§ 346 trestní řád – Situace, kdy vzniknou pochybnosti
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 346 zákona 109/1965 řeší situace, kdy vzniknou pochybnosti, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nezbytné pro životní potřeby odsouzeného nebo osob, o které pečuje, a stanovuje postup pro rozhodování o těchto pochybnostech. (§ 346 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: odsouzený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Takovou žádost je možno podat jen do tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, a jde-li o prostředky nebo věci, které…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, do jednoho měsíce od doby, kdy se tak stalo.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 109/1965 Sb.
(1) Vzniknou-li při provádění trestu propadnutí majetku pochybnosti, zda se tento trest na určité prostředky nebo věci vztahuje vzhledem k tomu, že je jich nezbytně třeba k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat, rozhodne o tom předseda senátu na návrh národního výboru, který provádí trest propadnutí majetku, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu jde. Takovou žádost je možno podat jen do tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, a jde-li o prostředky nebo věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, do jednoho měsíce od doby, kdy se tak stalo.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Opis pravomocného usnesení uvedeného v odstavci 1 zašle předseda senátu národnímu výboru.
(4) Vlastnické právo třetí osoby k prostředkům a věcem postiženým při provádění trestu propadnutí majetku nelze uplatnit podle odstavce 1, nýbrž toliko podle předpisů občanskoprávních.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je odsouzenému uložen trest propadnutí majetku, ale některé věci nebo peníze jsou nezbytné pro jeho základní životní potřeby nebo pro výživu či výchovu osob, o které se stará, může se o tom rozhodnout dodatečně.
- O takovém vyloučení z propadnutí majetku rozhoduje předseda senátu soudu, a to buď na návrh národního výboru (který trest provádí), nebo na žádost samotného odsouzeného či osoby, o jejíž výživu nebo výchovu jde.
- Žádost o vyloučení majetku z propadnutí má časové omezení: musí být podána do tří měsíců od právní moci rozsudku, nebo do jednoho měsíce, pokud se věc dotčená propadnutím objevila později.
- Proti rozhodnutí předsedy senátu o tom, zda se trest propadnutí vztahuje na konkrétní věci, je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude platnosti, dokud se o stížnosti nerozhodne.
Na co si dát pozor
- Vlastnické právo třetí osoby k majetku postiženému propadnutím nelze uplatnit podle tohoto paragrafu, ale je nutné ho řešit podle občanskoprávních předpisů.
- Je důležité dodržet lhůty pro podání žádosti o vyloučení majetku z propadnutí (tři měsíce od právní moci rozsudku, nebo jeden měsíc od postižení majetku).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.