Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává Telefonní řád

(1) Místní hovory konané z účastnických stanic, z veřejných telefonních hovoren a z veřejných telefonních automatů mohou trvat nejdéle 9 minut.

(2) Trvání meziměstských hovorů není v zásadě omezeno. Při přetížení telefonní sítě, kdy čekací doba obyčejného meziměstského hovoru na telefonním okruhu, na němž hovorová přihláška je v pořadí, je delší než 30 minut, může být trvání hovorů dočasně omezeno na 12 nebo až na 6 minut.

(3) Omezení hovorové doby se nevztahuje na tísňové hovory, na bleskové státní hovory a pilné státní hovory.

(4) Je-li trvání meziměstských hovorů omezeno, oznámí se to přihlašovateli pokud možno již při přihlašování hovoru, nejpozději však při zřizování spojení. Kromě toho jsou spojovatelky povinny hovořící upozornit před přerušením na to, že spojení bude zrušeno.

(5) Trvání místních a meziměstských hovorů účastnických stanic se společným přípojným vedením mimo případy omezení podle odstavce 2 nemá přesahovat 6 minut.

(1) Místní hovory se přerušují ve prospěch meziměstských a mezinárodních hovorů, dovolí-li to technické zařízení.

(2) V automatizovaných částech sítě může zpravidla spojovatelka meziměstské ústředny vyzvat hovořící, aby přerušili místní hovor ve prospěch připraveného meziměstského nebo mezinárodního hovoru.

(3) Meziměstské a mezinárodní hovory lze přerušit ve prospěch hovorů tísňových.

(4) Ve prospěch místního hovoru, kterým má být přivolána zdravotní pomoc, orgán bezpečnosti nebo záchranný útvar, lze přerušit každý méně naléhavý místní hovor.

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva spojů č. 177/1975 Sb., kterou se vydává Telefonní řád.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Ministr:

Ing. Chalupa CSc. v. r.

1) Telefonní sazebník se vydává jako zvláštní publikace, kterou lze obdržet v Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1, Hybernská 5. Lze do něj nahlédnout na federálním ministerstvu spojů a u organizací, závodů a provozoven spojů (veřejných telefonních hovoren).

Telefonní sazebník, jeho změny a doplňky se vyhlašují ve Věstníku federálního ministerstva spojů; jeho vydání se oznámí ve Sbírce zákonů.

2) Podmínky pro mezinárodní telefonní styk stanoví Mezinárodní telefonní řád, vydaný Mezinárodní telekomunikační unií. Sazby platné v mezinárodním telefonním styku jsou uvedeny v „Přehledu sazeb v mezinárodním telefonním styku ČSSR“. Do Mezinárodního telefonního řádu (eventuálně do jeho překladu) lze nahlédnout u meziměstských telefonních ústředen v Praze, Bratislavě, ve všech krajských městech a v těch dalších městech, kde jsou sídla tranzitních telefonních ústředen vyznačena na mapce v každém telefonním seznamu. Do „Přehledu sazeb v mezinárodním telefonním styku“ lze nahlédnout u veřejných telefonních hovoren. Jeho změny a doplňky se vyhlašují ve Věstníku federálního ministerstva spojů.

3) Přenos dat upravuje „Řád přenosu dat“.

4) § 3 odst. 6 a § 8 odst. 5 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

5) Viz zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

6) V řízení o právech a povinnostech podle řádu a sazebníku jsou přímo podřízeny:

a) Ředitelství spojů v kraji: okresní správy spojů, kromě toho v Plzni, Ostravě, Brně a Košicích městské telekomunikační správy;

b) Ředitelství telekomunikací v Praze: oblastní správy telekomunikací v Praze,

Ředitelství telekomunikací v Bratislavě: Městská správa telekomunikací v Bratislavě a Meziměstská telefonní a telegrafní ústředna v Bratislavě;

c) Ústřednímu ředitelství spojů v Praze: ředitelství spojů v kraji, Ředitelství telekomunikací v Praze a Mezinárodní a meziměstská telefonní a telegrafní ústředna v Praze, Ústřednímu ředitelství spojů v Bratislavě: ředitelství spojů v kraji a Ředitelství telekomunikací v Bratislavě;

d) federálnímu ministerstvu spojů: Ústřední ředitelství spojů Praha, Ústřední ředitelství spojů Bratislava a Správa dálkových kabelů Praha, Správa dálkových kabelů Bratislava.

7) Viz vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l. (Ú. v.) o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

8) § 20 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 239 a 240 trestního zákona č. 140/1961 Sb.

9) Viz zákon č. 110/1964 Sb.