§ 14 vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení – Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení · 108/1964 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 108/1964 stanovuje, který orgán národního výboru je místně příslušný pro řešení záležitostí sociálního zabezpečení, přičemž primárně se řídí místem bydliště účastníka řízení, ale v některých specifických případech se uplatňují jiná kritéria. Většinou se záležitosti sociálního zabezpečení řeší u orgánu národního výboru v místě, kde má dotyčná osoba bydliště. (§ 14 zákona č. 108/1964 Sb., vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení
- Týká se: účastník řízení, dítě, odsouzený
- Odkazuje na: § 3
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 108/1964 Sb.
(1) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se zásadně řídí místem bydliště účastníka řízení, pokud se v dalším odstavci nestanoví jinak.
(2) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se řídí
a) místem závodu (družstva), v němž účastník řízení pracuje nebo od něhož dostává nemocenské, jestliže je v závodě (družstvu) zdravotnické středisko, v němž posudková komise sociálního zabezpečení pravidelně zasedá; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto závodě (družstvu), nebo je-li jeho bydliště příliš vzdáleno od závodu (družstva), řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,
b) sídlem závodu (družstva), jestliže
1. rozhodují o trvalém přeřazení pracujícího k jiné práci nebo o trvalé změně zaměstnání ze zdravotních důvodů,
2. rozhodují o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání a o tom, zda závod může s občanem rozvázat pracovní poměr (§ 3 bod 5),
3. se vyjadřují o vhodné úpravě pracovních podmínek nebo o vhodném uplatnění v závodě, v jednotném zemědělském družstvu, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením,
4. dohlížejí na výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jeho provádění,
5. sledují, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,
6. sledují, zda složení členské základny ve výrobních družstvech invalidů odpovídá vzorovým stanovám a zda v družstvech invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením jsou převážně zaměstnáváni občané plně invalidní,
c) místem přípravy pro povolání, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro povolání,
d) sídlem školy zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,
e) sídlem okresní posudkové komise sociálního zabezpečení, jestliže byla zřízena pro rozhodování o invaliditě při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu,
f) sídlem lékařské komise, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku poživatele důchodu, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách a v bezpečnostních sborech,
g) sídlem ústavu nápravného řízení, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,
h) sídlem krajského národního výboru, který řídí ústav sociální péče krajského významu, jde-li o přijetí do takového ústavu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Většinou se záležitosti sociálního zabezpečení řeší u orgánu národního výboru v místě, kde má dotyčná osoba bydliště.
- Pokud jde o posudkovou komisi sociálního zabezpečení a dotyčná osoba pracuje v podniku se zdravotnickým střediskem, kde komise zasedá, řeší se záležitost tam. Výjimkou je situace, kdy zdravotní stav brání účasti nebo je bydliště příliš daleko.
- V některých případech, jako je rozhodování o přeřazení k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo dohled nad pracovními místy pro osoby se změněnou pracovní schopností, se místní příslušnost řídí sídlem podniku (závodu nebo družstva).
- Pro záležitosti týkající se přípravy pro povolání se místní příslušnost řídí místem této přípravy, a u žáků specifických škol sídlem školy.
Na co si dát pozor
- Místní příslušnost se může lišit v závislosti na konkrétní situaci a typu řešené záležitosti, není vždy dána jen bydlištěm.
- V případě posudkové komise sociálního zabezpečení je důležité zvážit zdravotní stav účastníka a vzdálenost bydliště od podnikového zdravotnického střediska.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 29 Místní příslušnost orgánů státní správy lesní (Zákon Slovenské národní rady o hospodaře)§ 6 Místní příslušnost orgánů ochrany zemědělskéh (Zákon Slovenské národní rady o působnost)§ 48 (Zákon České národní rady, kterým se mění)§ 49 Ministerstvo (Zákon o lesích a o změně a doplnění někt)§ 29 (Zákon České národní rady o okresních úřa)