Stručně: Paragraf 333 Hospodářského zákoníku stanovuje, že ustanovení této části zákona se vztahují na nákladní přepravu mezi organizacemi, s výjimkou mezinárodních přeprav a s určitými výjimkami pro námořní a leteckou přepravu.
§ 333 ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Ustanovení této části se vztahují na nákladní přepravu prováděnou pro organizace (přepravce) dopravními nebo jinými k tomu oprávněnými organizacemi (dopravci), s výjimkou přeprav, pro něž platí mezinárodní úmluvy. Na přepravu námořní a leteckou vztahují se ustanovení této části jen pokud právní předpisy nestanoví jinak.
Hlava druhá
Paragraf 333 Hospodářského zákoníku stanovuje, že ustanovení této části zákona se vztahují na nákladní přepravu mezi organizacemi, s výjimkou mezinárodních přeprav a s určitými výjimkami pro námořní a leteckou přepravu.
Co to znamená v praxi
Tato část zákona se týká přepravy zboží, kde odesílatelem i příjemcem jsou organizace, nikoli fyzické osoby.
Zákon se vztahuje na přepravu prováděnou jak dopravními organizacemi, tak i jinými subjekty, které jsou k přepravě oprávněny.
Pokud jde o námořní nebo leteckou přepravu, ustanovení této části se použijí pouze tehdy, pokud speciální právní předpisy nestanoví něco jiného.
Mezinárodní přepravy, pro které platí mezinárodní úmluvy, jsou z působnosti tohoto zákona vyňaty.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi vnitrostátní a mezinárodní přepravou, neboť pro mezinárodní platí jiné právní předpisy (mezinárodní úmluvy).
U námořní a letecké přepravy je nutné ověřit, zda neexistují speciální právní předpisy, které by měly přednost před ustanoveními této části zákona.