§ 30 vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody – O uložení kázeňského trestu je třeba…
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody · 110/1994 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf stanovuje podrobná pravidla pro projednávání a ukládání kázeňských trestů odsouzeným ve vězení, včetně postupu vyšetřování, shromažďování důkazů a práv odsouzeného. Rychlé rozhodování: O uložení kázeňského trestu se musí rozhodnout ihned po vyšetření přestupku. (§ 30 zákona č. 110/1994 Sb., vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: odsouzený
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 110/1994 Sb.
(1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout bezprostředně po vyšetření kázeňského přestupku.
(2) O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam obsahující konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládané pohnutky takového jednání.
(3) V řízení o kázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění pracovníka Vězeňské služby, výpovědi jiných osob, výpovědi odsouzených, věci, listiny a ohledání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného pracovníka Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku.
(4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se uvede na předepsaném tiskopise a předloží odsouzenému k podpisu. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný pracovník Vězeňské služby tuto skutečnost včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis.
(5) Kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je pracovník Vězeňské služby povinen přihlédnout též k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rychlé rozhodování: O uložení kázeňského trestu se musí rozhodnout ihned po vyšetření přestupku.
- Podrobný záznam: O každém kázeňském přestupku se sepíše záznam, který musí obsahovat konkrétní detaily o činu, místě, čase, způsobu spáchání a okolnostech.
- Důkazní řízení: Vše, co může objasnit skutek (např. svědectví, listiny, ohledání), je důkazem. Důkazy musí být konkrétně označeny a ověřitelné.
- Právo na vyjádření: Před uložením trestu musí být odsouzenému umožněno se k věci vyjádřit, jeho vyjádření se zaznamená a předloží k podpisu.
- Prokázání viny: Kázeňský trest lze uložit jen tehdy, je-li vina odsouzeného prokázána, a při rozhodování se zohledňuje závažnost přestupku, okolnosti a dosavadní chování odsouzeného.
Na co si dát pozor
- I když se odsouzený přizná, pracovník Vězeňské služby má povinnost všechny okolnosti prověřit.
- Rozhodnutí o trestu musí být písemné, obsahovat odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
- Odmítnutí podpisu vyjádření nebo oznámení rozhodnutí odsouzeným se zaznamená s uvedením důvodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.