 se vypouštějí.
114. § 241a zní:
Dodavatel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípravě dodávek též v případě, že odběratel prokáže, že nepotřebuje dodávku z dovozu podle původního závazku. To však neplatí, jestliže již byla uzavřena smlouva se zahraniční osobou.“.
115. § 241b se vypouští.
116. § 243 až 245 se vypouštějí.
117. § 246 odst. 4 zní:
„(4) Prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace dohodnout odchylnou úpravu od odstavců 1 až 3.“.
118. V § 248 odst. 1 se slova „dodávkového čtvrtletí“ nahrazují slovy „dodací lhůty“.
119. § 250 zní:
(1) Pokud z ustanovení odstavců 2 až 4 nevyplývá něco jiného, je odběratel povinen
a) bez zbytečného odkladu po příchodu zboží do místa určení zjistit jeho stav a množství a reklamovat vady, které jsou při zachování odborné péče přitom zjistitelné, včetně vad, pro jejichž zjišťování je předepsán nebo je obvyklý chemický nebo jiný technický rozbor; právo z odpovědnosti za vady zaniká, když je nereklamuje nejpozději do 15 dnů po příchodu zboží do místa určení,
b) reklamovat jiné vady bez zbytečného odkladu po jejich zjištění; právo z odpovědnosti za vady zaniká, když je nereklamuje nejpozději do 5 měsíců po příchodu zboží do místa určení.
(2) Jestliže lhůtu pro reklamaci stanoví mezistátní podmínky nebo dohoda mezi dodavatelem a zahraničním dodavatelem uzavřená v souladu s těmito mezistátními podmínkami, je odběratel povinen odeslat reklamaci nejpozději v takto stanovené lhůtě, zkrácené u dodávek z evropských zemí o 30 dnů, u dodávek z ostatních zemí o 60 dnů. Tato lhůta počne pro odběratele běžet ode dne příchodu zboží do místa určení. Není-li v této lhůtě reklamováno, právo odběratele z odpovědnosti za tyto vady zaniká.
(3) Jestliže lhůta pro uplatnění odpovědnosti ze záruky, kterou poskytuje zahraniční dodavatel, je delší než reklamační lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2, právo z odpovědnosti za vady zaniká, nebudou-li tyto vady reklamovány ve lhůtě poskytnuté zahraničním dodavatelem, zkrácené o 30 dnů.
(4) Bude-li sjednána se zahraničním dodavatelem se souhlasem odběratele taková lhůta pro reklamaci, že by dodavateli dříve zaniklo právo reklamovat, než by zaniklo právo odběratele reklamovat vůči dodavateli podle odstavců 1 a 2, zanikne odběratelovo právo reklamovat uplynutím lhůty dohodnuté mezi odběratelem a dodavatelem.
(5) Pokud doklady nutné pro odběr zboží od dopravce došly později než se zásilkou, počne běžet reklamační lhůta podle odstavců 1 až 4 ode dne doručení těchto dokladů.
(6) Není-li jiné dohody, musí být výrobky při reklamaci vady jakosti až do vyřízení reklamace v zahraničí uloženy odděleně od ostatních výrobků a bez předchozího souhlasu dodavatele nesmí s nimi odběratel nakládat způsobem, který by přezkoumání reklamované vady ztížil nebo znemožnil.
(7) Je-li dodavatel vázán mezistátními podmínkami k určitému způsobu vyřízení reklamace, určí jej vůči odběrateli v souladu s těmito podmínkami.“.
120. V § 251a odst. 1 se označení „§ 130 odst. 2 písm. a)“ nahrazuje označením „§ 131e odst. 2“.
121. V § 258 odst. 1 se vypouští označení „§ 170“.
122. § 259 zní:
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením v případě potřeb národního hospodářství stanovit, že některé zemědělské výrobky mohou být dodávány pouze určeným odběratelům.“.
123. § 260a a 261 se vypouštějí.
124. § 262 až 266 zní:
Jestliže se plnění dodávek zemědělských výrobků stalo nemožným v důsledku živelní pohromy, hromadného onemocnění zvířat, nebo v důsledku jiné neodvratitelné události, závazek ze smlouvy zaniká.
(1) Nákupní organizace je povinna při každé dodávce zemědělských výrobků vystavit doklad o převzetí dodávky.
(2) Nákupní organizace je povinna vystavit doklad nahrazující fakturu (nákupní lístek), jakmile byla dohodnuta nebo stanovena jakost podle § 267. Podkladem pro vystavení nákupního lístku je u traťových dodávek dodací list potvrzený příjemcem, popřípadě druhopis nákladního listu s dodacím listem.
(3) Náležitosti dokladu o převzetí dodávky, lhůty pro odeslání nákupního lístku, poskytování záloh nebo splátek u opakujících se dodávek, popřípadě další náležitosti nákupního lístku kromě náležitostí uvedených v § 375a dohodnou organizace ve smlouvě.
(1) Dodávka je splněna odevzdáním zemědělských výrobků nákupní organizací v provozovně zemědělské organizace nebo na jiném dohodnutém místě v jejím obvodu (dále jen „provozovna zemědělské organizace“). To platí i v případě, že za nákupní organizaci provádí vnější přepravu (§ 266) podle smlouvy s ní uzavřené jiné organizace nebo dodávající zemědělská organizace.
(2) Pokud se na tom organizace dohodnou, může být dodávka zemědělských výrobků splněna též
a) předáním prvnímu veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení,
b) odevzdáním příjemci podle přepravní dispozice vystavené nákupní organizací (traťová dodávka). Rozsah těchto dodávek a termíny předávání přepravních dispozic dohodnou organizace ve smlouvě.
(1) Stanoví-li technická norma, že zemědělské výrobky mají být dodány v obalech, poskytne nákupní organizace zemědělské organizaci bezplatně potřebné množství obalů; nákupní organizace zajistí též přepravu obalů do provozovny zemědělské organizace na svůj náklad. Zemědělská organizace není oprávněna použít obalů k jiným účelům.
(2) Zpětnou přepravu včas vrácených obalů zajišťuje nákupní organizace na svůj náklad; u opožděně vrácených obalů nese náklady zpětné přepravy zemědělská organizace.
(1) Vnější přepravou zemědělských výrobků se rozumí přeprava těchto výrobků určených k dodávce nákupní organizaci. Vnější přeprava začíná v provozovně zemědělské organizace, v níž jsou výrobky připraveny k naložení a která je přístupná pro dopravní prostředky, pokud ve smlouvě není dohodnuto jinak.
(2) Vnější přepravu organizuje, popřípadě smluvně zajišťuje nákupní organizace. V hospodářské smlouvě mohou organizace dohodnout, že vnější přepravu provede dodávající organizace.
(3) Zemědělská organizace je povinna připravit zemědělské výrobky určené k dodávce a zajistit jejich nakládku do dopravního prostředku bez urovnání. U jatečných, chovných a užitkových zvířat, zástavového skotu, drůbeže, vajec a mléka provádí nakládku nákupní organizace; zemědělská organizace pouze připraví tyto výrobky k nakládce.“.
125. § 268 se vypouští.
126. V § 274 odst. 2 se na konci připojují slova „(projekt)“.
127. V § 275 odst. 1 část věty za středníkem zní: „odběratel je oprávněn požadovat majetkové sankce jen tehdy, jestliže reklamoval vady nejpozději do tří let od splnění.“.
128. § 277 zní:
(1) Penále za prodlení s dodávkou činí 2 % z ceny prací, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě dalších 5 % z této ceny.
(2) Penále za vadné plnění činí 2 % z ceny prací; toto penále dodavatel neplatí, odstraní-li vady do 15 dnů od odeslání reklamace.
(3) Penále za prodlení s odstraněním vad činí 500 Kčs za každý den prodlení.
(4) Penále za prodlení se zahájením prací na doplnění nebo přepracování projektové dokumentace (§ 274 odst. 2) činí 1000 Kčs za každý den prodlení.“.
129. V § 280 se vypouštějí v odstavci 1 slova „co nejdříve po schválení projektového úkolu,“.
130. V § 282 se vypouští v odstavci 1 slovo „schválené“ a poslední věta.
131. V § 284 se vypouští odstavec 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
132. § 286 a 287 se vypouštějí.
133. § 288 odst. 2 zní:
„(2) Nedokončené dodávky nebo jejich části není odběratel povinen převzít.“.
134. § 295 zní:
(1) Penále za prodlení se splněním povinnosti dodat činí 0,5 % z ceny dodávky za každý započatý měsíc prodlení.
(2) Penále za vadné plnění činí 0,1 % z ceny dodávky, nejvýše však 15 000 Kčs za každou oprávněnou reklamaci. Toto penále však dodavatel neplatí, jestliže reklamovanou vadu uzná a bezplatně ji odstraní do 30 dnů od uplatnění reklamace nebo sjedná ve stejné lhůtě na základě požadavku odběratele dohodu o přiměřené slevě nebo o tom, že si odběratel vady opraví nebo dá opravit na náklad dodavatele. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou dodavatel nemohl započít s odstraňováním vady nebo v něm plynule pokračovat z důvodů na straně odběratele.
(3) Penále za prodlení s odstraněním vad nebo drobných nedodělků činí 500 Kčs za každý den prodlení až do dne, kdy vady nebo nedodělky budou odstraněny.
(4) Nezačne-li dodavatel bez zbytečného odkladu odstraňovat vady (§ 294 odst. 2) zjištěné po převzetí, které brání pokračovat ve zkušebním provozu, činí penále 0,5 % z ceny dodávky za každý započatý týden prodlení.
(5) Penále za prodlení se splněním povinnosti, která je ve smlouvě označena jako povinnost, na níž je závislé včasné splnění dodávky, činí 500 Kčs za každý případ a den prodlení, nejvýše však 15 000 Kčs za každý případ. Penále se zvyšuje o částku, kterou organizace účtující penále v důsledku nesplnění takové povinnosti zaplatila navíc svým dodavatelům.
(6) Penále za prodlení s odevzdáním staveniště (pracoviště) nebo jeho části činí 0,1 % z ceny smluvených dodávek, které mají být na staveništi (pracovišti) nebo jeho části provedeny, nejméně však 1000 Kčs; trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, další 0,1 % z této ceny.
(7) Penále za prodlení s odevzdáním projektové dokumentace činí 0,25 % z ceny prací, jichž se dokumentace týká, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, dalších 0,25 % z této ceny.
(8) Penále za nevytvoření potřebných předpokladů pro přejímání ve stanovené lhůtě činí 500 Kčs za každý den prodlení. Totéž platí pro případy, kdy odběratel přejímání ve stanovené lhůtě nezahájil, řádně v něm nepokračoval nebo neoprávněně odmítl řádně nabídnutou dodávku převzít.
(9) Penále za užívání předmětu dodávky odběratelem (uživatelem) před jeho odevzdáním a převzetím bez dohody s dodavatelem činí 500 Kčs za každý den neoprávněného užívání.“.
135. § 298 zní:
Prováděcí předpisy mohou stanovit zvláštní dodací podmínky a odpovědnost pro případ použití provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení.“.
136. V § 301 se druhá věta vypouští.
137. V § 303 odst. 3 se slova „je dodavatel povinen zaplatit odběrateli penále stanovené v § 295 odst. 1“ nahrazují slovy „může odběratel požadovat na dodavateli penále ve výši 0,5 % z ceny dodávky.“.
138. V § 311 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
139. § 319 včetně nadpisu se vypouští.
140. § 320 sa vypúšťa.
141. V části osmé hlavě druhé se vypouští oddíl první.
142. § 321 zní:
Smlouvou o dodávce vývozního investičního celku se dodavatel (hlavní dodavatel) zavazuje dodat stroje, zařízení nebo práce v rozsahu alespoň jednoho souboru nebo jednoho objektu, tak jak jsou vymezeny v projektu.“.
143. § 322 se vypouští.
144. V § 323 odst. 1 se za slova „požadavky“ vkládá slovo „odběratele“ a slova „vývozního odběratele“ se uvedou v závorce.
145. § 325 až 327 se vypouštějí.
146. § 331 odst. 1 první věta zní: „Penále za prodlení s plněním dodávky činí 1 % z ceny strojů, zařízení nebo prací, které nebyly dodány, za každý započatý měsíc prodlení, nejvýše však 6 %.“.
147. V § 331 se vypouští odstavec 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
148. § 331a zní:
Pro dodávky vývozních investičních celků platí obdobně ustanovení § 220 odst. 4, § 231, § 232 odst. 3 a 4, § 235 a § 235a.“.
149. V § 332 odst. 3 se konec věty za slovy „platí obdobně“ nahrazuje slovy „ustanovení § 232 odst. 3 a 4, § 235 a 235a, a přiměřeně ustanovení § 220 odst. 4 a § 231“.
150. § 332a a 332b se vypouštějí.
151. § 332d odst. 9 až 11 zní:
„(9) Penále za prodlení se splněním závazku vyřešit úkol a výsledek řešení odevzdat činí 0,5 % z jeho ceny za každý započatý měsíc prodlení.
(10) Penále za prodlení se splněním závazku ke spolupůsobení činí 500 Kčs za každý případ a den prodlení, nejvýše však 15 000 Kčs.
(11) Penále za nevytvoření potřebných předpokladů pro přejímání ve stanovené lhůtě činí 500 Kčs za každý den prodlení. Totéž platí pro případy, kdy zadavatel přejímání nezahájil, řádně v něm nepokračoval nebo neoprávněně odmítl řádně nabídnutý výsledek řešení převzít.“.
152. V § 332d se vypouští odstavec 12.
153. V § 332e odst. 1 se za slova „odstavce 7“ vkládají slova „a 8“.
154. V § 332f se vypouští odstavec 5.
155. V § 346 odst. 1 se vypouštějí slova „prvého dne měsíce následujícího po“ a v odstavci 2 se slova „§ 130 až 132“ nahrazují slovy „§ 130 až 131d a § 132“.
156. Nadpis pod hlavou první části desáté zní:
157. Nadpis pod § 347 zní: „Převod vlastnictví a práva hospodaření“.
158. V § 347 se v odstavci 1 vypouštějí slova „o převodu práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření (§ 68)“.
159. V 347 odst. 2 se vypouštějí slova „o převodu práva hospodaření s národním majetkem“.
160. V § 348 se v nadpisu a v odstavcích 1 a 3 vypouští slovo „národního“.
161. V § 348 se vypouští odstavec 2 a odstavec 3 se označuje odstavec 2 a vypouští se v něm druhá věta.
162. V § 348 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na nájmy nebytových prostor.“.
163. § 349 a 350 se vypouštějí.
164. Hlava druhá části desáté se vypouští.
165. § 356a zní:
(1) Veřejnou soutěž na určitý výrobek, práci, výkon nebo nejvhodnější návrh na uzavření určité smlouvy může vyhlásit organizace nebo ústřední orgán státní správy, popřípadě jím pověřená organizace (dále jen „vyhlašovatel“).
(2) Veřejnou soutěží vyhlášenou ústředním orgánem státní správy nebo jím pověřenou organizací na předložení nejvhodnějšího návrhu smlouvy lze zabezpečovat státní potřeby zejména v oblasti zahraničních závazků, obrany státu a tvorby federálních hmotných rezerv (státní zakázka).
(3) Ve vyhlášení veřejné soutěže musí vyhlašovatel vymezit předmět a čas soutěže, výši případných odměn, další podmínky soutěže, zejména cenu (cenový limit), způsob financování a dále způsob vyhodnocení soutěžních návrhů. U státní zakázky musí být též uvedeny podstatné skutečnosti potřebné pro zpracování návrhu na uzavření určité smlouvy.
(4) Podmínky veřejné soutěže musí být stanoveny písemně a vhodným způsobem zveřejněny. Vyhlašovatel může použít soutěžních návrhů jen podle soutěžních podmínek.
(5) Vyhlašovatel je povinen poskytnout vyhlášené odměny těm organizacím, které podle provedeného vyhodnocení splnily podmínky soutěže.
(6) Organizace, která se zúčastní veřejné soutěže, má nárok na náhradu nákladů spojených s podáním soutěžního návrhu, jen pokud tak stanoví soutěžní podmínky.
(7) Veřejnou soutěž je možno odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání je třeba provést stejným způsobem, jakým byla soutěž vyhlášena, nebo jiným stejně účinným způsobem. Bude-li veřejná soutěž odvolána, je vyhlašovatel povinen nahradit náklady vzniklé organizacím, které před odvoláním soutěže její podmínky zcela nebo zčásti už splnily.“.
166. § 356b zní:
Vyhlásí-li vyhlašovatel soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření určité smlouvy, činí výzvu k podání návrhů na uzavření této smlouvy. Organizace, která podala soutěžní návrh (nabídku), je jím vázána po dobu, kterou si v návrhu stanovila, nejméně však po dobu stanovenou v podmínkách soutěže. Vyhlašovateli vznikne závazek teprve přijetím některého návrhu.“.
167. V § 358 odst. 2 se v uvozovací větě doplňuje za slovo „pojistit“ slovo " zejména", a v písmenu b) se vypouští věta za středníkem.
168. Název části jedenácté zní: „PLATEBNÍ, ÚVĚROVÉ A VKLADOVÉ VZTAHY“.
169. Za § 360a se vkládá nový § 360b, který zní:
(1) K organizaci a podpoře vzájemné pomoci a spolupráce a k uplatňovnání dalších svých zájmů mohou organizace jako novou organizaci založit zájmové sdružení (dále jen „sdružení“). Sdružení vzniká společenskou smlouvou, která je uzavřena, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.
(2) Sdružení je právnickou osobou. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Smlouva o sdružení musí obsahovat
a) název a sídlo sdružení,
b) účel sdružení,
c) orgány sdružení, způsob jejich ustavování a jejich působnost,
d) určení orgánů a pracovníků oprávněných jednat jménem sdružení,
e) výši majetkových podílů (příspěvků) nebo jiných majetkových vkladů účastníků sdružení,
f) zásady hospodaření,
g) způsob majetkového vypořádání při zániku sdružení.
(4) Sdružení jako právnická osoba hospodaří s majetkem jako vlastník (§ 9a).
(5) Účastníci sdružení ručí za závazky sdružení ve výši svých majetkových vkladů, popřípadě v rozsahu a způsobem, stanovenými smlouvou o sdružení.
(6) Sdružení se zapisuje do podnikového rejstříku. Pro zápis platí obdobně ustanovení § 111b odst. 5.“.
170. § 361 odst. 2 včetně odkazu zní:
„(2) Organizace provádějí peněžní platby prostřednictvím bank, spořitelen, popřípadě jiných právnických osob k tomu oprávněných4) (dále jen „banka“).
4) § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.“.
171. V § 361 odst. 3 se vypouští věta druhá.
172. V § 361 odst. 4 se slova „je-li“ nahrazují slovy „nebo kdy je“ a za slovo „správa“ se vkládají slova „, nebo aby prokázal, že mu byla nebo bude v potřebném rozsahu poskytnuta dotace nebo že uzavřel úvěrovou smlouvu“.
173. § 362 se vypouští.
174. § 366 zní:
(1) Organizace jsou povinny provádět své platby zásadně bezhotovostním způsobem z prostředků na příslušném účtě u banky; platit v hotovosti mohou jen do výše 1000 Kčs v jednotlivém případě. To neplatí pro platby týkající se subjektů podnikajících na základě zákona o soukromém podnikání občanů.
(2) Účet u banky se zpravidla zřizuje na základě smlouvy o účtu.
(3) Ve smlouvě o účtu se dohodne zejména druh účtu, datum zřízení účtu, pravidla úrokování a způsob předávání příkazů k provádění plateb.
(4) Smlouva o účtu vznikne dohodou o celém jejím obsahu.
(5) Z prostředků na účtě platí banka organizaci úroky, pokud jsou stanoveny.“.
175. V § 367 se vypouštějí v odstavci 1 ustanovení písmen a) a c) a odstavec 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
176. V § 369 odst. 2 se vypouští slovo „věcného“.
177. V § 369 odst. 4 se vypouští konec věty začínající slovy „nebo pokud nestanoví...“.
178. V § 370 se vypouští druhá věta.
179. V § 372 odst. 1 se vypouští část věty za středníkem.
180. V § 374 se slovo „nezanikají“ nahrazuje slovy „se nepromlčují“.
181. Za § 375 se vkládá nový § 375a, který zní:
(1) Faktura musí obsahovat
a) označení faktury a její číslo,
b) název a sídlo organizace oprávněné a povinné, obchodní název a adresu,
c) předmět dodávky a den jejího splnění (částečného splnění),
d) den odeslání faktury a lhůtu její splatnosti,
e) označení banky nebo spořitelny a číslo účtu, na který má být placeno,
f) cenu za jednotku množství a další cenové náležitosti,
g) celkovou fakturovanou částku a náležitosti pro účely daně z obratu, popřípadě další náležitosti stanovené dohodou organizací.
(2) Odběratel je oprávněn před uplynutím lhůty splatnosti vrátit bez zaplacení fakturu, která neobsahuje některou náležitost, nebo má jiné závady v obsahu. Ve vrácené faktuře musí vyznačit důvod vrácení.
(3) Dodavatel je povinen podle povahy nesprávnosti fakturu opravit nebo nově vyhotovit. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Celá lhůta běží znovu ode dne doručení (odevzdání) opravené nebo nově vyhotovené faktury.
(4) Nedohodnou-li organizace jinak, je faktura splatná do 14 dnů ode dne doručení (odevzdání) odběrateli. V pochybnostech se má za to, že faktura byla organizaci doručena třetího dne po odeslání.
(5) Nedohodnou-li organizace jinak, vypořádají se zaplacené zálohy ve faktuře nebo jiném podkladu pro placení poskytnutého plnění. Podmínky pro poskytování záloh stanoví smlouva.“.
182. V § 376 odst. 1 se vypouštějí slova „a povinnost“.
183. V § 376 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
184. § 377 se vypouští.
185. § 378 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Je-li organizace v prodlení s placením faktury (dokladu ji nahrazujícího) nebo se splněním vykonatelného arbitrážního rozhodnutí znějícího na peněžité plnění, činí poplatek z prodlení 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení.
(2) Poplatek z prodlení ve stejné výši je organizace oprávněna požadovat na organizaci, která
a) je v prodlení s odesláním podkladu pro fakturaci,
b) neoprávněně vybere z jejího účtu peněžní částku, na kterou nemá právo; v tomto případě se poplatek z prodlení počítá ode dne, kdy částka byla vybrána, do dne, kdy částka byla vrácena.“.
186. § 378a zní:
Je-li organizace v prodlení s placením peněžitého závazku, může oprávněná organizace v případech, na které se nevztahují ustanovení § 378 odst. 1 a 2, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši 5 % ročně, pokud není v právních předpisech stanoveno něco jiného. Ustanovení § 378 odst. 4 platí obdobně.“.
187. Nadpis hlavy čtvrté části jedenácté zní:
188. § 381 se vypouští.
189. § 382 zní:
(1) Banka přijímá a vede vklady organizací zpravidla na základě smlouvy o vkladu.
(2) Ve smlouvě o vkladu se dohodnou podmínky vedení vkladu, zejména rozsah vkladu a pravidla úrokování, doba trvání vkladu, výpovědní lhůta a postup při neplnění podmínek smlouvy o vkladu.
(3) Smlouva o vkladu vznikne dohodou o celém jejím obsahu.“.
190. V § 382a odst. 2 v druhé větě se vypouští slovo „stanovený“ a slova „ve stanoveném“ se nahrazují slovy „v dohodnutém“.
191. § 382a odst. 3 zní:
„(3) V úvěrové smlouvě se dohodnou podmínky úvěrování, zejména rozsah poskytnutého úvěru, způsob a časový plán jeho čerpání a splácení a zpravidla způsob a formy předkládání vzájemných informací a podkladů, zajištění úvěru, pravidla úrokování a postup při neplnění úvěrové smlouvy.“.
192. V § 382a se vypouští odstavec 5.
193. § 383 zní:
Banka může uhrazovat své pohledávky ze splatných úvěrů i bez upomínání odepsáním z příslušných účtů úvěrované organizace; z účtů ručitele je může uhrazovat až po jeho předchozím uvědomění.“.
194. § 384 zní:
U práv banky z poskytování úvěrů a u práv proti ručiteli neprobíhá promlčecí lhůta, pokud na účtě, z něhož mají být tyto pohledávky uhrazeny, není dostatek prostředků pro jejich úhradu.“.
195. § 384a zní:
(1) Hospodářská pokuta může být uložena organizaci nebo organizační jednotce vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, která
a) porušuje ustanovení § 119 až 119d,
b) vyvíjí hospodářskou činnost neoprávněně,
c) fakturuje za ceny, které jsou v rozporu s cenovými předpisy,
d) uvede za účelem získání neoprávněného prospěchu nesprávné údaje v návrzích sloužících ke stanovení cen.
(2) Hospodářské pokuty se odvádějí do příslušného státního rozpočtu.
(3) Hospodářskou pokutu nelze uložit rozpočtovým organizacím.“.
196. Za § 389a se vkládá nový § 389b, který zní:
(1) Fyzické nebo právnické osoby mohou jednotlivě nebo společně zřizovat za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitních cílů k ochraně a tvorbě životního prostředí i zachování přírodních hodnot účelové fondy (nadace). Nadace neslouží výdělečným cílům. Nadace je právnickou osobou; vzniká dnem registrace podle odstavce 2.
(2) Organizaci, cíle a používání prostředků upravuje statut, který vydává zřizovatel. Pro platnost statutu se vyžaduje jeho registrace na okresním národním výboru příslušném podle sídla nadace.
(3) Na nadace se přiměřeně použijí ustanovení obecně závazných právních předpisů o společenských organizacích.“.
197. § 391 odst. 1 zní:
„(1) Federální ministerstvo financí vydá předpisy
a) o hospodaření s národním majetkem,
b) o odpisování základních prostředků.“.
198. § 391 odst. 4 zní:
„(4) Státní banka československá vydá prováděcí předpisy o platebním styku a o úvěrových a vkladových vztazích.“.
199. V § 391 se vypouští odstavec 5.
200. V § 392 se vypouštějí odstavce 1 až 4; dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako 1 a 2.
201. § 393 zní:
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením
a) stanoví podrobnosti o podnikovém rejstříku,
b) může odchylně upravit na přechodnou dobu hospodářské závazky pro jednotlivá odvětví (obory), vyžadují-li to naléhavé potřeby národního hospodářství.“.
202. § 394 se vypouští.
203. § 395 se vypouští.
Čl. II
Pokud se v hospodářském zákoníku používá výrazu „socialistická organizace“, nahrazuje se výrazem „organizace“. Pokud se užívá výrazu „společenská organizace“, rozumí se jím „občanská sdružení“.
Čl. III
1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. květnem 1990; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva z nich vzniklá před 1. květnem 1990 se však řídí dosavadními předpisy.
2. Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet před 1. květnem 1990. Délka a povaha lhůt, které by podle dosavadního § 131 zákona začínaly běžet po 1. květnu 1990, se řídí tímto zákonem s tím, že tyto lhůty počínají běžet dnem 1. května 1990.
3. Pro hospodaření s vratnými obaly a přepravními prostředky u dodávek výrobků uskutečněných přede dnem účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy.
4. Dosavadní společné podniky založené podle zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví, a družstevní podniky založené více družstevními organizacemi podle zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, jsou společnými podniky ve smyslu § 106zd a násl. tohoto zákona. Jejich účastníci upraví nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona dosavadní smlouvy o založení dotčených organizací v souladu s tímto zákonem.
5. U staveb zahájených před účinností tohoto zákona se při fakturování a placení, včetně poskytování splátek, postupuje podle dosavadní vyhlášky federálního ministerstva financí č. 37/1983 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací. Organizace však mohou dohodnout namísto splátek poskytování záloh. Povinnost podle § 8 této vyhlášky se však mění na oprávnění investora.
Čl. IV
Zrušují se:
1. vládní vyhláška č. 40/1963 Sb., o náhradách škod způsobených exhalacemi socialistickým zemědělským a lesním organizacím,
2. směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. j. 74894/63 ze dne 22. května 1963 k provedení vládní vyhlášky č. 40/1963 Sb., o náhradách škod způsobených exhalacemi socialistickým zemědělským a lesním organizacím (reg. čá. 23/1963 Sb.),
3. vyhláška ministerstva školství a kultury, ministerstva financí a hlavního arbitra ČSSR č. 39/1966 Sb., o vedlejší hospodářské činnosti na některých školách poskytujících střední a vyšší vzdělání a v některých jiných školských zařízeních,
4. nařízení vlády č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě,
5. vyhláška Státní arbitráže ČSSR č. 31/1972 Sb., o smlouvách o přípravě dodávky některých staveb,
6. ustanovení § 6 odst. 2, § 53 odst. 4, § 106 odst. 4 a § 123 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech,
7. vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy,
8. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 89/1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti ve výstavbě,
9. § 34 vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací,
10. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 17/1979 Sb., o právních úkonech předáváním dat,
11. vyhláška federálního ministerstva financí č. 37/1983 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací,
12. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 4/1986 Sb., o hospodaření s obaly při dodávkách výrobků,
13. ustanovení § 5, 6 a § 10 až 14 vyhlášky Úřadu pro vynálezy a objevy č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství,
14. § 68 až 76 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví,
15. § 12 odst. 3 písm. a), § 29, § 31 odst. 1, 3, 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
Čl. V
Zrušují se:
1. ve vyhlášce ministerstva národní obrany č. 118/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků a vývojových prací určených k zajištění obranyschopnosti státu, ve znění vyhlášky č. 144/1989 Sb., ustanovení § 2 až 9, § 14 a 18;
2. ve vyhlášce ministerstev všeobecného strojírenství a těžkého strojírenství č. 135/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 57/1972 Sb., č. 107/1981 Sb. a č. 28/1990 Sb., ustanovení § 1 odst. 2, § 2 až 4, § 6 až 8, § 10 až 14, § 17, § 20 až 23, § 26 až 35;
3. ve vyhlášce ministra všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků, ve znění vyhlášky č. 27/1990 Sb., ustanovení § 2 až 10, 12, 13, z § 15 odkaz na § 4 až 9 a § 12, § 16 až 19, z § 20 odkaz na § 2, 3, 5, 7, 9, 10 a 12, § 21 až 27, 29, z § 30 odkaz na § 12 odst. 2, § 31 až 33, z § 35 odkaz na § 2 až 4, § 5 odst. 1 a 3 až 6, § 7 až 10 a 12 až 21, § 36, 37, z § 38 odkaz na § 4, 5, 7, 8, 10, 12, 13 až 15 a § 17 až 21, § 40 až 44, z § 46 odkaz na § 4, 5, 6, 8, 9, 10, § 12 až 14 a § 16 až 19 a § 21;
4. ve vyhlášce ministra všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu, ve znění vládního nařízení č. 38/1966 Sb. a vyhlášky č. 26/1990 Sb., ustanovení § 4 až 15 a § 18;
5. ve vyhlášce Správy státních hmotných rezerv č. 174/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky státních rezerv, ve znění vyhlášky č. 181/1989 Sb., ustanovení § 2 až 4, § 6 až 13;
6. ve vyhlášce ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 73/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělských a lesních mechanizačních prostředků, polních a zemních prací, chemizace a jiných zemědělských prací, ve znění vyhlášky č. 147/1989 Sb., ustanovení § 18 až 20, § 23;
7. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, ustanovení § 2 až 28, § 30 až 49, § 50 odst. 3 a 4, § 51, § 53 až 55;
8. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky geodetických a kartografických prací, ve znění vyhlášky č. 179/1989 Sb.;
9. ve vyhlášce federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 82/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky hutních výrobků, rud, magnezitových výrobků a kovového odpadu, ve znění vyhlášky č. 30/1990 Sb., ustanovení § 2, 3, § 5 až 7, § 9, § 11 až 26, § 28 až 29 a přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce;
10. ve vyhlášce federálního ministerstva paliv a energetiky č. 106/1977 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky tuhých paliv, ve znění vyhlášky č. 1/1987 Sb. a vyhlášky č. 3/1990 Sb., ustanovení § 4, § 6 a 7, § 9 až 14, § 17, § 23 a 27;
11. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 44/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků chemického průmyslu, ve znění vyhlášek č. 26/1982 Sb. a č. 12/1988 Sb., ustanovení § 2 až 22, § 23 odst. 2, § 24 až 34 e, § 34 f odst. 2, § 34 g až 34 h;
12. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 45/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků spotřebního průmyslu;
13. ve vyhlášce federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 84/1978 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav zemědělské techniky, ve znění vyhlášky č. 148/1989 Sb., ustanovení § 2 až 13, § 16 až 18, § 20 až 23, § 25;
14. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 39/1979 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky vody z veřejných vodovodů k odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 205/1989 Sb.;
15. ve vyhlášce federálního ministerstva dopravy č. 1/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky leteckých prací v zemědělství, lesním a vodním hospodářství, ve znění vyhlášky č. 37/1990 Sb., ustanovení § 2 až 4, § 6 až 8, § 10 až 12;
16. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 28/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky polygrafických výrobků, ve znění vyhlášky č. 199/1989 Sb., ustanovení § 2 až 4, § 6, 8, § 10 až 17, § 19 až 22, § 25, 27, 29, § 34 až 36, § 38, 39, § 41 až 43, § 45 až 57, § 59 až 71, § 73 až 76;
17. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 38/1980 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu, ve znění vyhlášky č. 200/1989 Sb., ustanovení § 3 až 9, § 12 až 16, § 19 a 20;
18. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 27/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zdravotnických a veterinárních výrobků, ve znění vyhlášky č. 142/1989 Sb., ustanovení § 3 až 10, § 12 odst. 1 až 4;
19. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1981 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky zeleniny a ovoce mezi organizacemi vnitřního obchodu, ve znění vyhlášky č. 180/1989 Sb., ustanovení § 2 až 4, § 9 až 12;
20. ve vyhlášce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 181/1982 Sb., o základních podmínkách dodávky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje, ve znění vyhlášky č. 154/1989 Sb., ustanovení § 2 až 4, § 8, 9, 13, 15, 17, 19, § 21 až 23, § 25 a § 28 až 30;
21. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 11/1984 Sb., o základních podmínkách dodávky stavebních hmot a dílců, ustanovení § 2 až 21, § 23 až 36 a § 39;
22. ve vyhlášce Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 24/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky sběrných surovin, ve znění vyhlášky č. 140/1989 Sb., ustanovení § 2 až 9;
23. ve vyhlášce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 104/1983 Sb., o dovozu investičních celků, ustanovení § 2 odst. 2, § 3 až 13 a § 15 až 40;
24. vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla, ve znění vyhlášky č. 75/1989 Sb. a vyhlášky č. 12/1990 Sb.;
25. ve vyhlášce federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství, federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko, ve znění vyhlášky č. 29/1990 Sb., ustanovení § 2 odst. 1 písm. c), § 3 až 9, § 11 až 13, § 15, 17, § 21 až 45, § 47 až 51, § 57, 57a, § 66 až 75, § 78a až 84, § 86 až 90, § 92 až 94, § 97, 99, včetně odkazů na tato ustanovení v § 78 a 98;
26. ve vyhlášce Federálního statistického úřadu č. 49/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky prací a služeb v oblasti automatizovaného zpracování dat, ve znění vyhlášky č. 170/1989 Sb., ustanovení § 2 až 9, § 12 až 14, § 16 až 29, § 35 až 41, § 43 až 47;
27. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 99/1985 Sb., o základních podmínkách dodávky lesních výrobků, ve znění vyhlášky č. 141/1989 Sb.;
28. ve vyhlášce federálního ministerstva zahraničního obchodu, federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva paliv a energetiky č. 31/1986 Sb., o základních podmínkách dodávky vývozních investičních celků, ustanovení § 2, § 4 až 41, § 43, § 45 až 47, § 52 až 66, § 68 až 74, § 76 až 80, § 82 až 85, § 87 až 98;
29. ve vyhlášce federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 155/1988 Sb., o základních podmínkách zemědělských výrobků, ustanovení § 2 až § 17 odst. 1, § 18 až 20, § 27 až 33, § 42 a 43 a příloha k vyhlášce;
30. ve vyhlášce federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 156/1988 Sb., o základních podmínkách dodávky potravinářských a některých jiných výrobků, ustanovení § 2 až 15, § 17 až 19;
31. vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 2/1990 Sb., o základních podmínkách dodávky elektřiny;
32. vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 11/1990 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů;
33. základní podmínky dodávky výrobků dovážených podnikem zahraničního obchodu Pragoexport, vydané ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 8/1977 Věstníku, FMZO;
34. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených organizacemi zahraničního obchodu Chemapol Praha a Chemapol Bratislava, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 12/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 13, § 14 a 14a a příloha;
35. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených organizacemi zahraničního obchodu Chemapol Praha a Chemapol Bratislava, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění doplňku ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 10/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 6, § 7 odst. 1, 2 a 4, § 8 až 9a, § 11, § 13 až 26 a příloha;
36. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených organizacemi zahraničního obchodu Metalimex a Kerametal, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 27/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 9, § 9b;
37. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených organizacemi zahraničního obchodu Metalimex a Kerametal, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 26/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 9, § 10 odst. 1 až 7, § 11, 11a a přílohy č. 1 a 2;
38. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených podnikem zahraničního obchodu Pragoexport, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 11/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 11a, § 11c a příloha;
39. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených organizacemi zahraničního obchodu Ligna Praha a Drevounia Bratislava, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 13/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 11, § 13 až 27, § 29 až 42, § 48 a příloha;
40. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených organizacemi zahraničního obchodu Ligna Praha a Drevounia Bratislava, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 9/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 9, § 11 až 18b a příloha;
41. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených podnikem zahraničního obchodu Československá keramika, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 25/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 15, § 17 až 18a;
42. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených podnikem zahraničního obchodu Československá keramika, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 24/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 5, § 6 odst. 1, 2 a 4, § 8 až 11a, § 12 odst. 1 až 7, § 13 a 14;
43. v základních podmínkách dodávky strojírenských výrobků pro vývoz, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 5/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 18, § 19 odst. 1 až 5, § 20 a 21, § 23 až 25a a příloha;
44. v základních podmínkách dodávky strojírenských výrobků z dovozu, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 5/1980 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 11, § 13 a 14, § 17 až 19, § 23 až 29, § 31a;
45. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených organizacemi zahraničního obchodu Centrotex, Exico a Karaexport, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 6/1979 Věstníku FMZO, ustanovení § 2 až 8, § 11 až 14, § 17 až 19, § 21 až 33, § 36 až 75a;
46. v základních podmínkách dodávek surovin, materiálů a výrobků dovážených organizacemi zahraničního obchodu Centrotex, Exico a Karaexport, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 5/1979 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 6a, § 7 odst. 1, 4 a 5, § 8 až 15, § 17 až 19a, § 21 až 28a a přílohy B, C a E;
47. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených podnikem zahraničního obchodu Ferromet, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 7/1978 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 4, § 6 až 14, § 17 až 18a a přílohy 1 a 2;
48. základní podmínky dodávky výrobků dovážených podnikem zahraničního obchodu Ferromet, vydané ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 8/1978 Věstníku FMZO;
49. základní podmínky dodávky pro vývoz jabloneckého zboží, vydané ministrem zahraničního obchodu dne 22. července 1964;
50. v základních podmínkách dodávky výrobků dovážených podnikem zahraničního obchodu Artia a a. s. Slovart, vydané ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 19/1981 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 5, § 7 až 11, § 13 a 13a a přílohy č. 1 a 2;
51. v základních podmínkách dodávky výrobků vyvážených podnikem zahraničního obchodu Artia a a. s. Slovart, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 18/1981 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a, 2, § 4 až 8, § 10 až 13, § 16 až 21a, § 23 až 33, § 40 a 41 a příloha č. 1;
52. v základních podmínkách dodávky pro vývoz potravin a zemědělských výrobků, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených výnosem FMZO č. 33/1977 Věstníku FMZO, ustanovení § 1a až 6, § 8 až 10, § 12, 14, § 16 až 18, § 21 až 25, § 27 až 32, § 34 a 35, § 37 až 43, § 46, § 48 až 50, § 52 až 56, § 58 až 69, § 71 a 72, § 74, 77 a 78, § 80 až 83, § 85, 90 a 91, § 93 a 94, § 97 a 98, § 100 a 101, § 102, 105, § 107 až 114, § 116, § 118 až 127, § 129 až 133 a tabulky č. I až IV;
53. v základních podmínkách dodávky potravin a zemědělských výrobků z dovozu, vydaných ministrem zahraničního obchodu dne 25. července 1964, ve znění změn a doplňků provedených doplňkem ze dne 30. března 1965 a výnosem FMZO č. 19/1983 Věstníku FMZO, ustanovení § 2, 4, § 6 až 11, § 12 až 19, § 22, § 25 odst. 1, 2 a 4, § 26 až 31, § 33 a 34, § 36 a 37, § 39 až 42, § 44, § 45a až 46, § 49, § 54 až 56, § 58 až 61, § 63 až 66, § 68, § 70 až 74, § 77 až 80, § 81 až 84, § 85 odst. 1, 4 až 8, § 86, 88, § 89 odst. 1 až 3 a odst. 6, § 91, 93, § 95 až 99, § 100 až 106, § 107 odst. 1 a 2, § 109 až 112, § 114 a 115, § 117 až 119, § 120 až 125, § 127, 129 a přílohy 1 až 3;
54. výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 8. června 1978, kterým se vydávají základní podmínky dodávky výrobků dovážených akciovou společností Skloexport;
55. ve výnosu federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 7. července 1978, kterým se vydávají základní podmínky dodávky sklářských výrobků, vyvážených akciovou společností Skloexport, ustanovení § 2 až 12, § 14 až 17, § 19 až 22 a příloha;
56. výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 1. června 1979, kterým se vydávají základní podmínky dodávky výrobků z pryže, plastických hmot a osinku vyvážených podnikem zahraničního obchodu Motokov;
57. výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 20. července 1983 o základních podmínkách dodávky obstarání záležitostí prováděného organizacemi zahraničního obchodu, ve znění výnosu č. 14/1985 Věstníku FMZO a výnosu č. 17/1986 Věstníku FMZO.
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Čl. VIII
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.