Zákon o životním a existenčním minimu

(1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se ze samostatné výdělečné činnosti a z příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4 považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik kalendářních měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní samostatná výdělečná činnost a vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění. Za započitatelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se však vždy považuje nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se vždy považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předcházející kalendářní rok.

(2) Při započítávání příslušných druhů příjmů se odstavec 1 nepoužije, pokud osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují,

a) měla samostatnou výdělečnou činnost přerušenu,

b) měla samostatnou výdělečnou činnost ukončenu, nebo

c) neměla příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.

(3) Vykonává-li osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují, samostatnou výdělečnou činnost nebo má-li příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, nebo neměla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, započítává se jí jako příjem z této činnosti za každý kalendářní měsíc, v němž

a) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

b) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,

c) měla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

(4) Vykonává-li osoba samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu, započítává se jí jako příjem z této činnosti za kalendářní měsíc

a) v pásmu 1 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,

b) v pásmu 2 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající jedenapůlnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a

c) v pásmu 3 částka podle zákona o daních z příjmů odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

(5) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se pro každý kalendářní rok stanoví jako jedna dvanáctina ze součtu průměrných hrubých měsíčních mezd v národním hospodářství vyhlášených Českým statistickým úřadem za období od 1. července předminulého kalendářního roku do 30. června minulého kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů.

(6) Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásí částku uvedenou v odstavci 5 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(1) Částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 může vláda zvýšit nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „příslušný index spotřebitelských cen“) ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %.

(2) Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 zvýšit též v mimořádném termínu.

(3) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek životního minima a existenčního minima a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek životního minima a existenčního minima v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima; v případě, kdy došlo ke zvýšení životního minima a existenčního minima v mimořádném termínu, je prvním měsícem tohoto období kalendářní měsíc následující po posledním měsíci zohledněném mimořádným zvýšením.

(4) Růst příslušného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

Pro účely prvního zvýšení částek životního minima a existenčního minima podle tohoto zákona je prvním měsícem rozhodného období říjen 2006.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

2. Nařízení vlády č. 245/1994 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a dávky pěstounské péče.

3. Nařízení vlády č. 281/1995 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

4. Nařízení vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

5. Nařízení vlády č. 123/1997 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

6. Nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

7. Nařízení vlády č. 56/2000 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

8. Nařízení vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

9. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

10. Nařízení vlády č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 115 občanského zákoníku.

4) Například § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 669/2004 Sb.

5) § 953 občanského zákoníku.

6) § 796 občanského zákoníku.

7) § 824 občanského zákoníku.

8) § 826 občanského zákoníku.

9) § 928 občanského zákoníku.

10) § 958 občanského zákoníku.

11) § 963 občanského zákoníku.

15) § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) a h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) § 9 odst. 1 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 10 odst. 1 a § 10 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) § 452 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.