Vyhláška ministerstva financí o správě národního majetku

(1) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li

a) o spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která může být předmětem osobního vlastnictví a která je na tomto pozemku postavena,

b) o části pozemků, které v rámci drobné asanace*) mají být přičleněny k jiným parcelám do vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních,

c) o části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, chat a zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví socialistických organizací jiných než státních; předpokladem pro převod části pozemků na občany je, že takové části pozemků není vhodné použít ke zřízení samostatného práva osobního užívání pozemku,

d) o pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi,

e) o převod pozemků na podniky a organizace zřízené ministrem zahraničního obchodu podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.

(2) Vlastnictví jiného národního majetku lze převést jen, jde-li

a) o přebytečný národní majetek, a to na organizace uvedené v odst. 1 písm. e) a na jiné socialistické organizace než státní, a jde-li o hmotný národní majetek, který může být v osobním vlastnictví, též na občany,

b) o jiný národní majetek než přebytečný, je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na organizace uvedené pod písm. a),

c) o rodinné domky a podobné drobné stavby (např. chaty), a to vždy především na občany, i když tento majetek není přebytečný,

d) o neupotřebitelný národní majetek, a to na organizace a osoby uvedené pod písm a),

e) o hmotný národní majetek poskytovaný společnému zařízení, který podle dohody připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace (odstavec 4),

f) o výměnu věci mezi státními socialistickými organizacemi na straně jedné a jinými socialistickými organizacemi na straně druhé,

g) o hmotný národní majetek, který vnáší státní organizace jako svůj podíl do společného podniku.

(3) Na převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních při obvyklém hospodaření (při dodávkách výrobků a provádění prací), na prodej věcí podle části čtvrté občanského zákoníku do vlastnictví občanů a na převody vlastnictví některých věcí na občany podle zvláštních předpisů (např. poskytování léků, školních potřeb žákům apod.) se nevztahují ustanovení této vyhlášky o podmínkách k převodu vlastnictví a postupu při něm.

(4) Sdružuje-li se k výstavbě společného zařízení státní socialistická organizace s organizací družstevní nebo společenskou, platí obdobně ustanovení § 4. Bude-li dohodnuto, že společné zařízení připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace, převede bezplatně státní socialistická organizace do vlastnictví této organizace hmotný národní majetek, který poskytuje podle dohody společnému zařízení.

(5) Zvláštní předpisy o poskytování národního nemovitého majetku náhradou za nemovitosti občanů a soukromých právnických osob, které byly smluvně nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů převedeny do socialistického vlastnictví, zůstávají nedotčeny.**)

(6) V jiných případech než uvedených v předchozích odstavcích je převod vlastnictví národního majetku nepřípustný.

(7) Převod vlastnictví národního majetku se provádí úplatně, a to za cenu podle platných cenových předpisů. Výjimečně bezplatně lze převést národní majetek jen ve společenském zájmu.

(8) Ministerstvo financí stanoví, které budovy a za jakých podmínek mohou organizace převádět do vlastnictví občanům jako rodinné domky.***)

(9) Soudním výkonem rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky mohou být postiženy jen ty části národního majetku, které označí soudu orgán přímo nadřízený povinné organizaci. Omezení převodu nemovitostí v národním majetku podle § 58 obč. zák. není přípustné.

(1) K úplatnému převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně*) nad jeden milión Kčs nebo k bezplatnému převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad 250 000 Kčs je třeba schválení ministerstva financí.

(2) V ostatních případech nepotřebují ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví schválení. Jiné organizace potřebují k uzavření takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru. Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může stanovit, že k převodům majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nedotýkají příslušnosti upravené předpisy vydanými na základě § 15 odst. 8.

(1) Pokud to povaha věci připouští, uskutečňují se převody správy pohledávek a jiných majetkových práv státu obdobně podle § 13 a násl.

(2) Ustanovení § 15 odst. 9 platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu soudním výkonem rozhodnutí.

(3) Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení nebo jinou stanovenou majetkovou sankci.

(1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek (příročí), jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a dluh se stane splatným celý, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí si organizace vždy vyhradí, že bude požadovat vyšší splátky nebo povolené splátky, popř. příročí odvolá, zejména zlepší-li se majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.

(3) Organizace může při povolení splátek a příročí upustit od svého práva požadovat úroky z prodlení, plní-li dlužník sjednané podmínky.

Organizace smí zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka zvláštní jím nezaviněnou tvrdost. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal.

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní socialistická organizace.

(2) Organizace smí trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

a) pohledávka se promlčela, nebo

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky (§ 470 obč. zák.), anebo

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, jestliže dlužníkem je státní socialistická organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.

(3) Organizace smí dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 136 občanského soudního řádu**) výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání se dlužník nevyrozumí; tímto opatřením jeho závazek nezaniká, a pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl, může být i po tomto opatření proti němu uplatňován.

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs za socialistickou organizací a až do výše 100 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 200 Kčs, popřípadě 100 Kčs.

(3) Ústřední orgány pro organizace přímo podřízené, oborová ředitelství trustů pro podniky podřízené, oborové podniky pro podniky přidružené a krajské národní výbory pro národní výbory nižších stupňů a pro podniky jim podřízené mohou stanovit, že se všeobecně nebo pro určité případy omezují jejich oprávnění, jež jim příslušejí podle předchozích odstavců.

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti opatření podle § 19 a 20 třeba schválení ministerstva financí.

(2) V ostatních případech ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory smějí činit opatření podle § 19 a 20 o pohledávkách, které jsou v jejich správě. Jiné organizace potřebují schválení k takovým opatřením, jestliže to stanoví přímo nadřízený orgán; národním výborům nižších stupňů a organizacím těmito národními výbory řízeným národní výbor vyššího stupně.

K platnosti opatření podle § 18 až § 22 je dále třeba, aby se stala v písemné formě.

Rozhodnou pro příslušnost k opatřením podle této vyhlášky je stav pohledávky s příslušenstvím v době, kdy má být opatření učiněno. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodnou úhrnná výše všech pohledávek.

Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, obdobně pro opatření o jiných právech než pohledávkách. Příslušnost jednotlivých organizací k opatřením o jiných právech se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou běžnou cenou.

O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 65 a 66 zákoníku a § 2, 3, 12 až 15; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 17 a násl.

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu nebo organizaci vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 19). Příslušnost orgánu oprávněného ke schválení změny nebo zrušení smlouvy se řídí výší újmy vyjádřené běžnou cenou.

(2) Ustanovení § 18 až 25 vztahují se i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou (právem) státu dochází v řízení před soudem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Organizace je oprávněna v řízení před soudem uznat nárok uplatněný proti státu až do výše, do které je oprávněna činit opatření podle § 19 a 22 ohledně pohledávek státu.

(1) Ustanovení § 17 až 24 se nevztahují na náklady trestního řízení soudního, na peněžité tresty nebo pokuty v tomto řízení uložené a na pokuty uložené místními lidovými soudy.

(2) Pro pohledávky na daních, poplatcích a clech platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.

(1) Nadřízené orgány jsou povinny v oboru své působnosti dohlížet, zda státní organizace řádně plní povinnosti vyplývající ze správy národního majetku, a zjistí-li závady, zařídit jejich odstranění. V tomto případě mohou též omezit organizaci spravující národní majetek ve výkonu správy.

(2) Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad organizace, která má národní majetek ve správě.

(1) Úplatné převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických se řídí předpisy občanského zákoníku.

(2) K nabývání věcí podle odstavce 1 nepotřebují organizace schválení, ledaže to stanoví u

a) hospodářských organizací podřízených oborovým ředitelstvím statut výrobně hospodářské jednotky,

b) hospodářských organizací řízených národními výbory řídící národní výbor,

c) ostatních organizací jejich nadřízený orgán; u národních výborů národní výbor nejblíže vyššího stupně.

(1) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je, s výjimkou dále uvedených případů, příslušný toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je předmět nabídky nebo jeho převážná část, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.*) Přijetím nabídky přechází majetek do státního socialistického vlastnictví a do prozatímní správy tohoto okresního národního výboru podle § 65 odst. 3 zákoníku.**)

(2) Nabídku bezplatného převodu drobných movitých věcí do státního socialistického vlastnictví, jestliže podle nabídky byly určeny, aby sloužily potřebám místního obyvatelstva nebo škole, může přijmout místní národní výbor, anebo škola, jestliže je organizací, která může svým jménem nabývat práv a zavazovat se, jinak organizace spravující majetek školy. Přijetím nabídky přechází tento majetek do státního socialistického vlastnictví a do správy místního národního výboru, anebo školy nebo organizace spravující majetek školy.

(3) Nabídku bezplatného převodu majetku vědecké, umělecké nebo sběratelské hodnoty do státního socialistického vlastnictví, učiněnou vědecké nebo jiné organizaci, které přísluší správa takového majetku, může přijmout tato instituce. Přijetím nabídky přejde majetek do její správy.

(4) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku, který je v cizině, do státního socialistického vlastnictví je příslušné ministerstvo zahraničních věcí, kterému přísluší též s přijatým majetkem naložit. Přitom postupuje v dohodě s ministerstvem financí.

(5) Dojde-li nabídka bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví jiné organizaci, než která je podle předchozích ustanovení příslušná k přijetí nabídky, je organizace povinna neprodleně tuto nabídku postoupit příslušnému okresnímu národnímu výboru.

(1) Nabídka i přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví musí se stát v písemné formě.

(2) Jsou-li s nabídnutým majetkem spojeny závazky nebo povinnosti neúměrné jeho hodnotě nebo významu, nebo váže-li vlastník svou nabídku obtížnými nebo nevhodnými podmínkami, anebo brání-li přijetí nabídky jiné závažné důvody, může být přijata, jen je-li na jejím přijetí zvláštní zájem. V těchto případech je však třeba schválení krajského národního výboru, je-li k přijetí nabídky příslušný okresní národní výbor, a schválení nadřízeného ústředního orgánu, přijímá-li nabídku vědecká anebo jiná instituce (§ 31 odst. 3). V pochybnostech si vyžádá krajský národní výbor nebo ústřední orgán stanovisko ministerstva financí.

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

Předpisy o úpravě hospodaření s peněžními prostředky a devizové předpisy nejsou touto vyhláškou dotčeny. Rovněž nejsou dotčeny zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace).

(1) Zrušuje se vyhláška č. 94/1965 Sb., o správě národního majetku.

(2) Zrušuje se vyhláška č. 72/1964 Sb., o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob. Tím se ruší i vázanost bezúročných účtů zřízených u státních spořitelen podle dříve platných předpisů o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob.***)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.

Ministr:

Dvořák v. r.

*) Předpisy o evidenci v hospodářských, rozpočtových a jiných organizacích.

**) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

***) § 62 zákoníku.

*) Směrnice o zabezpečení a správě zajištěného majetku a prozatímní správě a realizaci majetku nabytého státem (Věstník ministerstva financí č. 4/1966).

**) Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o správě státních hmotných rezerv.

***) Viz vlád. nař. č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.

†) Vyhláška ministerstva financí a Státní banky československé č. 102/1966 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

††) Např. jde-li o věci zvláštní důležitosti (z hlediska kulturní hodnoty).

*) Viz § 348 odst. 1 zákoníku.

**) Viz § 397 občanského zákoníku.

***) Srov. např. směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství uveřejněné pod č. 1/1964 ve Věstníku MZLVH a poř. č. 46/1957 Sbírky pokynů státních lesů.

†) Např. normy a směrnice vydané ústředními orgány a krajskými národními výbory o poskytování ochranných oděvů, obuvi a ochranných pomůcek zaměstnancům; vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků.

*) Podle předpisů o účetnictví.

**) Vyhláška ministerstva financí č. 73/1964 Sb.

***) Pokud jde o státní rezervy, platí zvláštní předpisy (viz poznámku u § 3 odst. 5).

†) § 347 zákoníku.

*) § 15 odst. 2 zákona o stavebním řádu č. 87/1958 Sb. popř. § 41 prováděcí vyhlášky č. 144/1959 Ú. l.

**) Např. vyhláška č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí.

***) Směrnice ministerstva financí ze dne 2. dubna 1964, čj. 314/17.756/1964 pro prodej rodinných domků z národního majetku občanům (Věstník ministerstva financí č. 5/1964).

*) Viz předpisy o účetnictví.

**) Zákon č. 99/1963 Sb.

*) Např. pro práva státu z vynálezů podle zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

*) Např. vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

**) Srv. § 3 odst. 5.

***) Vyhláška ministerstva financí č. 19/1963 Sb., vyhláška ministerstva financí č. 206/1958 Ú. l., ve znění vyhlášky č. 134/1960 Sb., vyhláška ministerstva financí č. 231/1956 Ú. l., vyhláška ministerstva financí č. 82/1954 Ú. l. a předchozí směrnice.