§ 13 Investiční fond podniku
(1) Investiční fond podniku,6) s výjimkou organizací zahraničního obchodu, se tvoří přídělem podle normativu z odpisů základních prostředků a ze zisku obdobně podle § 11 odst. 1 písm. a), odst. 3 a dalšími příděly podle § 11 odst. 1 písm. b), c), d) a f).
(2) Investiční fond podniku,6) s výjimkou organizací zahraničního obchodu, je možno tvořit též obdobně podle § 11 odst. 2.
(3) Příděly do investičního fondu podniku, s výjimkou organizací zahraničního obchodu, se provádějí obdobně podle § 11 odst. 3, 4 a 5.
(4) Investiční fond podniků s plánovanou ztrátou nebo s relativně nízkou tvorbou zisku, podniků podléhajících odvodu volného zůstatku zisku, organizací zahraničního obchodu, organizací v působnosti federálního ministerstva paliv a energetiky, státních hospodářských organizací zemědělské výroby, organizací řízených výrobní hospodářskou jednotkou zemědělského zásobování a nákupu se tvoří pevnou částkou podle podmínek stanovených nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným ministerstvem financí; ministerstva financí republik stanoví podmínky pro organizace řízené národními výbory.
(5) Investiční fond podniků a organizací uvedených v odstavci 4 se používá:
a) k financování plánovaných investic a projektové dokumentace včetně autorského dozoru,
b) k financování jiných investic,
c) k úhradě splátek investičních úvěrů,
d) k poskytování příspěvků jiným organizacím,4)
e) k jiným účelům podle zvláštních předpisů.
(6) Finanční prostředky, které nebudou čerpány v důsledku neplnění úkolů na stavbách nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů, nelze použít k financování ostatních investičních potřeb podle odstavce 5 s výjimkou skutečně dosažených úspor rozpočtových nákladů dokončených staveb.
(7) Prostředky investičního fondu se ukládají na samostatném účtu u banky.
(8) Převody z investičního fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.“.
8. § 14 se vypouští.
9. § 15 se vypouští.
10. § 16 odst. 5 zní:
„(5) U všech staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů (hlava II–VIII souhrnného rozpočtu stavby) předkládají organizace pobočce banky před zahájením financování:
a) doklad o registraci připravované stavby12) (jako podklad pro financování projektových prací); nepředkládá se pro stavby akce Z,
b) schválený souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu13) a rekapitulaci nákladů podle ucelených částí stavby, která se člení na ucelené části,14)
c) doklad o registraci zahajované stavby.12)“.
11. § 17 odst. 4 zní:
„(4) Pobočka banky provádí financování podle odstavce 3 po předložení podkladů podle § 16:
a) u staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů a u staveb uvedených v § 16 odst. 6 do výše schváleného souhrnného rozpočtu stavby; u těchto staveb, které se člení na ucelené části,14) může pobočka banky provádět financování podle ucelených částí stavby,
b) u projektové dokumentace staveb nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů do výše hlavy I schváleného souhrnného rozpočtu stavby, popřípadě do výše částky na projektové práce uvedené v dokladu o registraci připravované stavby,12)
c) u staveb do 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů, s výjimkou staveb uvedených v § 16 odst. 6, strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu stavby a jiných investic nezahrnutých do rozpočtu stavby do výše zdrojů v investičním fondu nebo do výše finančních limitů, popřípadě povoleného investičního úvěru nebo dotace.“.
12. V § 17 se vypouštějí odstavce 5 a 6. Odstavec 7 se označuje jako odstavec 5 a zní:
„(5) U staveb komplexní bytové výstavby pobočka banky provádí financování této výstavby podle ucelených částí staveb, 14) popřípadě podle objektů a provozních souborů.“.
13. § 20 odst. 2 zní:
„(2) Z provozních (neinvestičních) prostředků, popřípadě z fondu oprav mohou organizace financovat též:
a) náklady vynaložené na rekonstrukce a modernizace základních prostředků (včetně příslušné dokumentace) prováděné současně s opravou
1. činí-li celkový rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace včetně opravy nejvýše 10 mil. Kčs; v souhrnném rozpočtu se nespecifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci, popřípadě
2. činí-li rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace nejvýše 10 mil. Kčs; u základních prostředků s pořizovací cenou nepřesahující 20 mil. Kčs může rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace činit nejvýše 50 % pořizovací ceny základního prostředku (do tohoto rozpočtového nákladu se nezahrnují náklady na opravu). V souhrnném rozpočtu se specifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci.
Nadřízený ústřední orgán rozhodne, který z postupů uvedených pod č. 1 nebo 2 může být ve všech organizacích jím řízených uplatňován,
b) náklady vynaložené na práce a dodávky spojené se zachováním a obnovou základních funkcí objektů nemovitých kulturních památek zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek, pokud těmito pracemi nevznikne nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením; přitom mohou být prováděny i zdravotně technické, topenářské, elektrotechnické a jiné technické a bezpečnostní úpravy zabezpečující základní funkci kulturní památky. Za nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením nemovité kulturní památky se pro účely této vyhlášky nepovažuje její využití ke kulturním nebo kulturně politickým účelům, k účelům obchodu a služeb a k účelům sociálního zabezpečení.“.
14. V § 23 se vypouští odstavec 3.
15. § 26 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Federální ministerstvo financí může stanovit odchylku a pro jednotlivé případy povolit výjimku z ustanovení § 2, 6, 11, 13, 18, 19, 20 a 23 pro organizace řízené orgány federace. Ministerstva financí republik mohou stanovit odchylku a pro jednotlivé případy povolit výjimku ze stejných ustanovení pro organizace řízené orgány republik; přitom postupují, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací a organizací řízených národními výbory, v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(2) Federální ministerstvo financí ve zvláště odůvodněných případech může v dohodě s ústředím banky, pokud jde o organizace řízené orgány federace, a příslušné ministerstvo financí republiky v dohodě s příslušným hlavním ústavem banky, pokud jde o organizace řízené orgány republik a organizace řízené národními výbory, na návrh příslušného ústředního orgánu stanovit odchylku, v níž zvýší, popřípadě sníží u jednotlivých předmětů hranici pěti tisíc Kčs stanovenou pro základní prostředky; přitom ministerstva financí republik postupují, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací a organizací řízených národními výbory, v dohodě s federálním ministerstvem financí.“.
16. V § 27 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Určení souborů předmětů a kombinovaných technologických a stavebních celků, které jsou považovány za jediný základní prostředek, zůstává v platnosti, pokud nadřízený ústřední orgán nerozhodne jinak; u organizací řízených národními výbory rozhodují ministerstva financí republik.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
vz. Ing. Jombík CSc. v. r.
Ministr financí České socialistické republiky:
Ing. Tlapák v. r.
Ministr financí Slovenské socialistické republiky:
Ing. Mišeje v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Stejskal v. r.
1) § 2 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
2) § 3 písm. c) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.
3) § 3 a 6 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
4) Např. vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb.
5) Např. vyhláška č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
6) § 2 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
7) Např. § 5 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu.
8) Pravidla uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě pro období 1986–1990 čj. IX/1-1450/1985.
9) Rámcové zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na investiční výstavbu stanovené vládou ČSSR.
10) Opatření vlády ČSSR č. 116/1982 Sb., k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 9. září 1982 č. 253, ve znění opatření vlády ČSSR č. 39/1985 Sb.
11) § 32 a § 71 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 100/1985 Sb. (úplné znění č. 106/1985 Sb.).
12) § 11 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Federálního statistického úřadu č. 145/1983 Sb., o povolování zahájení staveb, potvrzování termínu jejich dokončení a registraci staveb.
13) Příloha č. 12 k vyhlášce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.
14) Např. metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. března 1983 pro zpracování některých částí dokumentace staveb – příloha č. 2 těchto pokynů.