§ 4 Plénum
(1) O zásadních a všeobecných otázkách a úpravách patřících do působnosti Státní komise jedná a rozhoduje plénum.
(2) Plénum je svoláváno podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.
11/1960 Sb. · 13 paragrafů
(1) O zásadních a všeobecných otázkách a úpravách patřících do působnosti Státní komise jedná a rozhoduje plénum.
(2) Plénum je svoláváno podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.
(1) Presidium projednává věci, kterými jej pověří plénum a vyřizuje běžné věci Státní komise.
(2) Presidium zejména:
a) stanoví v jednotlivých případech výjimky z podmínek pro udělování vědeckých hodností;
b) rozhoduje o žádostech o připuštění ke kandidátským zkouškám na místech, kterým není přiznáno právo konat obhajoby v seznamu míst a vědních oborů pro obhajoby disertačních prací a udělování vědeckých hodností (dále jen „seznam míst“);
c) rozhoduje o žádostech za osvobození od kandidátských zkoušek, pokud není oprávněn rozhodnout vedoucí funkcionář místa obhajoby;
d) propůjčuje právo konat v jednotlivých případech obhajobu disertační práce kandidátské nebo doktorské popřípadě i právo udělit vědeckou hodnost též místu, které není v seznamu míst;
e) rozhoduje o přípustnosti obhajoby kolektivní vědecké práce jako disertační práce;
f) dává souhlas k udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd československým občanům a podává návrh vládě, jde-li o cizího občana;
g) schvaluje nostrifikaci vědeckých hodností získaných v zahraničí;
h) projednává stížnosti proti postupu míst, kde se konají kandidátské zkoušky, obhajoby disertačních prací, nebo udělování vědeckých hodností;
ch) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty;
i) rozhoduje o odvoláních a námitkách týkajících se udělení nebo odnětí vědecké hodnosti;
j) z jakéhokoli odůvodněného podnětu přezkoumává rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti, proti němuž nebyly podány námitky ani odvolání, a má-li za to, že rozhodnutí má být zrušeno, předloží plénu návrh;
k) projednává iniciativní návrhy členů Státní komise zpravidla s přizváním navrhovatele do schůze presidia;
l) připravuje zasedání pléna Státní komise.
(3) Předseda může v odůvodněných případech rozhodnout, že i věc, která patří do působnosti presidia, bude předložena k rozhodnutí plénu.
(4) V období, kdy nezasedá plénum, může presidium jednat a rozhodovat o věcech, které náleží do působnosti pléna, pokud předseda některou takovou záležitost výslovně presidiu přikáže. O každém takovém rozhodnutí podá presidium zprávu nejbližšímu plénu.
(5) Presidium podává plénu zprávy o své činnosti nejméně jednou za rok.
(1) Při jednání Státní komise o odvoláních nebo námitkách, anebo o zrušení rozhodnutí vědecké rady, může presidium, předseda nebo vědecký sekretář pověřit některého člena Státní komise, aby připravil pro presidium nebo plénum o věci referát s odůvodněným návrhem. Jde-li o věc, kterou projednává presidium, je člen Státní komise, pověřený přípravou referátu, pozván do jeho schůze.
(2) Před rozhodnutím vyslechne Státní komise (ústně či písemně) orgán, který rozhodl a při námitkách proti udělení vědecké hodnosti též disertanta. Může si také vyžádat posudek ministerstva školství a kultury (zejména, jde-li o vysokou školu), nebo presidia Československé akademie věd (zejména, jde-li o vědeckovýzkumný ústav), popřípadě vykoná i jiné šetření. O odvolání nebo námitkách rozhodne Státní komise nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení.
(1) Státní komise může vytvořit v případě potřeby pomocné pracovní skupiny. Jejich členy jmenuje předseda Státní komise z členů Státní komise i jiných odborníků. Jmenuje také jejich předsedy, a to vždy z členů Státní komise.
(2) Předseda pracovní skupiny řídí její práci a jednání a referuje o jejich výsledcích presidiu nebo plénu.
(3) V pracovní skupině se nehlasuje; není-li názor pracovní skupiny jednomyslný, referuje její předseda presidiu nebo plénu i o odchylných názorech některého člena nebo členů pracovní skupiny.
Plénum, presidium nebo předseda mohou pověřit člena Státní komise, aby sledoval postup vysokých škol nebo vědeckých ústavů při kandidátských zkouškách, řízení o vědeckých hodnostech, obhajobách a udělování vědeckých hodností. Místa, pro která ho Státní komise sledováním pověřila, jsou mu povinna dát potřebné informace a podklady. Je oprávněn se zúčastnit zasedání komisí a vědeckých rad při jednáních, která se týkají vědeckých hodností. Pověřený člen podává o výsledcích sledování zprávu Státní komisi.
(1) Sekretariát Státní komise je při ministerstvu školství a kultury a tvoří součást jeho aparátu.
(2) Sekretariát eviduje udělené i nostrifikované vědecké hodnosti, složení komisí, před kterými se konají obhajoby kandidátských disertačních prací a vyhlášky o konání obhajob kandidátských a doktorských disertačních prací. Pro tuto evidenci vydává formuláře závazné pro místa, oprávněná k obhajobám disertačních prací a k udělování vědeckých hodností. Zjistí-li kontrolou při evidenci nedostatky, učiní opatření, aby nebyly porušeny předpisy a předloží případ nejbližší schůzi presidia. Sekretariát uvědomuje místo, které hodnost udělilo, o námitkách a odvoláních proti udělení vědecké hodnosti a o námitkách též uchazeče. Vykonává veškerou další agendu Státní komise podle pokynů vědeckého sekretáře.
Sdělení a rozhodnutí Státní komise, která je třeba publikovat, se uveřejňují ve Věstníku ministerstva školství a kultury.
Náhrady cestovních a jiných výdajů, vzniklé členům Státní komise a pomocných pracovních skupin při výkonu funkcí, poskytují se podle předpisů platných v tom směru pro státní zaměstnance.
Zrušuje se vyhláška ministra školství č. 287/1953 Ú. l., kterou se vydává organizační a jednací řád Státní komise pro vědecké hodnosti, ve znění vyhlášky ministra školství č. 33/1955 Ú. l.
Tento řád nabývá účinnosti ode dne 1. prosince 1959.
Ministr školství a kultury a předseda Státní komise pro vědecké hodnosti:
Kahuda v. r.