Vyhláška Ústřední správy spojů, kterou se provádí zákon o telekomunikacích

(k § 17 zákona)

(1) Rozhlasové a televizní antény nebo jejich části nesmějí křižovat pozemní komunikace nebo vedení, je-li možno anténu postavit jinak. Nelze-li se vyhnout křižování, je třeba povolení, které vydá stavební úřad na základě předloženého náčrtku a písemného souhlasu provozovatelů křižovaných vedení, popřípadě správy pozemní komunikace.

(2) Stavby telekomunikačních zařízení, vyžadující vyslovení souhlasu s plánem určujícím polohu vedení, musí být projednány se stavebním úřadem již v průběhu vypracování projektové dokumentace tak, aby k jeho podmínkám bylo přihlédnuto při projektové přípravě stavby. Po vypracování plánu určujícího polohu vedení v měřítku mapy katastrální předloží jej investor stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu. Plán musí obsahovat výkres dotčených nemovitostí (pozemní komunikace), do něhož se zakreslí plánovaná telekomunikační trať. K plánu se připojí technická zpráva, v níž musí být vysvětlen způsob provedení stavby a z níž má být také zřejmo, které části nemovitosti (pozemní komunikace) bude použito. K provádění výkopových prací na pozemních komunikacích je investor povinen si vyžádat povolení podle předpisů o stavebním řízení.

(3) Písemné námitky vlastníků (uživatelů) nemovitostí proti použití nemovitostí musí obsahovat důvody, pro které byly podány. Investor je projedná a nedojde-li k dohodě, předloží je stavebnímu úřadu k rozhodnutí. Zároveň mu dodá plán určující polohu vedení a probíhá-li vedení mimo pozemní komunikace, také polohu podpěr s technickou zprávou. Provádí-li se vyrozumění vlastníků (uživatelů) nemovitostí oznámením u místního národního výboru nebo jeho prostřednictvím, může investor, jakmile uplynula lhůta pro podání námitek, projednat námitky přímo u národního výboru. Prohlášení vlastníků (uživatelů) nemovitostí, kteří se na vyzvání k projednání dostavili, se zapíší do protokolu. Neuzná-li investor přednesené námitky, předloží je s odůvodněním stavebnímu úřadu k rozhodnutí.

(4) Stavebnímu úřadu není třeba předkládat k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení zejména, jde-li o stavby přípojných vedení telefonních a dálnopisných stanic, veřejných telefonních automatů, signálních a jiných vedení v místních telefonních obvodech, v nichž je místní síť alespoň částečně vybudována, není-li stavbou vedení dotčen obecný zájem nebo oprávněné zájmy vlastníků nebo uživatelů nemovitostí. V případech, kdy může být dotčen obecný zájem, například půjde-li o ochranu přírody, přírodních a kulturních památek, o zásah do zemědělského půdního fondu nebo lesního fondu, má-li vedení probíhat v zátopovém území apod., projedná investor stavbu s dotčenými orgány státní správy.

(5) Investor je povinen dbát výzev stavebního úřadu a odstranit nedostatky vyvolané telekomunikačními zařízeními, které byly zjištěny při výkonu státního stavebního dohledu.

(k § 19 zákona)

(1) Výstavba telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť musí být plánována jednotlivými resorty podle směrnic Ústřední správy spojů.

(2) Před zařazením výstavby telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť do plánu je povinen investor projednat s příslušnou organizací spojů, zda není možno dosáhnout sledovaného cíle zařízeními jednotné telekomunikační sítě.

(3) Nemá-li organizace spojů proti výstavbě námitek, vyrozumí o svém souhlasu investora. Teprve po tomto souhlasu může být taková investice zahrnuta do výhledového nebo ročního plánu.

(4) Na základě souhlasu organizace spojů a po zahrnutí výstavby do plánu přistoupí investor ke zpracování přípravné a projektové dokumentace.

(5) Před schválením musí být přípravná i projektová dokumentace projednána s místně příslušnou organizací spojů, která dokumentaci opatří schvalovací doložkou.

(K § 19 zákona)

(1) Rozhodující telekomunikační zařízení a materiál pro potřebu odběratelských organizací ostatních resortů určené k začlenění do jednotné telekomunikační sítě zajišťují místně příslušné organizace spojů.

(2) Za rozhodující telekomunikační zařízení a materiál se považují zejména: telefonní automatické ústředny (veřejné i pobočkové), telefonní přístroje běžného provedení, telegrafní ústředny, dálnopisné stroje, meziměstská telefonní pracoviště, dálkové volby, dálkové kabely, místní sdělovací kabely (včetně kabelů rozhlasových aj.), bytové kabely, zařízení přenosové techniky (s výjimkou zařízení pro přenos nosnými proudy po silnoproudých vedeních), přepojovací koncová i účastnická telefonní zařízení, telegrafní měniče signálu a modemy, rozhlasové ústředny (s výjimkou zařízení pro závodní rozhlas), zesilovače rozhlasu po drátě, kabelové soubory pro sdělovací kabely, velká přijímací zařízení (diverzity apod.), konferenční a dispečerská zařízení umožňující připojení na jednotnou telekomunikační síť.

(3) Rozhodující telekomunikační zařízení a materiál pro potřeby uvedené v odstavci 1 od výrobců a dodavatelů souhrnně zajišťují a dodávají výhradně účelové zásobovací organizace spojů, a to:

a) Technická ústředna spojů Praha pro organizace s územní působností v České socialistické republice, a jde-li o dovážená zařízení a materiál, i pro organizace s územní působností ve Slovenské socialistické republice,

b) Technická ústředna spojů Bratislava pro organizace s územní působností ve Slovenské socialistické republice.

Výjimky povoluje federální ministerstvo spojů.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na dodávky telekomunikačních zařízení určených k provozu mimo jednotnou telekomunikační síť a uvedených v § 6 odst. 1 zákona.

(5) Pokud touto vyhláškou a podrobnějšími pokyny není stanoveno něco jiného, řídí se způsob a postup zajišťování rozhodujících telekomunikačních zařízení a materiálů pro potřebu ostatních resortů obecně závaznými právními předpisy.

(6) Organizace, která má ve správě nebo ve vlastnictví rozhodující telekomunikační zařízení a materiál, které nepotřebuje pro plnění svých úkolů nebo které jsou pro ni neupotřebitelné, je povinna nabídnout je k převodu příslušné organizaci spojů.

(k § 19 zákona)

(1) Ústřední správa spojů zajišťuje rozvoj telekomunikační sítě v ČSSR tak, aby její technická úroveň odpovídala světové úrovni telekomunikační techniky.

(2) Jednotlivá ministerstva a jiné ústřední orgány předkládají požadavky na výzkum, vývoj a výrobu nových telekomunikačních zařízení Ústřední správě spojů, která je koordinuje a pokud souvisí s rozvojem jednotné telekomunikační sítě, stanoví základní provozní parametry a uplatňuje požadavky u výrobních resortů. Požadavky musí být upraveny podle směrnic vydaných Státní komisí pro koordinaci a rozvoj vědy a techniky.

(3) Ústřední správa spojů schvaluje rovněž základní technické parametry souvisící s parametry zařízení jednotné telekomunikační sítě u všech zařízení, která na výkony jednotné telekomunikační sítě navazují (např. rozhlasové a televizní přijímače, UKV pojítka apod.), pokud mají být ve větším množství vyráběna nebo dovezena ze zahraničí.

(k § 19 zákona)

(1) Orgány pověřené výkonem státní inspekce telekomunikací sledují a kontrolují zejména:

- postup při začleňování telekomunikačních sítí a zařízení jiných resortů do jednotné telekomunikační sítě,

- zda povolená telekomunikační zařízení jsou zřízena a provozována podle vydaného povolení, zda jsou odborně obsluhována i udržována a z hlediska potřeb národního hospodářství účelně využívána,

- zda jsou požadavky resortů na výzkum, vývoj, a výrobu telekomunikačních zařízení koordinovány a nedochází-li k neúčelnému tříštění sil ve výzkumu a výrobě,

- zda je zajišťována důsledná normalizace, typizace a unifikace telekomunikačních materiálů a zařízení ve výrobě,

- zda je telekomunikační provoz chráněn před rušením a zda není telekomunikačních zařízení zneužíváno.

(2) Při provádění kontroly, zejména při vstupu do objektů a ke kontrolovaným telekomunikačním zařízením jsou pracovníci pověření výkonem státní inspekce telekomunikací povinni prokázat svoje oprávnění služebním průkazem; jsou při výkonu funkce povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, jakož i provozní a bezpečnostní předpisy, platné v těchto objektech a pro kontrolovaná zařízení.

(k § 20 zákona)

(1) Pracovníci spojů smějí ve vnitřním služebním styku zjišťovat a vzájemně si sdělovat údaje, na něž se vztahuje telekomunikační tajemství, jen v rozsahu nezbytně nutném k výkonu služby.

(2) U zpráv, zprostředkovaných mezi účastnickými stanicemi, považují se za odesílatele a adresáty zpráv účastníci stanic.

(3) Ochranu telekomunikačního tajemství nelze požadovat pro telefonní hovory, konané z veřejných telefonních automatů nebo veřejných telefonních stanic, pokud jde o možnost vyslechnutí hovoru třetími osobami v blízkosti automatu nebo stanice.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Ředitel Ústřední správy spojů:

Inž. Laipert v. r.

*) Vyhláška č. 372/1953 Ú. l., o příkazech k vybrání.

**) Položka 25 sazebníku I vyhlášky č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích.

*) Státní norma o prostorové úpravě vedení - ČSN 38 3380.

1) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, v úplném znění č. 170/1980 Sb.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, v úplném znění č. 169/1980 Sb.

Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a vyhlášky č. 160/1980 Sb.

2) § 6 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. b) vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.