Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 8.

(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je

a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo

b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.

(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona45) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách.

(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno

a) v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění; podmínkou však je, že bylo do správné výše doplaceno nejpozději v den předcházející dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě, nebo

b) později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení § 20 odst. 6 část věty za středníkem platí i zde.

(5) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatně výdělečnou činnost. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále z pojistného na důchodové pojištění, které dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění.

(6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,46) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela.

(7) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

(8) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(9) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení48) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, byl-li podán návrh vůči plátci pojistného na jeho zrušení a likvidaci nebo na prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení; podání tohoto návrhu je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů ode dne, kdy tento návrh podal nebo kdy se o podání tohoto návrhu dověděl.

(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení49) placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.

(3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994.

(4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby

a) nepřesahuje-li dluh čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do jednoho roku ode dne splatnosti první splátky dluhu,

b) činí-li dluh více než čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, ale nepřesahuje osminásobek této částky, byl dluh zaplacen do dvou let ode dne splatnosti první splátky dluhu,

c) přesahuje-li dluh osminásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do tří let ode dne splatnosti první splátky dluhu;

výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.44)

(6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.

(7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.

(8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala. Ustanovení § 20 odst. 4 platí zde obdobně.

(9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách.

(10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném.

(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení20) organizaci nebo malé organizaci, jestliže

a) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo

b) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo

c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.

(3) Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je organizace nebo malá organizace povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 9 odst. 2 větě čtvrté a odst. 3, § 10 větě čtvrté a páté, § 11, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení21) uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení22) uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti.

(3) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Má-li organizace nebo malá organizace splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se jejich platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí:

a) pokuty,

b) přirážka k pojistnému,

c) nejstarší nedoplatky pojistného,

d) běžné platby pojistného,

e) penále.

(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se její platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí:

a) pokuty,

b) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

c) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) nejstarší nedoplatky pojistného na nemocenské pojištění,

f) běžné platby pojistného na nemocenské pojištění,

g) penále z dlužného pojistného na nemocenské pojištění.

(3) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podání předáno poštovní přepravě.

Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 31. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž dosáhla příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.

Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3 povinni používat. Tito poplatníci však mohou používat místo těchto tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů, formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.

(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v další službě63) s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný útvar Armády České republiky.

(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské služby České republiky a pro příslušníky Policie České republiky a bezpečnostních služeb s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím útvar Vězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka Policie České republiky a bezpečnostní služby.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným příjmem též zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.

Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 17 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.

Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění.

(1) Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.

(2) Pro odvod pojistného23) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.

(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového pojištění anebo v nichž sice nemocenského a důchodového pojištění účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.

(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),16) anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.

(6) Při stanovení pojistného,24) které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.

(9) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.

Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.

(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.

(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.

(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.

(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.

(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.

(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.

(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).

(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.

Družstvo, které podle dosavadních předpisů25) přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru 1993.

Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Česká správa sociálního zabezpečení může určit, že organizace nebo věznice odvádějí rozdíl mezi pojistným a vyplacenými dávkami nemocenského pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, která potom plní i ostatní úkoly, které jinak pro Českou správu sociálního zabezpečení vyplývají z ustanovení § 9 a 10.

Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.

Pokud je v dosavadních zákonech uveden pojem „pojistné sociálního pojištění“ a „pojistné zaměstnanosti“, rozumí se tím pojistné podle tohoto zákona.

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. § 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

2. § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb.

3. § 11 písm. b) věta za středníkem a § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

4. Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 262/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

5. § 145a vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 149/1988 Sb. a vyhlášky č. 260/1990 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

* * *

Zákon ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.

Zákon č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, které nabylo účinnosti dnem 23. prosince 1993.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem 21. března 1994.

Zákon č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Zákon č. 59/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 1995.

Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou čl. I, čl. II bodů 2, 8 až 12, čl. III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů 5, 7, 9, 10, 12 až 15, čl. VII bodů 1, 2, 4, 6 až 9, 13 a 14,čl. IX bodů 1 a 4, čl. XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27, 30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a čl. XXVI, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Zákon č. 149/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1995 Sb., o pojišťovnicví, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995 s tím, že změna sazeb pojistného (v § 7 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.) se použije poprvé pro rok 1996.

Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.

1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

§ 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 118/1992 Sb. (úplné znění č. 452/1992 Sb.).

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.

2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.

52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.

53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

4) § 187 až 206 zákoníku práce.

5) Zákon č. 527/1990 Sb.

6) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

7) § 125 zákoníku práce.

8) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.

10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

10a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

10b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.

54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

58) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

60) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.

61) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

17) § 7 písm. c) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

18) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

19) § 7 písm. b) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.

45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb.

46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.

49) § 7 písm. b) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.

20) § 104b odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

21) § 104b odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

22) § 104b odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.

63) § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.

31) Např. § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

32) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.

33) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

23) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

16) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.

24) § 145b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.

50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

25) § 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 150/1979 Sb.