Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu

(1) Při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.

(2) V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

(3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

(4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynu.

(6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. Místo jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojky.

(7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval

a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 36 měsíců,

b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 36 měsíců.

(8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje.

(9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.

(10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z

a) průměru denních hodnot z hodnot indexu krátkodobého trhu POTE zveřejněných operátorem trhu podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem1), za poslední 3 měsíce předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; není-li denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována,

b) dodatečných nákladů, rizikových přirážek a přiměřeného zisku ve výši 335 Kč bez daně z přidané hodnoty/MWh,

c) stálého měsíčního platu ve výši 224 Kč bez daně z přidané hodnoty/odběrné místo/měsíc,

d) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu,

e) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě,

f) ceny za činnost zúčtování operátora trhu,

g) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

(11) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynu lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru plynu prospěch nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.

(12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynu, při neoprávněné přepravě plynu nebo při neoprávněné distribuci plynu se použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.

(13) Součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

(1) Provozovatel přepravní soustavy zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynu na vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy. Naměřené hodnoty na výstupních bodech z přepravní soustavy do distribuční soustavy předává provozovatel přepravní soustavy formou měsíčního protokolu s denním členěním na jednotlivých předávacích bodech provozovatelům distribučních soustav.

(2) V případě výrobny plynu zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynu na výstupním bodě z výrobny plynu výrobce.

(3) V případě hraniční předávací stanice mezi distribuční soustavou a zahraniční přepravní soustavou nebo distribuční soustavou zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynu na vstupu do distribuční soustavy provozovatel dané distribuční soustavy.

(4) Provozovatel distribuční soustavy zodpovídá za správné stanovení hodnoty spalného tepla plynu v jednotlivých částech distribuční soustavy na základě hodnot předávaných provozovatelem přepravní soustavy a výrobců plynu.

(5) Fyzikální a chemické parametry plynu se měří především v uzlových bodech jakosti a v místech stanovených provozovatelem přepravní soustavy a provozovatelem distribuční soustavy. Uzlovým bodem jakosti je

a) hraniční předávací stanice tvořící předávací místo mezi zahraniční plynárenskou soustavou a přepravní soustavou nebo distribuční soustavou; v hraniční předávací stanici se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně

1. složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),

2. rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,

3. obsah síry a jednotlivých sirných sloučenin,

4. obsah kyslíku,

5. popřípadě i další složky, jejichž přesnou specifikaci stanoví provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy,

b) předávací místo mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou nebo distribuční soustavou nebo těžebním plynovodem jiné výrobny plynu; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně jako v písmenu a); v případě připojení výrobny biometanu k těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu musí fyzikální a chemické parametry biometanu vyrobeného v takové výrobně odpovídat hodnotám, které stanovil provozovatel soustavy, k níž je připojen těžební plynovod jiného výrobce plynu,

c) předávací místo mezi zásobníkem plynu a přepravní soustavou nebo distribuční soustavou nebo zahraniční plynárenskou soustavou; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně

1. složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),

2. rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,

d) předávací místo mezi přepravní soustavou a distribuční soustavou, pokud je určeným uzlovým bodem jakosti; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynu v rozsahu minimálně složení plynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla).

(6) Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů plynu, způsoby měření kvalitativních parametrů biometanu a v případě biometanu vyráběného z biomasy četnost jejich měření dle skupin biomasy jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(1) Výrobce biometanu předkládá před zahájením dodávky biometanu z nové výrobny biometanu nebo při změně parametrů technologického zařízení výrobny biometanu příslušnému provozovateli, k jehož zařízení je výrobna biometanu připojena, výsledky měření kvalitativních parametrů biometanu nebo bioplynu, ze kterého je biometan vyráběn, a to pouze v případě jednorázově měřených parametrů.

(2) Výrobce biometanu zajistí nejpozději 10. pracovní den od změny skupiny biomasy používané na výrobu biometanu na vyšší skupinu biomasy podle odstavce 6 přílohy č. 5 k této vyhlášce, než byla doposud používaná biomasa, provedení všech předepsaných jednorázových měření a předá jejich výsledky neodkladně příslušnému provozovateli.

(3) Výrobce biometanu oznámí v elektronické podobě příslušnému provozovateli termín měření jednorázových měření kvalitativních parametrů biometanu, a to nejméně 5 kalendářních dnů před jejich provedením. Hodnoty jednorázově měřených kvalitativních parametrů biometanu předává výrobce biometanu příslušnému provozovateli nejpozději do 10 kalendářních dnů od obdržení protokolu o měření.

(4) Držitel licence, k jehož zařízení je výrobna biometanu připojena, předává příslušnému provozovateli minimálně jednou za hodinu hodnoty z průběžného měření a údaje o množství biometanu dodaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy, nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu.

(5) Výrobce biometanu zajišťuje měření jednorázově měřených kvalitativních parametrů biometanu.

Náhrada škody za neoprávněný odběr, distribuci, přepravu nebo dodávku plynu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti této vyhlášky, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

Vyhláška č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství, se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2011.

Ministr:

Ing. Kocourek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.

(1) Základem pro účtování dodávky plynu účastníkům trhu s plynem je dodané množství energie v plynu.

(2) Dodané množství energie plynu se stanoví podle vztahu

Q=Vp·k·Ho,

Kde je:

Q – dodané množství energie v kWh

Vp – provozní objem plynu v m3 naměřený plynoměrem za provozního tlaku a teploty za účtovací období zaokrouhlený na celé jednotky

k – objemový přepočtový koeficient, jedná se o poměr mezi objemem plynu při vztažných podmínkách a objemem provozním, zaokrouhlený na čtyři desetinná místa.

Ho – průměrná hodnota spalného tepla objemového v kWh/m3 za zúčtovací období, zaokrouhlená na čtyři desetinná místa.

(3) Objemový přepočtový koeficient se pro suchý plyn vypočte ze vztahu

k=TvTp×pp+pbpv×zvzp

kde je:

Tv – vztažná teplota vyjádřená v Kelvinově stupnici ve výši 288,15 K (tv = 15 °C), kde tv je vztažná teplota v °C

Tp – teplota plynu v plynoměru vyjádřená v Kelvinově stupnici,zaokrouhlená na dvě desetinná místa

pp – provozní přetlak plynu vyjádřený v kPa naměřený v plynoměru nebo nastavená hodnota výstupního přetlaku plynu za regulátorem tlaku umístěným před plynoměrem nebo stanovená průměrná hodnota zaokrouhlená najedno desetinné místo

pb – průměrná roční hodnota atmosférického tlaku vzduchu v místě odběru plynu v kPa; zaokrouhlená najedno desetinné místo; za zjištění této hodnoty je zodpovědný provozovatel přepravní soustavy,nebo distribuční soustavy, ze které je plyn dodáván

pv – vztažný tlak ve výši 101,325 kPa,

zv – kompresibilní faktor při vztažných podmínkách

zp – kompresibilní faktor při provozních podmínkách

(4) Dochází-li v odběrném místě k časovým změnám hodnot spalného tepla objemového, stanoví se jeho průměrná hodnota jako střední hodnota dodávaného spalného tepla objemového za zúčtovací období. Střední hodnota dodávaného spalného tepla objemového se stanoví váženým průměrem. Pokud je zúčtovací období delší než 1 měsíc, použije se jako střední hodnota spalného tepla objemového za zúčtovací období vážený průměr za předešlých 12 měsíců.

(5) Je-li do oblasti odběru plynu dodáván plyn z jednoho bodu s kolísavou energetickou hodnotou, stanoví se časové průměry spalných tepel objemových, dodané objemy plynu a součiny objemů a spalných tepel objemových (dodané množství energie plynu). Vážený průměr spalného tepla objemového za celé zúčtovací období je součet časových součinů objemů a spalných tepel objemových dělený celkovým objemem dodaného plynu za zúčtovací období.

(6) V případě, že do oblasti odběru plynu je dodáván plyn z různých zdrojů, které se liší spalnými teply objemovými, je vážený průměr spalného tepla objemového za zúčtovací období stanoven podílem součtu dodaného množství energie za zúčtovací období z těchto zdrojů, a součtu celkových objemů dodaného plynu za rok z těchto zdrojů.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.

QNOP=∑iti·∑jpj·dij

kde:

QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v kWh, resp. m3,

i index pro příslušný kalendářní měsíc,

j index pro příslušný spotřebič,

pj štítkový příkon spotřebiče v kW, resp. m3.h-1,

ti doba trvání neoprávněného odběru plynu v příslušném kalendářním měsíci v d,

dij doba užívání j-tého spotřebiče pro i-tý měsíc v h.d-1.

(1) Vybrané druhy spotřebičů zákazníků kategorie domácnost:

- plynové vařiče, plynové sporáky, plynové varné desky, kombinované sporáky - 2 hodiny denně,

- průtokové ohřívače vody - 2 hodiny denně,

- akumulační ohřívače vody - 5 hodin denně

- kombinovaný kotel s ohřevem TUV - počet hodin dle následující tabulky:

Měsíc1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.hodin za den11,009,217,944,762,181,541,461,492,084,828,1310,08

(2) Spotřebiče otopového charakteru:

Měsíc1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.hodin za den10,008,216,943,761,180,540,460,491,083,827,139,08

(3) Spotřebiče technologického charakteru:

- u jednosměnného provozu 8 hodin denně,

- u dvousměnného provozu 16 hodin denně,

- u nepřetržitého provozu 24 hodin denně,

- jiný režim - provozní doba dle prokázaných podkladů zákazníkem.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.

(1) U odběrů s převažujícím otopovým charakterem spotřeby se množství neoprávněně odebraného plynu vypočítá podle následujícího vzorce:

QNOP=∑iQRo·ki100Ti·ti

kde:

QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v m3,

i index pro příslušný kalendářní měsíc,

kj procentuální podíl z maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu připadající na příslušný kalendářní měsíc v %,

Měsíc1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.%18,9815,5813,187,132,241,020,870,932,057,2513,5417,23

Ti počet dní v příslušném kalendářním měsíci ve dnech,

ti doba trvání NOP v příslušném kalendářním měsíci ve dnech,

QRo maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběru plynu v m3 je dán jako:

QRo=Qn·8760·0,3

kde:

Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,

8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,

0,3 koeficient využití.

(2) U odběrů s převažujícím technologickým charakterem spotřeby se množství neoprávněně odebraného plynu vypočítá podle vzorce:

QNOP=QRt365·tcelk

kde:

QNOP množství neoprávněně odebraného plynu v m3,

tcelk počet dní trvání neoprávněného odběru ve dnech,

365 počet dní v (nepřestupném) kalendářním roce.

QRT maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběr plynu v m3, je dán jako:

QRt=Qn·8760·0,5,

Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,

8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,

0,5 koeficient využití.

(3) Pokud nelze stanovit, zda se jedná o odběr s převažujícím otopovým charakterem spotřeby nebo o odběr s převažujícím technologickým charakterem spotřeby, provede se výpočet dle odstavce (2).

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.

Qn=π4·D2·w·p+96,5101,325·3600,

kde:

Qn maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem při vztažných podmínkách v m3.h-1,

D vnitřní průměr potrubí plynovodu v m,

w maximální rychlost plynu v potrubí v m.s-1,

- pro plynovody do 200 kPa včetně w = 2 m.s-1,

- pro středotlaké plynovody nad 200 kPa do 400 kPa včetně w = 1 m.s-1,

p přetlak v plynovodu v kPa,

96,5 střední barometrický tlak v kPa,

101,325 vztažný tlak v kPa,

3600 přepočet ze sekund na hodiny

Příloha č. 5

(1) Charakteristické veličiny pro spalování plynných paliv

(hodnoty jsou uvedeny při vztažných podmínkách podle § 1 odst. 3)

PARAMETRJEDNOTKAROZSAHWobbeho číslokWh.m-312,7 ÷ 14,91)MJ.m-345,7 ÷ 53,61)Spalné teplokWh.m-39,4 ÷ 12,41), 2)MJ.m-333,8 ÷ 44,61)Relativní hustota-0,555 ÷ 0,71)

Vysvětlivky:

1. Hodnoty jsou uvedeny při vztažných podmínkách podle § 1 odst. 3.

2. U biometanu jsou hodnoty omezené v souladu s tabulkou č. 3 část Plynovody s přetlakem do 0,4 MPa.

3. Výhřevnosti budou počítány na základě složení plynu.

4. Při obsahu vodíku nad 5 % je na základě spalovacích charakteristik dané směsi plynu nezbytné ověřovat, jak vysoký může být skutečný procentuální objem vodíku. Aby bylo možné překročit nebo nedodržet relativní hustotu, musí být ověřena bezpečnost a spolehlivost dotčené plynárenské infrastruktury a odběrných plynových zařízení.

(2) Parametry plynu v přepravní a distribuční soustavě

PARAMETRJEDNOTKAPŘEPRAVNÍ SOUSTAVADISTRIBUČNÍ SOUSTAVAKyslík% mol≤ 0,001≤ 0,5Vodík% mol≤21) ≤2 – bez vyjádření provozovatele

>2 do max. 20 – stanoví provozovatel2)Oxid uhličitý% mol≤ 2,5≤ 4Celková síra (bez odorantů)mg.m-3≤ 20≤ 20Merkaptanová síra (bez odorantů)mg.m-3≤ 5≤ 5Suma sulfanu a karbonylsulfidů (bez odorantůmg.m-3≤ 5≤ 5Rosný bod vody°C≤ -7 při 4MPa≤ -7 při 4MPaRosný bod uhlovodíků°C≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPa≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPaMetanové číslo-≥ 65≥ 65Mlha, prach, kondenzátyNepřítomny3) Nepřítomny3)

Vysvětlivky:

1. Uvedená hodnota pro přepravní soustavu je vstupní hodnotou pro distribuční soustavu na předávacích bodech mezi přepravní a distribuční soustavou.

2. Konkrétní hodnota bude dohodnuta mezi provozovatelem distribuční soustavy a výrobcem vodíku ve smlouvě o připojení tak, aby bylo zajištěno splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části distribuční soustavy a její bezpečný a spolehlivý provoz.

3. Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.

(3) Parametry biometanu7)

PARAMETRJEDNOTKAPLYNOVODY S PŘETLAKEM≤0,4 MPa> 0,4 MPaSpalné teplokWh.m-3Hodnota v rozmezí ±1 ÷ 3 %2) průměrné hodnoty spalného tepla1) v daném místě připojení za předchozí měsíc3)9,4 ÷ 12,41)Obsah metanu% mol≥ 954)≥ 95Obsah propanu% mol5,55) ≤ 5denní průměr-Obsah sumy butanů% mol≤ 1,5-Rosný bod vody°C≤ –7 °C při 4 MPaRosný bod uhlovodíků°C≤ v rozsahu tlaku 0,1 – 7 MPaObsah kyslíku% mol≤ 0,5Obsah oxidu uhličitého% mol≤ 4Celkový obsah sírymg.m-3≤20 1)Obsah sulfanu a karbonylsulfidu (jako

síra)mg.m-3≤ 5 1)Obsah merkaptanové síry (jako síra)mg.m-3≤ 5 1)Obsah amoniakumg.m-3≤ 10 1)Obsah halogenů (fluor, chlor)mg.m-3≤ 1,5 1)Obsah organických sloučenin křemíkumg.m-3≤ 0,3 ÷ 1 1), 6)Obsah vybraných těkavých

aromatických uhlovodíků –

benzen, toluen, etylbenzen, xylenmg.m-3≤ 10 1)Obsah pevných částic/ prach, rezNepřítomny8)Obsah škodlivých živých

mikroorganismů Nepřítomny8)Teplota°COd 0 °C do 20 °C pro <0,4 MPa a od 0 °C do 40 °C pro >0,4 MPa

Vysvětlivky:

1. Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).

2. Konkrétní hodnota v rozmezí ±1÷3 % je uvedena ve smlouvě o připojení.

3. Průměrnou hodnotu spalného tepla v místě připojení nebo v jednotlivých zónách kvality za předcházející měsíc zveřejňuje příslušný provozovatel způsobem umožňujícím dálkový přístup; označení zóny kvality, k níž bude výrobna biometanu připojena, se uvádí ve smlouvě o připojení.

4. Obsah metanu může být nižší než 95 % mol. v případě, že bude dodržena hodnota spalného tepla stanovená provozovatelem nadřazené plynárenské infrastruktury.

5. Obsah propanu až do výše 5,5 mol % denního průměru stanoví provozovatel ve smlouvě o připojení.

6. Konkrétní hodnota obsahu organických sloučenin křemíku bude uvedena ve smlouvě o připojení.

7. U výroben biometanu ze skládkového nebo kalového plynu si mohou provozovatel distribuční soustavy a výrobce biometanu na základě analýzy vzorku biometanu dohodnout ve smlouvě o připojení další kvalitativní parametry včetně četnosti jejich měření pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy.

8. Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění pevných částic, prachu, řezu nebo škodlivých živých mikroorganismů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.

(4) Parametry vodíku vysokého stupně čistoty

ParametrJednotka Přepravní a distribuční soustavaObsah vodíku% mol≥ 98Rosný bod vody°C≤ –7 při tlaku 4 MPaRosný bod uhlovodíků°C≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPaObsah kyslíku% mol≤ 0,01Obsah oxidu uhelnatého% mol≤ 0,1Celkový obsah síry (bez odorantů)mg.m-3≤ 20Obsah sulfanu a karbonylsulfidumg.m-3≤ 5Obsah merkaptanové síry

(jako síra)mg.m-3≤ 5Obsah amoniakumg.m-3 ≤ 10Halogenované složky

(ekvivalent halogenových iontů)μmol/mol0,05Mlha, prach, kapalinyNepřítomny1)

Vysvětlivky:

1. Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.

(5) Způsoby měření kvalitativních parametrů biometanu

NÁZEV METODA  metan plynová chromatografieetan plynová chromatografiepropan plynová chromatografiesuma butanů plynová chromatografiesuma pentanů a vyšších uhlovodíků plynová chromatografierosný bod vody kalibrovaný provozní vlhkoměr rosný bod uhlovodíků kalibrovaný analyzátor rosného bodu uhlovodíků kyslík elektrochemicky oxid uhličitý plynová chromatografiedusík plynová chromatografievodík elektrochemicky celkový obsah síry Lingenerova spalovací metoda sulfan elektrochemicky merkaptanová síryplynová chromatografieamoniakelektrochemicky, indolfenolová metodahalogeny (F, Cl) absorpce, potenciometricky organické sloučeniny křemíku plynová chromatografie, hmotnostní spektrometrický detektor velikost pevných částic/prach, rez gravimetricky škodlivé živé mikroorganismy měření bakteriálního růstu na agarové plotně spalné teplo výpočet na základě složení biometanu dle ČSN EN ISO 69761)teplota odporový teploměr, termočlánek zápach/možnost jeho překrytí odorantem olfaktometrické měření dle EU EN 13 7252)vybrané těkavé organické látky (benzen, toluen, etylbenzen, xylen) plynová chromatografie

Vysvětlivky:

1. ČSN EN ISO 6976 zemní plyn - Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla.

2. ČSN EN 13725 Stacionární zdroje emisí - Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií a míry emise zápachu ze stacionárních zdrojů.

(6) Minimální četnost měření kvalitativních parametrů biometanu vyráběného z biomasy

NÁZEVČETNOST MÉŘENÍ4), 5)SKUPINA BIOMASY Č. 11) SKUPINA BIOMASY   Č. 22) metan průběžně průběžně etan průběžně průběžně propan průběžně průběžně suma butanů průběžně průběžně suma pentanů a vyšších uhlovodíků průběžně průběžně rosný bod vody průběžně průběžně rosný bod

uhlovodíků jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců  jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců  kyslík průběžně průběžně oxid uhličitý průběžně průběžně dusík průběžně průběžně vodík jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců celkový obsah síry jednorázově – při uvedení výrobny do provozu jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců sulfan průběžně průběžně merkaptanová sírajednorázově – při uvedení výrobny do provozu jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců obsah amoniaku jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 6

měsíců3) jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 6

měsíců3) halogeny (F, Cl) neměří se jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců organické sloučeniny křemíku neměří se jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců obsah pevných

částic / prach, rez jednorázově – při uvedení výrobny do provozu jednorázově – při uvedení výrobny do provozu, při zahájení provozu výrobny a dále minimálně jednou za 12 měsíců škodlivé živé

mikroorganismy jednorázově – při uvedení výrobny do provozu jednorázově – při uvedení výrobny do provozu spalné teplo průběžně, aritmetický průměr z vypočtených hodnot za

daný den průběžně, aritmetický průměr z vypočtených hodnot za daný den teplota průběžně průběžně vybrané těkavé aromatické

uhlovodíky –

benzen, toluen, etylbenzen, xylen neměří se jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců

Vysvětlivky:

1. Skupina biomasy č. 1 jsou všechny druhy biomasy zařazené v tabulce č. 2 vyjma biomasy v písmenech b), c), d) bodě 1, g), h), i), p) a zařazené v tabulce č. 3 vyjma biomasy v písmeni g) podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 110/2022 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy.

2. Skupina biomasy č. 2 jsou ty druhy biomasy zařazené v tabulce č. 2 v písmenech b), c), d) bodě 1, g), h), i), p) a v tabulce č. 3 pod písmenem g) podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 110/2022 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy.

3. Platí pro technologii membránové separace biometanu z bioplynu a použití indofenolové metody stanovení obsahu amoniaku.

4. V případě, že se při výrobě biometanu používá biomasa zařazená do různých skupin, řídí se četnost měření skupinou s vyšším číslem.

5. Četnost měření u jednorázově měřených kvalitativních parametrů biometanu může být vyšší v případě, že se naměřené hodnoty budou blížit k mezní hodnotě uvedené ve vyhlášce o měření č. 108/2011 Sb., a to o méně než 5 %, přičemž nejkratší četnost měření je jednou za 3 měsíce.

1) Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.