Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 21

§ 21 hospodářský zákoník – Neplatnost právních úkonů

Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 21 Hospodářského zákoníku stanovuje, kdy je právní úkon neplatný, a to buď z důvodu rozporu s právními předpisy, nemožnosti plnění, nebo omylu jedné ze stran, o kterém druhá strana věděla nebo musela vědět. Právní úkon, který porušuje zákon nebo obchází jeho smysl, je neplatný. (§ 21 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Neplatnost právních úkonů
  • Judikatura: na § 21 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 109/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Právní úkon je neplatný, pokud se svým obsahem nebo účelem příčí právnímu předpisu nebo pokud právní předpis obchází anebo jestliže jeho předmětem je plnění nemožné. Plnění není nemožné, lze-li je uskutečnit jen za ztížených podmínek nebo s většími náklady, anebo až po určeném čase.

(2) Právní úkon je neplatný, pokud byl učiněn v omylu, který se týká jeho podstaty, a organizace, jíž je projev vůle určen, o omylu druhé strany věděla nebo musela vědět.

(3) Omyl je podstatný, týká-li se předmětu plnění, subjektu nebo jiných okolností podle projevu vůle rozhodujících, a to v takové míře, že by organizace úkon bez omylu nebyla uskutečnila.

(4) Dojde-li v důsledku poruchy nebo selhání prostředků spojové, výpočetní nebo jiné techniky úkon změněn, posuzuje se přiměřeně podle ustanovení o omylu. Početní chyby a jiné chyby technické povahy, které jsou zřejmé a nevyvolávají pochybnosti o obsahu úkonu, jej nečiní neplatným. Organizace, na jejíž straně se taková chyba stala, je povinna ji na žádost opravit.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Právní úkon, který porušuje zákon nebo obchází jeho smysl, je neplatný. Stejně tak je neplatný, pokud jeho předmětem je něco, co nelze splnit.
  • Pokud se organizace dopustí omylu, který je pro podstatu úkonu zásadní, a druhá strana o tomto omylu věděla nebo měla vědět, je takový právní úkon neplatný.
  • Omyl je považován za podstatný, pokud se týká klíčových aspektů úkonu (např. předmětu, subjektu), a organizace by bez něj úkon neuzavřela.
  • Technické chyby (např. v důsledku poruchy techniky nebo početní chyby), které jsou zřejmé a nemění podstatu úkonu, nezpůsobují jeho neplatnost, ale organizace, která chybu způsobila, ji musí na žádost opravit.

Na co si dát pozor

  • Při uzavírání právních úkonů je nutné dbát na soulad s právními předpisy a na reálnou možnost splnění závazků.
  • Je důležité pečlivě ověřovat veškeré okolnosti a podmínky úkonu, aby nedošlo k podstatnému omylu, který by mohl vést k jeho neplatnosti.
  • V případě technických chyb je povinností organizace, na jejíž straně chyba vznikla, ji na žádost opravit.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 21

6
NS
Nejvyšší soud
26. 2. 2025
NS
Nejvyšší soud
13. 8. 2012
NS
Nejvyšší soud
11. 1. 2012

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 21 zákona 109/1964 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 21

Cituje § 21 odst. 1, § 24g, § 347 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, a § 16 odst. 1 a 4 písm. e) zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví (dále jen „zákon o nezemědělském družstevnictví“), se soud prvního stupně zabýval otázkou, zda hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví jsou platnými smlouvami.

33 Cdo 3652/2022 · Nejvyšší soud · 26. 2. 2025

Dovolatel pak co do nesprávného právního posouzení věci poukazoval zejména na to, že v daném případě soudy dospěly (v rozporu s ustanovením § 347 odst. 1 až 3 a § 21 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., /dříve platného hospodářského zákoníku/) k nesprávnému závěru, že „na základě nepřímých důkazů je třeba mít za to, že tu byla provedena delimitace pozemků z Drůbežnictví Xaverov na právního předchůdce žalovaného Státního statku hlavního města Prahy“, třebaže tu nedošlo zejména ke schválení delimitace nadřízenými orgány (kterými tu byly …

28 Cdo 354/2012 · Nejvyšší soud · 13. 8. 2012

Na tomto skutkovém základě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně především dovodil, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 21 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „hospodářský zákoník“), pro nedostatek obsahových náležitostí předepsaných pro smlouvu o dočasném užívání majetku ustanovením § 348 odst. 1 hospodářského zákoníku, dále podle § 22 odst. 1 hospodářského zákoníku pro neurčitost ve vymezení předmětu nájmu a konečně podle § 3 odst. 4 …

26 Cdo 2519/2010 · Nejvyšší soud · 11. 1. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 231 Neplatnost právních úkonů (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 234 Neúčinnost právních úkonů (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 25 Neplatnost právních úkonů (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 26 Neplatnost právních úkonů (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 24c Podmínky v právních úkonech (Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodá)