§ 153 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Poskytnutí informací a důkazů bez žádosti
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 153 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 153 zákona č. 104/2013 Sb. znamená, že české orgány (Nejvyšší státní zastupitelství nebo Ministerstvo spravedlnosti) mohou z vlastní iniciativy předat mezinárodnímu soudu informace a důkazy z trestního řízení, pokud se domnívají, že to pomůže mezinárodnímu soudu při vyšetřování a stíhání trestných činů v jeho působnosti.
§ 153 Poskytnutí informací a důkazů bez žádosti
Nejvyšší státní zastupitelství na žádost státního zástupce a ministerstvo na žádost soudu předá mezinárodnímu soudu i bez jeho předchozí žádosti nebo příkazu informace a důkazy získané v rámci trestního řízení, jestliže má státní zástupce nebo soud za to, že sdělení těchto informací nebo poskytnutí těchto důkazů může napomoci mezinárodnímu soudu při prověřování a stíhání činů, jejichž stíhání a trestání je v jeho působnosti, včetně činů proti výkonu spravedlnosti mezinárodním soudem, nebo při výkonu trestů uložených mezinárodním soudem pro takové činy.
Paragraf 153 zákona č. 104/2013 Sb. znamená, že české orgány (Nejvyšší státní zastupitelství nebo Ministerstvo spravedlnosti) mohou z vlastní iniciativy předat mezinárodnímu soudu informace a důkazy z trestního řízení, pokud se domnívají, že to pomůže mezinárodnímu soudu při vyšetřování a stíhání trestných činů v jeho působnosti.
Co to znamená v praxi
Česká republika může aktivně pomáhat mezinárodním soudům, aniž by na to čekala žádost z jejich strany.
Předání informací a důkazů se děje na základě rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kteří posoudí, zda to může být pro mezinárodní soud užitečné.
Tato spolupráce se týká činů, které spadají do pravomoci mezinárodního soudu, včetně činů proti spravedlnosti nebo výkonu trestů.
Na co si dát pozor
Předání informací a důkazů je možné pouze na žádost státního zástupce (pro Nejvyšší státní zastupitelství) nebo soudu (pro Ministerstvo spravedlnosti).
Musí existovat přesvědčení, že sdělení informací nebo poskytnutí důkazů skutečně napomůže mezinárodnímu soudu.