Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu

(1) Zaměstnanci, kteří na jaderném zařízení provádějí činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při uvádění jaderného zařízení do provozu a jeho provozu, musí být prokazatelně seznámeni s obsahem dokumentace dle § 3 odst. 4, která se vztahuje na jimi vykonávané činnosti, a návazně zacvičeni před výkonem daných činností.

(2) Po provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu je projektová, provozní a jiná dotčená dokumentace uvedena do souladu se skutečným stavem zahrnujícím již danou změnu. Zaměstnanci jaderného zařízení, při jejichž činnosti musí být na danou změnu brán zřetel, musí být prokazatelně seznámeni se všemi úpravami, které se týkají dané změny, a návazně zacvičeni před zahájením využívání dané změny při uvádění jaderného zařízení do provozu nebo jeho provozu.

(3) Držitel povolení musí stanovit a dokumentovat organizační strukturu pro plánování, řízení a zajištění uvádění jaderného zařízení do provozu a jeho provozu. V jejím rámci jsou povinnosti a odpovědnosti zaměstnanců na jaderném zařízení v rámci všech provozních režimů a zvlášť pro řešení havarijních stavů, toky informací mezi nimi a vztahy nadřízenosti a podřízenosti určeny jednoznačně a písemnou formou. Držitel povolení vyznačí, které činnosti zajišťuje sám a které pomocí dodavatelů.

(1) Základním požadavkem při manipulacích

a) se štěpnými jadernými materiály je vyloučení možnosti rozvoje štěpné řetězové reakce a jejich úniků do životního prostředí,

b) s radioaktivními odpady je vyloučení možnosti jejich úniků do životního prostředí.

(2) Při manipulacích s vyhořelým jaderným palivem musí být přijata opatření, která omezí na nejnižší přijatelnou míru riziko porušení hermetičnosti palivových elementů a která zajistí dostatečný odvod zbytkového tepla s cílem vyloučit poškození paliva jeho vlivem.

(3) Jaderná bezpečnost a radiační ochrana při manipulacích se štěpnými jadernými materiály a radioaktivními odpady se zajišťuje zejména:

a) používáním projektem uvažovaného a vyzkoušeného zařízení,

b) prováděním manipulací v souladu s provozní dokumentací,

c) nepřetržitou kontrolou manipulací s těmito jadernými materiály a radioaktivními odpady a stavu jaderného zařízení a dále v případě manipulací s jaderným palivem v jaderném reaktoru jaderného zařízení nepřetržitou kontrolou aktivní zóny, hustoty toku tepelných neutronů, koncentrace kyseliny borité a hladiny a teploty chladiva.

(4) Manipulace se štěpnými jadernými materiály a radioaktivními odpady v objektu jaderného zařízení a činnosti s tím související se provádějí podle dokumentace, která obsahuje vždy:

a) postup jednotlivých operací,

b) požadavky na připravenost zařízení a systémů,

c) informace o stavu skladování jaderných materiálů nebo radioaktivních odpadů, dále v případě jaderných materiálů identifikační údaje a kartogramy jejich uložení a v případě manipulací s jaderným palivem v jaderném reaktoru nebo bazénu skladování i údaje o koncentraci kyseliny borité v chladivu primárního okruhu a bazénu skladování,

d) údaje o organizačních opatřeních k zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a údaje o nezbytných doplňujících opatřeních, která nejsou uvedena v provozních předpisech.

(5) Každá jednotlivá technologická operace spojená s přemisťováním jaderných materiálů se zaznamenává ve zvláštním dokumentu s uvedením jejího výchozího a konečného místa a přijatých bezpečnostních opatření, pokud nejsou uvedena v provozní dokumentaci.

(1) Při přepravě a skladování čerstvého jaderného paliva v zásobnících musí být rozmístění palivových souborů zabezpečeno tak, aby byla zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních situacích, včetně zaplavení vodou.

(2) Při přepravě a skladování vyhořelého jaderného paliva musí být zajištěna podkritičnost nejméně 0,05 při předpokládaných havarijních situacích.

(3) Při výměně jaderného paliva v jaderném reaktoru má koncentrace rozpustného absorbátoru neutronů v chladivu takovou hodnotu, aby při uvážení všech možných chyb byla nepřetržitě zajištěna dostatečná podkritičnost.

(1) Uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí tak, aby každá etapa tvořila ucelený soubor zkoušek dle Úřadem schválených programů uvádění do provozu, jejichž ukončení a následné zdokumentování splnění všech kritérií úspěšnosti pro ně stanovených je jednou z podmínek k pokračování uvádění do provozu v další etapě. Následující etapa nesmí být zahájena před ukončením a splněním stanovených podmínek etapy předcházející.

(2) Před zahájením etapy aktivního vyzkoušení jaderného zařízení se zdokumentuje výchozí stav zařízení na základě jeho kontroly.

(3) V průběhu aktivních zkoušek je zakázáno odpojení jednotlivých prvků systému ochrany a řízení jaderného reaktoru, a to ani za účelem výměny nebo opravy, pokud zbývající část prvků systému ochrany a řízení nezajišťuje spolehlivé splnění požadavků stanovených zvláštním předpisem a limity a podmínkami bezpečného provozu.

(4) V období fyzikálního spouštění se připouští blokování signálů havarijní ochrany od technologických systémů, které nejsou při provádění fyzikálního spouštění využívány.

(1) Každá etapa uvádění jaderného zařízení do provozu se provádí podle předem vypracovaného etapového programu. Etapový program se zpracovává tak, aby bylo zajištěno, že:

a) etapový program pokrývá všechny důležité činnosti týkající se vybraných zařízení, které budou prováděny v dané etapě,

b) zkouškami budou postupně prověřena veškerá zařízení a ověřeny vybrané, projektem uvažované, režimy a charakteristiky,

c) manipulace na zařízení a realizace zkoušek bude provedena odborně kvalifikovaným personálem,

d) jednotlivá zařízení budou postupně zkoušena tak, aby byly vytvářeny podmínky pro zkoušky dalších celků a úspěšné komplexní funkční ověření celého jaderného zařízení před zahájením zkušebního provozu.

(2) Etapový program obsahuje:

a) cíl, popis a metodiku provedení prací dané etapy,

b) vzájemné časové a logické vazby mezi jednotlivými činnostmi dané etapy,

c) požadavky na připravenost technologie a energií,

d) kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,

e) popis počátečního a konečného stavu etapy,

f) organizační a personální zajištění dané etapy,

g) způsob přechodu do další etapy,

h) seznam dílčích programů, které pro jednotlivé činnosti obsahují zejména

1. cíl, popis a metodiku provedení jednotlivé činnosti,

2. požadavky na připravenost technologie a energií,

3. kritéria úspěšnosti a metodiku hodnocení jejich splnění,

4. počáteční a konečný stav pro danou činnost,

5. organizační a personální zajištění činnosti.

(1) Limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení [§ 2 písm. t) zákona] se dělí na tyto části:

a) bezpečnostní limity,

b) nastavení ochranných systémů,

c) limitní podmínky pro provoz,

d) kontrolní požadavky,

e) organizační opatření,

f) zdůvodnění limitů a podmínek bezpečného provozu.

(2) Bezpečnostní limity jsou mezní hodnoty těch fyzikálních a technologických parametrů, které přímo ovlivňují stav fyzických bariér bránících úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení do životního prostředí a které nesmí být překročeny. U jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor, je nutné v případě překročení některého z bezpečnostních limitů jaderný reaktor neprodleně odstavit. Znovuuvedení jaderného reaktoru do kritického stavu je možné až po vyjasnění a odstranění příčin, které vedly k překročení bezpečnostních limitů a provedení nezbytných rozborů k zjištění stavu jaderného zařízení po jejich překročení.

(3) Nastavení ochranných systémů udává hodnoty fyzikálních a technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost jednotlivé ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty jsou stanoveny tak, aby kontrolované parametry i při následujícím přechodovém procesu nepřekročily bezpečnostní limity.

(4) Limitní podmínky pro provoz stanovují podmínky pro bezpečný provoz jaderného zařízení v režimech uvažovaných a analyzovaných v bezpečnostních zprávách daného jaderného zařízení a zahrnují zejména:

a) rozsahy, ve kterých je nutno udržovat fyzikální a technologické parametry tak, aby bylo zajištěno, že nedojde v průběhu provozu k nežádoucímu dosažení hodnot parametrů nastavení zapůsobení ochranných systémů, a ve kterých je prokázána bezpečnost jaderného zařízení,

b) požadavky na provozuschopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti tak, aby zařízení plnilo požadované funkce v rámci definovaných podmínek,

c) hodnoty ostatních bezpečnostně významných parametrů, v jejichž rozsahu je prokázána bezpečnost jaderného zařízení.

(5) Kontrolní požadavky určují rozsah a četnost pravidelných kontrol dodržování přípustných parametrů a zvlášť bezpečnostních limitů, podmínek provozuschopnosti zařízení a nastavení ochranných systémů.

(6) Organizační opatření stanovují zejména:

a) pro případy, kdy došlo k dosažení či překročení přípustných parametrů nebo nebyly splněny požadavky na provozuschopnost zařízení nebo nebyla splněna některá z podmínek nastavení či zapracování ochranných systémů, nezbytné činnosti a opatření, které musí být provedeny, a dále dobu na provedení těchto činností a opatření,

b) zodpovědnosti řídících pracovníků v rámci organizace držitele povolení, kvalifikaci vybraných pracovníků, požadavky na minimální obsazení směn, vnitřní a vnější kontrolu dodržování limitů a podmínek a povinnost předávání informací ve vztahu k dozorným orgánům.

(7) Limity a podmínky bezpečného provozu se upravují podle dosažené úrovně vědy a techniky a s uplatněním zkušeností z praxe.

(1) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení zkontroluje, jak je připraveno jaderné zařízení k fyzikálnímu spouštění, (dále jen „kontrola připravenosti“). Kontrolu připravenosti jaderného zařízení k fyzikálnímu spouštění provádí držitel povolení tak, aby prověřil:

a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky předchozí etapy,

b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti předchozí etapy v souladu se schválenými programy,

c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise,1) včetně systému dozimetrické kontroly a skladu ozářeného paliva, a připravenost k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s programy etapy,

d) připravenost personálu k zahájení fyzikálního spouštění v souladu s programy etapy,

e) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.

(2) Po provedené kontrole podle odstavce 1 vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a personálu k zavážení paliva.

(3) Před zahájením fyzikálního spouštění držitel povolení prověří existenci a správnost následující dokumentace:

a) etapový program fyzikálního spouštění a dílčí programy jednotlivých testů včetně programu zavážení paliva, jejichž obsah je v souladu s § 9,

b) limity a podmínky bezpečného provozu,

c) provozní předpisy nutné pro fyzikální spouštění, včetně předpisu pro zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany při manipulacích s jaderným palivem, jadernými materiály a radioaktivními odpady,

d) vnitřní havarijní plán,

e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně přehledu o obsazení směn,

f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech systémů a zařízení majících vliv na jadernou bezpečnost a podílejících se na fyzikálním spouštění,

g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,

h) program zabezpečování jakosti pro danou etapu,

i) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho personálu k fyzikálnímu spouštění.

(1) Před zahájením energetického spouštění se provede a dokladuje kontrola připravenosti. Kontrolu připravenosti jaderného zařízení k energetickému spouštění provádí držitel povolení tak, aby prověřil:

a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky fyzikálního spouštění,

b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti fyzikálního spouštění v souladu se schválenými programy,

c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise1) k zahájení energetického spouštění v souladu s programy etapy,

d) připravenost personálu k zahájení energetického spouštění v souladu s programy etapy,

e) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.

(2) Po provedené kontrole podle odstavce 1 vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a personálu k zahájení energetického spouštění.

(3) Před zahájením energetického spouštění držitel povolení prověří existenci a správnost následující dokumentace:

a) etapový program energetického spouštění a dílčí programy energetického spouštění, jejichž obsah je v souladu s § 9 této vyhlášky,

b) limity a podmínky bezpečného provozu,

c) kompletní soubor provozních předpisů nezbytných k provedení energetického spouštění odpovídající skutečnému provedení stavby,

d) vnitřní havarijní plán,

e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně přehledu o obsazení směn,

f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech systémů a zařízení majících vliv na jadernou bezpečnost a podílejících se na energetickém spouštění,

g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,

h) program zabezpečení jakosti pro danou etapu,

i) protokoly o provedení etapy fyzikálního spouštění a splnění kritérií úspěšnosti,

j) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho personálu k energetickému spouštění.

(1) Před zahájením zkušebního provozu se provede a dokladuje kontrola připravenosti. Kontrolu připravenosti jaderného zařízení ke zkušebnímu provozu provádí držitel povolení tak, aby prověřil:

a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky energetického spouštění,

b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti energetického spouštění v souladu se schválenými programy,

c) připravenost zařízení uvedených ve zvláštním předpise1) a personálu k zahájení zkušebního provozu podle stanoveného programu,

d) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.

(2) Po provedené kontrole vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a personálu k zahájení zkušebního provozu.

(3) K zahájení zkušebního provozu držitel povolení prověří existenci a správnost následující dokumentace:

a) harmonogram a program zkušebního provozu,

b) limity a podmínky bezpečného provozu,

c) kompletní soubor provozních předpisů odpovídající skutečnému provedení stavby,

d) vnitřní havarijní plán,

e) doklady o splnění předepsané kvalifikace a doklady o školení a pověření zaměstnanců k činnostem spojeným s výkonem funkce, včetně přehledu o obsazení směn,

f) doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech vybraných zařízení, zejména systémů majících vliv na jadernou bezpečnost uvedených ve zvláštním předpise,1)

g) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,

h) program provozních kontrol a příslušné programy zajištění jakosti uvedené ve zvláštním předpise,1)

i) soupis realizovaných změn oproti schválenému projektu v průběhu předchozích etap spouštění souvisejících s jadernou bezpečností a radiační ochranou,

j) protokoly o provedení etapy energetického spouštění a splnění kritérií úspěšnosti,

k) doklad o plnění podmínek předchozích povolení vydaných Úřadem,

l) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho personálu ke zkušebnímu provozu.

(1) Provoz jaderného zařízení se realizuje podle harmonogramu provozu, v němž jsou uvedena i jeho plánovaná odstavení. Harmonogram provozu se předává pravidelně jednou ročně Úřadu, přičemž případné změny harmonogramu se předávají nejpozději do deseti dnů po provedené úpravě nebo změně.

(2) Provoz jaderného zařízení se realizuje podle provozních předpisů a v souladu s limity a podmínkami bezpečného provozu. Provozní předpisy, limity a podmínky bezpečného provozu a jejich změny zpracovává držitel povolení. Provozní předpisy se zpracovávají pro režimy normálního provozu i pro havarijní situace. Držitel povolení přehodnocuje a upravuje provozní předpisy podle dosažené úrovně vědy a techniky a s uplatněním zkušeností a praxe z provozu.

(3) Kontrola odstaveného reaktoru s palivovými soubory v aktivní zóně reaktoru včetně období pro zavážení a výměnu palivových souborů se provádí nepřetržitě, zejména z hlediska podkritičnosti aktivní zóny a odvodu tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru.

(4) Při provozu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor, držitel povolení zajišťuje, aby:

a) byla vždy známa účinnost výkonných prvků systému řízení a ochrany jaderného reaktoru, kompenzačních prvků, havarijní ochrany a účinnost kapalného absorbátoru,

b) aktuální účinnost výkonných prvků systému řízení a ochrany jaderného reaktoru zaručovala s dostatečnou rezervou odstavení jaderného reaktoru a jeho udržení v podkritickém stavu,

c) byla vždy známa maximální zásoba reaktivity aktivní zóny a aby tato byla kompenzována výkonnými prvky systému ochrany a řízení,

d) byla vždy zajištěna teplotní rezerva do krize varu v rozsahu schváleném limity a podmínkami bezpečného provozu,

e) rychlost zavádění kladné reaktivity byla taková, aby výkon odpovídající kontrolované úrovni byl dosahován s periodou větší než stanovenou v limitech a podmínkách tak, aby nedošlo ke kritičnosti na okamžitých neutronech,

f) při provozu reaktoru na výkonu nedošlo k odpojení více než jednoho kanálu havarijní ochrany (výkonu nebo rychlosti změny výkonu) nebo k odpojení jednotlivých výkonných mechanismů systému ochrany a řízení, a to ani za účelem kontroly, výměny nebo opravy, pokud zbývající počet výkonných prvků systému ochrany a řízení nezajišťuje splnění požadavků stanovených zvláštním předpisem.

(5) Dále držitel povolení zajišťuje:

a) pravidelné přehodnocování a potřebné úpravy provozních předpisů a zařízení s uvážením dosažené úrovně vědy a techniky a uplatněním zkušeností z předchozího provozu,

b) aby na řídicím pracovišti byl k dispozici alespoň jeden úplný a aktualizovaný soubor provozních předpisů,

c) neprodlené předání informace Úřadu o vzniku situací nebezpečných z hlediska jaderné bezpečnosti, včetně odstavení reaktorů působením havarijních ochran v případě jaderných zařízení s jaderným reaktorem,

d) pravidelné hodnocení provozu a rozbory vzniklých poruch a předávání zpráv o těchto rozborech Úřadu alespoň jednou měsíčně spolu s návrhy na potřebná opatření a informací o stavu plnění těchto opatření.

(1) Údržba, zkoušky a kontroly veškerých systémů a zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se provádí podle provozních předpisů, postupů a programů a mají takovou technickou úroveň a četnost, aby bylo zajištěno, že spolehlivost a funkce těchto systémů a zařízení je v souladu se zvláštním předpisem a s projektem a že veškeré činnosti probíhají v souladu s limity a podmínkami bezpečného provozu.

(2) Po provedené údržbě nebo kontrole musí být zařízení nebo systém důležitý z hlediska jaderné bezpečnosti před opětovným uvedením do provozu vyzkoušen podle předem stanoveného programu a proveden odpovídající zápis v provozních záznamech.

(3) Programy a postupy údržby, provozních kontrol a zkoušek zpracovává držitel povolení v souladu se zvláštním předpisem.1)

(1) Opravy zařízení nebo systémů majících vliv na jadernou bezpečnost se provádějí za přijetí takových opatření, která zajistí, aby úroveň jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nebyla opravou snížena pod úroveň stanovenou zvláštním předpisem a limity a podmínkami bezpečného provozu.

(2) Po ukončení opravy se provádí podle stanoveného programu zkouška, zda zařízení nebo systém je schopen plnit spolehlivě svoji funkci.

(1) Před zahájením provozu jaderného zařízení provede držitel povolení kontrolu připravenosti jaderného zařízení k provozu tak, aby prověřil a doložil:

a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky všech etap uvádění do provozu,

b) zda jsou splněna všechna kritéria úspěšnosti předchozích etap uvádění do provozu v souladu se schválenými programy,

c) připravenost zařízení a personálu k provozu a protokoly o provedení kvalifikačních zkoušek pracovníků,

d) existenci a správnost dokumentace uvedené v odstavci 3.

(2) Po provedené kontrole vypracuje držitel povolení souhrnný doklad o výsledcích kontroly, který je součástí průkazu připravenosti zařízení a personálu k zahájení provozu.

(3) K zahájení provozu držitel povolení prověří existenci a správnost následující dokumentace:

a) dokumentace podle § 13 odst. 3 písm. b), c), d), e), f), h), i),

b) zpráva o výsledcích zkušebního provozu,

c) doklad o splnění podmínek a požadavků předchozích povolení vydaných Úřadem,

d) roční harmonogram provozu,

e) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho personálu k provozu.

(1) Opětovné uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva lze zahájit, jestliže všechna zařízení a systémy nutné pro provoz jsou ve funkceschopném stavu pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu v souladu s projektem, s předprovozní bezpečnostní zprávou, limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení a zvláštním předpisem.

(2) Před opětovným uvedením reaktoru do kritického stavu se provede a dokladuje kontrola připravenosti. Kontrolu připravenosti k opětovnému uvedení reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva provádí držitel povolení tak, aby prověřil:

a) zda jsou ukončeny veškeré práce a zkoušky vztahující se k výměně paliva a odpovídajícím částem programu provozních kontrol,

b) zda jsou splněna kritéria úspěšnosti vztahující se k činnostem podle písmene a),

c) připravenost zařízení a personálu k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu a k dalšímu provozu.

(1) K žádosti k opětovnému uvedení jaderného zařízení do kritického stavu po výměně jaderného paliva držitel povolení předkládá:

a) neutronově-fyzikální charakteristiky aktivní zóny reaktoru,

b) průkazy o připravenosti zařízení a personálu k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu, k nimž patří:

– dodatky a doplňky bezpečnostní zprávy obsahující změny provedené v předcházejícím období,

– prohlášení o aktualizaci limitů a podmínek bezpečného provozu a kompletního souboru provozních předpisů provedené na základě úprav v předchozím období,

– doklady a protokoly o vyzkoušení a připravenosti všech vybraných zařízení,

– doklady a protokoly o výsledcích provozních kontrol a splnění kritérií přijatelnosti,

– souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho personálu k dalšímu provozu,

c) harmonogram dalšího provozu včetně programu uvádění jaderného zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního a energetického spouštění v nezbytném rozsahu.

(2) Držitel povolení předkládá dokumentaci podle odstavce 1 písm. a) a c) postupně, nejméně však jeden měsíc před podáním žádosti o povolení podle § 9 odst. 1 písm. e) zákona. Ostatní dokumentace je součástí žádosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Štuller v. r.

1) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.

2) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.