§ 20 zákon o telekomunikacích – Telekomunikační tajemství
Zákon o telekomunikacích · 110/1964 Sb. · IT právo a ochrana dat
Stručně: Paragraf 20 zákona č. 110/1964 Sb. stanoví povinnost zachovávat telekomunikační tajemství, což znamená, že nikdo nesmí úmyslně získávat informace o obsahu zpráv a souvisejících údajích, a tyto informace nesmí sdělovat dál, s výjimkou odesílatele, adresáta nebo zákonem stanovených orgánů. (§ 20 zákona č. 110/1964 Sb., zákon o telekomunikacích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Telekomunikační tajemství
- Týká se: soud, provozovatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 110/1964 Sb.
(1) Právnické a fyzické osoby obstarávající telekomunikační výkony a jejich pracovníci i jiné osoby pověřené úkoly při těchto výkonech nesmějí úmyslně pro jiné než pracovní účely získávat informace o obsahu zpráv přenášených telekomunikačními zařízeními a sítěmi, jakož i o jménech a adresách komunikujících stran a o číslech komunikujících stanic. Jsou povinny zachovávat tajemství, nesmějí sdělovat jakékoli údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.
(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách mohou být sděleny jen odesílateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům (právním nástupcům). Soudům, orgánům prokuratury a orgánům státní správy je umožněno získat informace o obsahu dopravovaných nebo přenášených zpráv; těmto orgánům mohou být sděleny údaje o zprávách, popřípadě mohou být obeznámeny s provozními doklady, nezveřejněnými čísly účastnických stanic nebo mohou využívat pro daný účel telekomunikační zařízení v případech stanovených zákonem.
(3) Údaje předchozích odstavců platí i pro další provozovatele telekomunikačních zařízení a sítí a jejich pracovníky, jakož i pro uživatele telekomunikačních zařízení a sítí, kteří se byť i náhodou při svém telekomunikačním styku seznámí s obsahem informací, přenášených telekomunikačními zařízeními a sítěmi.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoby a firmy, které zajišťují telekomunikační služby, a jejich zaměstnanci nesmí zjišťovat obsah zpráv ani údaje o komunikujících stranách (jména, adresy, čísla) pro jiné než pracovní účely a nesmí je nikomu sdělovat.
- Informace o odeslaných nebo přijatých zprávách mohou být sděleny pouze odesílateli, adresátovi nebo jejich oprávněným zástupcům.
- Soudy, prokuratura a orgány státní správy mohou získat informace o obsahu zpráv a související údaje, včetně přístupu k provozním dokladům nebo nezveřejněným číslům, ale jen v případech, které stanoví zákon.
- Povinnost zachovávat telekomunikační tajemství se vztahuje i na další provozovatele telekomunikačních zařízení a sítě a jejich pracovníky, a také na uživatele, kteří se s obsahem informací seznámí náhodou.
Na co si dát pozor
- Zákaz získávání informací se týká úmyslného jednání pro jiné než pracovní účely.
- Výjimky z povinnosti mlčenlivosti jsou přesně vymezeny a týkají se pouze odesílatele, adresáta a zákonem stanovených orgánů.
- Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na náhodné seznámení s obsahem komunikace.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 12 Telekomunikační tajemství (Vyhláška federálního ministerstva spojů,)§ 17 Slib zachování telekomunikačního tajemství (Vyhláška federálního ministerstva spojů )§ 84 Telekomunikační tajemství a ochrana osobních (Zákon o telekomunikacích a o změně další)§ 239 Porušování tajemství dopravovaných zpráv (Trestní zákon)§ 17 (Vyhláška Ústřední správy spojů, kterou s)