Vyhláška o úplném znění dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků

(1) O náhradě a způsobu poskytnutí náhrady rozhodne ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem.

(2) Přiznáním plnění podle § 9 odst. 1 písm. a) osobám oprávněným k náhradě, nebo kterým by z náhrady připadly částky podle § 9 odst. 4, se pokládá náhrada za splacenou.

(3) Ministr financí stanoví, jak má býti naloženo s akciemi akciových společností a se záznamy o osobách zúčastněných na akciových a jiných společnostech a právnických osobách, jejichž majetek byl znárodněn.

(4) Náhrada podle § 9 odst. 1 písm. b) až d) jest splatna do šesti měsíců od doručení výměru o náhradě.

(5) Pro řízení o náhradě platí předpisy o správním řízení.

Oddíl III.

(Ustanovení §§ 12 až 36 dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění čl. II zákona č. 114/1948 Sb., neplatí pro národní podniky podle zákona č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových.)

(1) Dokud nebyl znárodněný podnik nebo majetek začleněn nebo svěřen do správy, jest ten, komu tento podnik nebo majetek náležel, u právnických osob a jiných sdružení nebo souborů osob orgán, který jest povolán je zastupovati, povinen po osobní odpovědnosti vésti jeho zprávu a záležitosti s péčí řádného hospodáře. Totéž platí o národním správci ustanoveném podle předpisů o tom vydaných.

(2) Osoby povinné prozatím vésti správu a záležitosti podle odstavce 1 mají po dobu této činnosti práva a povinnosti správy národního podniku. Odpovídají za škodu, kterou způsobily svým zaviněním; je-li správou a vedením záležitostí pověřeno několik osob, odpovídají za zaviněnou škodu rukou společnou a nerozdílnou.

(3) Osoby, které jsou povinny vésti prozatímní správu a záležitosti podle odstavce 1, mají nárok na přiměřenou odměnu z prostředků podniku, jejíž výši stanoví ministerstvo průmyslu.

(4) Dosavadní zaměstnanci znárodněného podniku jsou povinni účinně podporovati osobu, které bylo podle tohoto paragrafu uloženo vésti prozatímní správu a záležitosti.

Práva a závazky vzniklé provozováním znárodněného podniku až do dne převzetí patří k jeho majetkové podstatě.

(Zrušen ustanovením čl. I č. 14 zákona č. 106/1950 Sb.)

Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a rejstříků a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto dekretu, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí však při obchodní činnosti znárodněného podniku (§ 37 odst. 1) a při opatřeních učiněných likvidátorem při likvidaci právnické osoby nebo společnosti (§ 9 odst. 3).

(1) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.

(2) Znárodněný podnik má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek postavení poplatníka daně z obratu do dne, kterým bylo vydáno opatření o jeho převzetí.

(Neplatí pro národní podniky podle zákona č. 103/1950 Sb.)

(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniku podléhajícího znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti miliónů korun; v oboru působnosti trestního zákona zák čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(2) Kdo poruší některé ustanovení tohoto dekretu nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do pěti miliónů korun a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(3) Tresty na penězích připadají státu.

(1) Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 43 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

(3) Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž co o odvolání proti výroku o trestu.

(4) Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.

(1) Při odsouzení pro zločin podle § 43 odst. 1, nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 43 odst. 2 k trestu na svobodě nebo na penězích přesahujícímu jeden milion korun, uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(2) Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

Přestupky tohoto dekretu se promlčují ve třech letech.

Poznámka:

Z § 48 dekretu č. 100/1945 Sb., který byl v původním znění dekretu § 36, z ustanovení čl. IV § 2 zákona č. 114/1948 Sb. a z ustanovení čl. VI odst. 2 zákona č. 106/1950 Sb. vyplývají tyto počáteční dny účinnosti jednotlivých ustanoveních nynějšího znění dekretu:

a) dnem 27. října 1945 nabyla účinnosti ustanovení § 1 odst. 1 až 4, §§ 2 až 6, § 7 odst. 1 až 5, § 8, § 10, §§ 37 a 38, § 43 až 47,

b) dnem 1. července 1950 nabyla účinnosti ustanovení § 1 odst. 5, § 7 odst. 6, §§ 9 a 11 a §§ 40 a 41.

Ustanovení dekretu, jejichž nynější znění vyplývá ze zákona č. 106/1950 Sb., provedou ministři průmyslu a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.