§ 227 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Jestliže tu byly podmínky pro zastavení trestního stíhání v…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · § 227 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 227 trestního řádu řeší situaci, kdy by trestní stíhání mělo být zastaveno kvůli milosti, amnestii nebo promlčení, ale obžalovaný trval na projednání věci; v takovém případě soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest.
§ 227
Jestliže tu byly podmínky pro zastavení trestního stíhání v důsledku udělení milosti, amnestie nebo promlčení a v řízení se pokračovalo jen proto, že obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 2), soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví sice vinu, trest však neuloží.
Paragraf 227 trestního řádu řeší situaci, kdy by trestní stíhání mělo být zastaveno kvůli milosti, amnestii nebo promlčení, ale obžalovaný trval na projednání věci; v takovém případě soud sice vysloví vinu, ale neuloží trest.
Co to znamená v praxi
Pokud obžalovaný trvá na projednání věci, i když by jinak stíhání skončilo (např. kvůli promlčení), soud provede celé dokazování.
Jestliže se prokáže, že obžalovaný skutek spáchal, soud ho uzná vinným.
Navzdory uznání viny však soud neuloží žádný trest, protože původní důvod pro zastavení stíhání (milost, amnestie, promlčení) stále platí.
Tento postup se uplatní pouze v případě, že neexistuje jiný důvod pro zproštění obžaloby (např. neprokázání skutku nebo jeho spáchání obžalovaným).
Na co si dát pozor
Obžalovaný musí aktivně trvat na projednání věci, aby se tento paragraf uplatnil.
Uznání viny může mít dopad na reputaci obžalovaného, i když mu není uložen trest.
I když není uložen trest, může být v některých případech stále možné uplatnit nárok na náhradu škody v civilním řízení.
Hlídat změny § 227 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.