Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin

(1) Předchozí ustanovení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí obdobně též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3 a v § 18 až 20.

(2) Jde-li o spolupracujícího člena rodiny ve věku

do 18 let činí - vyměřovací základ 1200 Kčs ročně,- pojistné 11,40 Kčs měsíčně,nad 18 let do 21 let činí - vyměřovací základ 1800 Kčs ročně,- pojistné 17,10 Kčs měsíčně,nad 21 let činí - vyměřovací základ 5040 Kčs ročně,- pojistné 47,90 Kčs měsíčně.

(3) Jestliže by vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny byl podle předchozího odstavce vyšší než vyměřovací základ jednotlivě hospodařícího rolníka, v jehož závodě spolupracující člen rodiny pracuje, stanoví se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny částkou rovnající se vyměřovacímu základu jednotlivě hospodařícího rolníka.

(1) Rodinným příslušníkům jednotlivě hospodařících rolníků a rodinným příslušníkům spolupracujících členů jejich rodin (dále jen „rodinní příslušníci“), kteří se stali plně invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu (§ 12), může být poskytnut v případech hodných zřetele invalidní (částečný invalidní) důchod.

(2) Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 36 odst. 1 a 2 zákona, jestliže nejsou samy důchodově pojištěny podle této vyhlášky nebo důchodově zabezpečeny podle jiných předpisů.

(3) Invalidita (částečná invalidita) rodinného příslušníka se posuzuje obdobně jako invalidita (částečná invalidita) jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 8 odst. 2 a § 12 odst. 3).

(1) Invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.

(3) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle předchozích odstavců.

(4) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.

Zemřel-li rodinný příslušník jednotlivě hospodařícího rolníka nebo spolupracujícího člena rodiny následkem pracovního úrazu (§ 12), může být osobám, které vypravily pohřeb, poskytnuto v případech hodných zřetele pohřebné ve výši 500 Kčs až 800 Kčs.

(1) Ustanovení části první o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí s výjimkou ustanovení § 10, 12, § 16 odst. 1 a § 18 až 20 též pro důchodové pojištění jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin.

(2) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, činí:

a) je-li výdělečná činnost vykonávána

bez spolupracovníků 800 Kčs měsíčně,

b) je-li výdělečná činnost vykonávána

s jedním nebo několika spolupracovníky 1 100 Kčs měsíčně.

(3) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční základ daně z příjmů obyvatelstva nepřevyšuje 16 000 Kčs, činí 600 Kčs měsíčně; nepřevyšuje-li však roční základ daně z příjmů obyvatelstva 6 000 Kčs nebo tuto částku nepřevýšil před stanovením daně paušální částkou, činí vyměřovací základ 400 Kčs měsíčně. Vyměřovací základ se stanoví podle ročního základu daně z příjmů obyvatelstva připadajícího na předchozí kalendářní rok. Poplatníkům, jimž je daň z příjmů obyvatelstva stanovena paušální částkou, stanoví se vyměřovací základ ve výši rozdílu mezi dosaženým příjmem a výdaji vynaloženými na dosažení tohoto příjmu za předchozí rok. Okresní národní výbor může v případech sociálně odůvodněných vyměřovací základ snížit, jde-li o výdělečnou činnost vykonávanou bez spolupracovníků a nepřekročil-li roční základ daně z příjmů obyvatelstva částku 3 600 Kčs. Vyměřovací základ může být snížen, nepřesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, na 160 Kčs měsíčně, a přesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, avšak nedosahuje-li částky 3 600 Kčs, na 240 Kčs měsíčně.

(4) Za spolupracovníky osob samostatně hospodařících se pro účely vyměřovacího základu považují spolupracující členové rodiny (§ 1 odst. 3).

(5) Za vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny osoby samostatně hospodařící se považuje částka, která by náležela jako mzda pracovní síle (pracovníku), kterou spolupracující člen rodiny nahrazuje. Vyměřovací základ nesmí však činit více než vyměřovací základ osoby samostatně hospodařící.

(6) Pojistné osoby samostatně hospodařící činí 10 % jejího vyměřovacího základu a pojistné spolupracujícího člena rodiny 11 % jeho vyměřovacího základu.

(1) O zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách platí s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3 obdobně ustanovení § 78 až 81 a § 85 až 87 zákona a ustanovení § 60, 61, 63 a § 66 až 68 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2) Zaopatřovací příspěvek činí

a) pro nezaopatřené dítě 170 Kčs měsíčně;

b) pro manželku, družku vojáka, jeho zletilou příbuznou a manžela vojákyně 400 Kčs měsíčně;

c) pro manželku vojáka, která s ním nežije ve společné domácnosti, rozvedenou manželku a matku dítěte vojáka, která není za něj provdána, přiznal-li jim soud vůči němu výživné, popřípadě příspěvek na výživu, částku rovnající se výživnému, popřípadě příspěvku na výživu, nejvýše však částku 400 Kčs měsíčně;

d) pro ostatní osoby, jimž se poskytuje zaopatřovací příspěvek, 150 Kčs měsíčně; zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu převyšuje částku 250 Kčs měsíčně. Jde-li o manželskou dvojici, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou spolu s čistým příjmem manželské dvojice převyšuje částku 500 Kčs měsíčně.

(3) Úhrn zaopatřovacích příspěvků přiznaných členům rodiny téhož vojáka nesmí přesahovat částku 720 Kčs měsíčně; kdyby úhrn zaopatřovacích příspěvků vypočtených podle předchozích odstavců přesahoval tuto částku, poskytne se manželce vojáka zaopatřovací příspěvek v plné výši a ostatním členům rodiny se sníží o stejnou částku.

(4) Koná-li spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící službu v ozbrojených silách, platí o zabezpečení členů jeho rodiny obdobně ustanovení předchozích odstavců.

(5) Zaopatřovací příspěvek podle této vyhlášky nenáleží, jestliže jsou splněny podmínky nároku na tento příspěvek podle jiných předpisů.

Pro důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 1) a jiné osoby samostatně hospodařící (§ 21), pokud jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich platí ustanovení této vyhlášky, pokud se v této části nestanoví jinak.

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let.

Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje

skupiny měsíčně o KčsI. 120II. a III. 100IV. 80

(1) Ustanovení zákona platná pro zabezpečení v nemoci důchodců, jimž náležejí důchody podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, platí též pro důchodce, jimž byl přiznán důchod podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a pro jejich rodinné příslušníky.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce a jejich rodinné příslušníky, jestliže jsou ze své pracovní činnosti zabezpečeni v nemoci a mateřství podle jiných předpisů.

(1) Porodí-li jednotlivě hospodařící rolnice, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující členka jejich rodiny anebo rodinná příslušnice jednotlivě hospodařícího rolníka, jiné osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena jejich rodiny, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 2000 Kčs na každé dítě narozené po 30. září 1971. Manželce nebo družce zemřelého jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící anebo spolupracujícího člena jejich rodiny náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.

(2) Ustanovení § 37 zákona o ochranné lhůtě platí obdobně.

(1) Přídavky na děti náležejí jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny, jestliže má nezaopatřené děti.

(2) Přídavky na děti činí měsíčně

na jedno dítě90 Kčna dvě děti430 Kčna tři děti880 Kčna čtyři děti1280 Kč

a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byl důchodově pojištěn v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby.

Podpora při narození dítěte a přídavky na děti náležejí, jen jestliže je řádně placeno pojistné.

Přechodná ustanovení § 124, 136 až 138, § 139 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) a odst. 3 a 4, § 140 a 141 zákona platí obdobně.

Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena rodiny se účast na výdělečné činnosti manžela v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 hodnotí jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny podle této vyhlášky na žádost podanou nejpozději do 31. prosince 1971, jestliže

a) splňovala v tomto období podmínky stanovené v § 1 odst. 3,

b) doba, o jejíž zhodnocení požádala, činí z celkové doby její účasti na výdělečné činnosti manžela nejméně pět let, a trvala-li její účast na výdělečné činnosti manžela po dobu kratší než pět let, tuto kratší dobu, a

c) pojistné za dobu, o jejíž zhodnocení jde, bylo řádně doplaceno.

Invalidní (částečně invalidní) důchody manželek (manželů) jednotlivě hospodařících rolníků a manželek (manželů) spolupracujících členů rodiny*) náležející před 1. lednem 1969 se považují od tohoto dne za invalidní důchody spolupracujících členů rodiny, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1968.

Pokud není stanoveno v této vyhlášce jinak, platí pro věci upravené touto vyhláškou obdobně ustanovení zákona

1. o rodinných příslušnících,

2. o nezaopatřených dětech,

3. o vyloučení nároku na přídavky na děti,

4. o souběhu přídavků na děti a jejich výplatě,

5. o náhradních dobách,

6. o přerušení pracovní činnosti,

7. o době pracovní činnosti potřebné pro nárok na invalidní důchod,

8. o souběhu vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti,

9. o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků konajících službu v ozbrojených silách,

10. o povinnostech oprávněných osob,

11. o změně dávky a jejím vrácení,

12. o omezení výplaty dávek,

13. o výplatě dávek jiné osobě,

14. o souběhu nároků na důchody,

15. o přechodu nároku při úmrtí oprávněného,

16. o výplatě dávek,

17. o postoupení a zabavení dávek,

18. o promlčení,

19. o zvláštní dani z důchodu,

20. o skupinách účastníků odboje o invalidním (částečném invalidním) důchodu účastníků odboje, vznikla-li plná (částečná) invalidita v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, o krácení jejich vdovského důchodu při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje, o výši důchodu rodičů účastníka odboje, o vynětí ze zvláštní daně z důchodu, o úpravě důchodů účastníků odboje, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969,

21. o službách sociálního zabezpečení,

22. o organizaci a řízení,

23. o odstraňování tvrdostí

a předpisy vydané k provedení těchto ustanovení.

Vyhláška č. 67/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Předseda:

Štanceľ v. r.

*) § 33 a 34 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

*) 118 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb.

*) Vyhláška č. 67/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

*) Příloha k vyhlášce č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

**) § 8 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení.

*) Jde o důchody přiznané podle § 18 této vyhlášky.

*) § 9 odst. 3 a 4 a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb. v dosavadním znění.