§ 9 zákon o životním a existenčním minimu – Zvýšení částek životního a existenčního minima
Zákon o životním a existenčním minimu · 110/2006 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Vláda může nařízením zvýšit částky životního a existenčního minima buď pravidelně od 1. ledna, pokud index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 %, nebo v mimořádném termínu. Vláda má pravomoc zvýšit částky životního a existenčního minima, což ovlivňuje výši sociálních dávek. (§ 9 zákona č. 110/2006 Sb., zákon o životním a existenčním minimu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zvýšení částek životního a existenčního minima
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %.“
- Odkazuje na: § 2, § 3, § 5
- Judikatura: na § 9 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 110/2006 Sb.
(1) Částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 může vláda zvýšit nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „příslušný index spotřebitelských cen“) ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %.
(2) Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 zvýšit též v mimořádném termínu.
(3) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek životního minima a existenčního minima a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek životního minima a existenčního minima v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima; v případě, kdy došlo ke zvýšení životního minima a existenčního minima v mimořádném termínu, je prvním měsícem tohoto období kalendářní měsíc následující po posledním měsíci zohledněném mimořádným zvýšením.
(4) Růst příslušného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vláda má pravomoc zvýšit částky životního a existenčního minima, což ovlivňuje výši sociálních dávek.
- Pravidelné zvýšení probíhá vždy od 1. ledna, ale jen pokud náklady na život (měřené indexem spotřebitelských cen) vzrostly o minimálně 5 %.
- Vláda může zvýšit minima i mimořádně, bez ohledu na růst indexu spotřebitelských cen.
- Růst nákladů se sleduje podle údajů Českého statistického úřadu.
Na co si dát pozor
- Pravidelné zvýšení od 1. ledna není automatické, je podmíněno růstem indexu spotřebitelských cen o alespoň 5 %.
- Rozhodné období pro sledování růstu indexu spotřebitelských cen končí v září kalendářního roku předcházejícího zvýšení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Žalobkyně tak vzhledem k předpokládanému ročnímu pobytu měla povinnost doložit prostředky ve výši 37násobku částky existenčního minima, které v době podání žádosti, tedy do 31. 12. 2022, činilo měsíčně 2 980 Kč (§ 5 odst. 1 a § 9 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima).
… souladné se zákonnou úpravou vyčíslení výsledné částky doplatku na bydlení ve výši 3.373 Kč měsíčně od 1. 12. 2016, když při uvedeném výpočtu správní orgán postupoval souladně se zákonnou úpravou dle § 33 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a) – c), § 33a odst. 5, a § 35 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., i jeho ustanovením § 9 a 10, a ustanoveními zákona č. 110/2006 Sb., citovanými v bodě 39.
Jelikož žalobkyně v průběhu správního řízení věrohodně neprokázala částku skutečného úhrnného měsíčního příjmu rodiny po sloučení, správní orgány vycházely z částek uvedených podle § 9 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve spojení s nařízením vlády č. 409/2011 Sb., který činí 3 410 Kč/měsíc představující životní minimum manžela žalobkyně a 2 830 Kč/měsíc představující životní minimum žalobkyně.
Související
§ 24 Částka živobytí osoby a částka živobytí spole (Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 )§ 15a Program snižování dopadů účasti na hazardní h (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 8 Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 33d Oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádouc (Nález Ústavního soudu ze dne 24. srpna 2)