Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky

Ukončení těhotenství potratem podle § 4 odst. 1 a ukončení mimoděložního těhotenství se hlásí stejným způsobem jako se hlásí umělé přerušení těhotenství.1),6)

Při ukončení těhotenství s více plody se posuzuje pro účely hlášení každý plod zvlášť. Rozhodující jsou kritéria uvedená v § 2 až 4.

Zrušují se

1. vyhláška ministerstva zdravotnictví č.194/1964 Sb., o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky,

2. směrnice ministerstva zdravotnictví ze dne 23. prosince 1964 čj. ST-181-23.12.64 č. 4/1965 Věst. MZ, o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1988.

Ministr:

Prof. MUDr. Prokopec CSc. v. r.

1) Zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

2) Tiskopis Federálního statistického úřadu, Českého statistického úřadu a Slovenského statistického úřadu Obyv 2-12 „Hlášení o narození“.

3) § 35 až 38 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č.22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 17. června 1985 č. Vk 208/86 k státním statistickým výkazům za úsek demografie „22Dem“, vydané v edici „Směrnice a pokyny čs. statistiky“.

4) § 4 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 47/1966 Sb., o pohřebnictví.

Tiskopis SEVT 14 105 0 „List o prohlídce mrtvého“.

5) § 54, 55 a 57 vyhlášky č. 22/1977 Sb.

6) Tiskopis SEVT 14 331 0 „Žádost o umělé přerušení těhotenství a hlášení potratu“.