Zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění

(1) Poslanci mohou navrhnout změnu způsobu a pořadí hlasování.

(2) O těchto návrzích rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

(3) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí hlasování, určí je předseda.

Po určení způsobu a pořadí hlasování hlasuje se o vlastním předmětu jednání, přičemž se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích.

(1) Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

(2) Národní shromáždění se může prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že schůze je neveřejná.

Zákony vyhlašuje předsednictvo Národního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení touto větou: „Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně“.

Usnesení Národního shromáždění podpisují předseda a ověřovatel.

(1) O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotovuje zápis, v němž je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování. Zápis ověřuje předseda a ověřovatel.

(2) O každé schůzi se vyhotovuje též doslovný zápis.

(1) Národní shromáždění volí ze svého středu předsednictvo o 30 členech. Předsednictvo se skládá z předsedy Národního shromáždění, z místopředsedů, předsedů stálých výborů a z dalších členů předsednictva.

(2) Předsednictvo je voleno na dobu celého volebního období Národního shromáždění. Setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Národní shromáždění nezvolí své předsednictvo.

(3) Předsednictvo Národního shromáždění je ze své činnosti odpovědno Národnímu shromáždění, které je i jeho jednotlivé členy může kdykoliv odvolat.

(4) Předsednictvo Národního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

Předsednictvo Národního shromáždění se schází ke svým schůzím podle potřeby, nejméně jednou za měsíc, aby účinně plánovalo a řídilo práci Národního shromáždění a jeho orgánů.

Přitom musí dbát, aby práce Národního shromáždění, zejména jeho výborů, byla koordinována a plně se rozvíjela tak, aby umožňovala využití iniciativy poslanců v duchu ústavy, aby vedla k prohlubování a zpevnění naší socialistické demokracie, aby se celá činnost Národního shromáždění a jeho orgánů stala zárukou dodržování naší socialistické zákonnosti a působila k aktivnímu plnění úkolů socialistického státu. Poskytuje poslancům Národního shromáždění všestranné informace, zejména o důležitých usneseních strany a vlády a o pracích Národního shromáždění a jeho výborů, aby umožnilo jejich úspěšnou práci v Národním shromáždění, v obvodech a krajích.

Předsednictvo Národního shromáždění zejména:

1. vykonává pravomoc podle článku 60 ústavy,

2. usnáší se na pracovním plánu orgánů Národního shromáždění sestaveném zejména na základě návrhů výborů a rady poslanců a usměrňuje a řídí tak činnost Národního shromáždění a jeho orgánů,

3. projednává a řídí mezinárodní styky Národního shromáždění,

4. zkoumá účelnost návrhů zákonů podaných poslanci, výbory Národního shromáždění a Slovenskou národní radou. Zamítne-li návrh, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění, která o takové žádosti rozhodne prostým hlasováním bez rozpravy,

5. přikazuje návrhy zákonů příslušným výborům,

6. podává závazný výklad jednacího a pracovního řádu,

7. určuje, kdy se Národní shromáždění sejde ke schůzi a navrhuje mu pořad schůze,

8. určuje, v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu,

9. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění,

10. volí své ověřovatele,

11. pomáhá výměnou zkušeností a poskytováním potřebných informací v rozvíjení činnosti krajských sdružení poslanců Národního shromáždění i práce poslanců Národního shromáždění v obvodech, zejména z hlediska jejich přípravy pro činnost v Národním shromáždění a jeho orgánech,

12. usnáší se o organizaci Kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím pracovním řádu,

13. projednává podněty, návrhy, stížnosti apod., a pokud je neprojedná samo, rozhodne o způsobu jejich vyřízení,

14. deleguje do schůzí výborů k jednotlivým otázkám poslance, kteří nejsou členy výboru,

15. rozhoduje o žádostech poslanců o dovolené.

Předseda Národního shromáždění zejména:

1. řídí schůze Národního shromáždění, schůze předsednictva Národního shromáždění a rady poslanců,

2. zastupuje Národní shromáždění navenek,

3. podpisuje zákony a opatření předsednictva Národního shromáždění,

4. podává Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle čl. 60 odst. 2 ústavy.

Ověřovatelé ověřují správnost a úplnost usnesení Národního shromáždění a zápisů o schůzích Národního shromáždění a jeho orgánů a pomáhají při zjišťování výsledků hlasování.

(1) Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány stálé výbory.

(2) Národní shromáždění zřizuje stálé výbory: mandátový, ústavně právní, pro plán a rozpočet, průmyslový, zemědělský, zahraniční, kulturní, zdravotní a podle potřeby další stálé výbory.

(3) Pro projednání určitých otázek může Národní shromáždění zřídit výbory dočasné.

(4) Jednotlivé výbory se mohou sejít ke společným schůzím, aby mohly všestranně projednávat některé společné otázky.

Národní shromáždění volí předsedy a ostatní členy výborů ze svých členů.

(1) Předseda výboru řídí práci výboru a informuje o ní předsednictvo Národního shromáždění.

(2) Výbor si ve své ustavující schůzi zvolí místopředsedu, který zastupuje předsedu ve výboru v době jeho nepřítomnosti, a svého ověřovatele.

Výbory Národního shromáždění sledují a projednávají plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby a dávají podněty k činnosti státních orgánů. Činí tak zejména v úzké spolupráci se členy vlády.

Výbory Národního shromáždění projednávají návrhy zákonů a zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění a sledují a kontrolují jejich provádění. Projednávají všechny závažné otázky na úsecích státní správy, pro které byly zřízeny, a se svými závěry se obracejí na příslušné státní orgány. Při projednávání těchto otázek členové výborů uplatňují připomínky a podávají návrhy občanů i své vlastní, získané ve styku s pracujícími.

Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohou být přítomni jednání výboru. Mají poradní hlas.

(1) Výbory Národního shromáždění opírají se ve své činnosti o spolupráci s pracujícími a jejich organizacemi.

(2) K projednávání závažných otázek výbory přibírají ke své práci kromě zástupců státních orgánů vědce, zlepšovatele, techniky a jiné přední pracovníky hospodářského a kulturního života.

Výbory Národního shromáždění mohou k řádnému a podrobnému posouzení projednávaných otázek provádět průzkumy na místě samém.

Výbory Národního shromáždění mohou předkládat iniciativní návrhy zákonů. Ke každému návrhu zákona přikládají rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu. Takový rozpočet a návrh musí ke svému iniciativnímu návrhu zákona přikládat též poslanci.

Výbory Národního shromáždění mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů a vyžadovat od nich informace a zprávy.

Výbory se svými usneseními obracejí na příslušné státní orgány, které se k těmto usnesením vyjadřují nejdéle do 30 dnů.

Výbory vyvíjejí činnost i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.

Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

Výbor může své jednání prohlásit za neveřejné nebo za tajné.

Pro projednání návrhu zákona, zákonného opatření nebo jiného předmětu jednání, ustanoví předseda výboru nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje.

Návrhy zákonů a zákonných opatření se vytisknou a rozešlou všem poslancům Národního shromáždění.

Při projednávání návrhu zákona nebo zákonného opatření provede výbor o návrhu rozpravu.

(1) Po projednání návrhu zákona nebo zákonného opatření stanoví výbor zpravodaje, který podá Národnímu shromáždění případně jeho předsednictvu ústní zpravodajskou zprávu.

(2) O návrzích zákonů předkládá výbor Národnímu shromáždění vedle toho též zprávu písemnou, pokud v návrhu zákona provedl nějaké změny.

(1) Jestliže týž návrh zákona nebo zákonného opatření je přikázán k projednání více výborům, mohou výbory takový návrh projednat ve společné schůzi.

(2) Výbory se mohou dohodnout na společném zpravodaji pro Národní shromáždění nebo jeho předsednictvo, a to i v tom případě, neprojednávají-li výbory návrh ve společné schůzi.

Výbory, které projednaly návrh zákona, zabývají se po uplynutí přiměřené doby od vyhlášení zákona kontrolou jeho působení.

Vláda a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni Národnímu shromáždění.

(1) Členové vlády se mohou účastnit všech schůzí Národního shromáždění nebo jeho orgánů. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

(2) Ve schůzích výborů Národního shromáždění mohou se členové vlády dát zastupovat svými náměstky.

Člen vlády je povinen dostavit se do schůze Národního shromáždění, jeho předsednictva nebo jeho výborů, jestliže ho o to Národní shromáždění, jeho předsednictvo nebo výbor požádá.

Členové vlády nebo jejich náměstkové mohou do schůzí orgánů Národního shromáždění, jichž se zúčastní, vzít s sebou odborníky svého úřadu.

Příslušný ministr umožní určeným členům výborů Národního shromáždění účastnit se v nejširší míře přípravných prací o návrzích zákonů a na dalších otázkách souvisících s činností Národního shromáždění.

Předseda vlády i ostatní členové vlády jsou povinni odpovědět na dotazy poslanců do 30 dnů.

Organizační pomoc předsednictvu Národního shromáždění poskytuje rada poslanců. Je pomocným orgánem předsednictva Národního shromáždění a pracuje jen v době zasedání Národního shromáždění. Skládá se z předsedy a určených členů předsednictva Národního shromáždění a ze zástupců krajských sdružení poslanců.

Předseda Národního shromáždění svolává radu poslanců podle potřeby k zajištění závažných organizačních opatření.

(1) Poslanci Národního shromáždění zvolení ve volebních obvodech na území téhož kraje nebo hlavního města Prahy sdružují se v krajská sdružení poslanců Národního shromáždění.

(2) Na Slovensku jsou členy krajských sdružení poslanců vedle poslanců Národního shromáždění také poslanci Slovenské národní rady.

(3) Krajské sdružení poslanců Národního shromáždění volí ze svého středu svého předsedu.

(4) Na schůzích krajského sdružení poslanců Národního shromáždění jsou projednávány úkoly souvisící s prací Národního shromáždění a jeho orgánů (na Slovensku též s prací Slovenské národní rady a jejích orgánů) a s činností členů krajského sdružení poslanců v obvodech. Usnesení, podněty a připomínky ze schůzí krajských sdružení poslanců Národního shromáždění jsou postupovány Národnímu shromáždění (na Slovensku též Slovenské národní radě).

(5) Krajská sdružení poslanců Národního shromáždění pomáhají při přípravě svých členů k jejich činnosti ve volebních obvodech a v orgánech Národního shromáždění (na Slovensku též v orgánech Slovenské národní rady).

(1) Poslanci napomáhají sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o plný rozvoj socialistické společnosti a za tím účelem udržují s nimi nejužší spojení. Jsou povinni pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti Národního shromáždění. Zejména jsou poslanci povinni vysvětlovat voličům význam zákonů schválených Národním shromážděním a pomáhat tak, aby státní a hospodářské orgány a občané zákony zachovávali. Poslanci si ověřují v denním životě, jak jsou zákony prováděny a jak se osvědčují.

(2) Poslanci jsou povinni při své práci přihlížet k návrhům, stížnostem a přáním občanů a uplatňovat v Národním shromáždění zkušenosti získané ve styku s občany. Spolupracují úzce s národními výbory a v součinnosti s nimi a s organizacemi pracujícího lidu pomáhají provádět zákony a usnesení strany a vlády, zvláště tím, že získávají občany svých volebních obvodů pro plnění úkolů socialistické výstavby a rozvíjejí tvůrčí síly pracujících.

(1) Poslanci mají právo předkládat Národnímu shromáždění návrhy zákonů a jiné návrhy vyplývající z jejich činnosti jako zástupců lidu.

(2) Poslanci jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

(3) Poslanci mají právo požadovat od státních orgánů vysvětlení potřebná pro plnění svých úkolů.

(4) Poslanci národních výborů a všichni občané a organizace pracujících podporují poslance Národního shromáždění v jejich činnosti a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

(1) Poslanci jsou povinni účastnit se všech jednání a prací Národního shromáždění, zvláště účastnit se schůzí Národního shromáždění a jeho výborů, do nichž byli zvoleni.

(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Národního shromáždění nebo jeho orgánů, musí se omluvit.

(3) Poslanec může z vážných příčin žádat o dovolenou.

Kancelář Národního shromáždění je pomocným orgánem Národního shromáždění a jeho orgánů. Je bezprostředně podřízena předsednictvu Národního shromáždění.

Úkolem Kanceláře Národního shromáždění je poskytovat všestrannou odbornou, organizační a technickou pomoc orgánům Národního shromáždění a poslancům Národního shromáždění.

V čele Kanceláře Národního shromáždění je její vedoucí.

Podrobnosti upraví organizační a pracovní řád Kanceláře Národního shromáždění, který vydá předsednictvo Národního shromáždění.

Zákon č. 61/1954 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění, se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.