§ 10 zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění – Řečníci se hlásí o slovo u předsedajícího
Zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění · 107/1960 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 10 zákona č. 107/1960 Sb. upravuje pravidla pro vystupování řečníků na schůzích Národního shromáždění, zejména způsob přihlašování se o slovo a právo používat mateřský jazyk. Řečníci se musí hlásit o slovo u předsedajícího, pokud již nebyl ukončen rozprava nebo pokud předsedající neudělil závěrečné slovo zpravodaji. (§ 10 zákona č. 107/1960 Sb., zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 107/1960 Sb.
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedajícího, pokud není usnesen konec rozpravy nebo pokud neudělí závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Řečníci se musí hlásit o slovo u předsedajícího, pokud již nebyl ukončen rozprava nebo pokud předsedající neudělil závěrečné slovo zpravodaji.
- Slovo je řečníkům udělováno obvykle v pořadí, v jakém se přihlásili.
- Každý řečník má právo vystoupit ve svém mateřském jazyce.
Na co si dát pozor
- Předsedající má pravomoc udělit závěrečné slovo zpravodaji, což může ovlivnit možnost dalších řečníků vystoupit.
- Ukončení rozpravy znamená, že se již nelze hlásit o slovo.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.