§ 5 vyhláška ministerstva školství a kultury o závěrečných učňovských zkouškách – Při závěrečném hodnocení učňovských zkoušek přihlíží…
Vyhláška ministerstva školství a kultury o závěrečných učňovských zkouškách · 111/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 111/1965 stanovuje, jakým způsobem zkušební komise hodnotí závěrečné učňovské zkoušky, jaké dokumenty k tomu používá a jakým způsobem rozhoduje o výsledku. Zkušební komise při hodnocení zohledňuje nejen výsledky písemné, praktické a ústní zkoušky, ale i chování, prospěch, morální a politickou vyspělost a pracovní výsledky učně. (§ 5 zákona č. 111/1965 Sb., vyhláška ministerstva školství a kultury o závěrečných učňovských zkouškách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Hodnocení provedou nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky“
- Odkazuje na: § 2
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 111/1965 Sb.
(1) Při závěrečném hodnocení učňovských zkoušek přihlíží zkušební komise nejen k výsledkům jednotlivých částí zkoušek, ale též k záznamu o chování a prospěchu během doby učebního poměru, k morálně politické vyspělosti zkoušeného a k jeho pracovním výsledkům v organizaci.
(2) Při závěrečném hodnocení má zkušební komise k dispozici učební smlouvu, učňovskou knížku, vysvědčení za všechny ročníky učebního oboru, komplexní hodnocení učně za celou dobu učebního poměru (soustředěné hlavně na období odborného rozvoje), doklady o písemné, praktické a ústní zkoušce, kontrolní list o závěrečné učňovské zkoušce a protokol o závěrečných učňovských zkouškách. U pracovníků má zkušební komise též k dispozici pracovní posudek, jímž organizace potvrzuje, že pracovník na dosavadním pracovišti získal dovednosti a vědomosti stanovené učebními dokumenty příslušného učebního oboru, vysvědčení o zkoušce z odborných předmětů, popřípadě vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku školy, popř. doklad o ukončeném studiu (maturitní vysvědčení, diplom) nebo o vyučení v příslušném učebním oboru (výuční list).
(3) V závěrečném hodnocení rozhodují všichni členové zkušební komise o výsledku závěrečné učňovské zkoušky hlasováním. Hodnocení provedou nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky. Rozhodnutí je platné, hlasuje-li pro návrh většina členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(4) Závěrečnou učňovskou zkoušku hodnotí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl s vyznamenáním,
má-li z praktické zkoušky známku výbornou a z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň chvalitebnou a
- učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů *) z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5;
- pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. c) a d) se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru; *)
b) prospěl velmi dobře,
má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky alespoň známku chvalitebnou, popř. z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň dobrou a
- učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů*) z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5;
- pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 4 a 5 se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru.**)
c) prospěl,
má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky známku aspoň dostatečnou;
d) neprospěl,
jestliže byla hodnocena jedna z částí závěrečné učňovské zkoušky (písemná, praktická nebo ústní) stupněm 5 (nedostatečně).
(5) Neprospěl-li zkoušený při závěrečné učňovské zkoušce, rozhodne komise o termínu náhradní zkoušky. Obdobně rozhodne, jestliže se uchazeč včas ke zkouškám nedostavil. Rozhodnutí uvede v kontrolním listě a v protokole o závěrečných učňovských zkouškách.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zkušební komise při hodnocení zohledňuje nejen výsledky písemné, praktické a ústní zkoušky, ale i chování, prospěch, morální a politickou vyspělost a pracovní výsledky učně.
- Komise má k dispozici řadu dokumentů, například učební smlouvu, učňovskou knížku, vysvědčení ze všech ročníků a komplexní hodnocení učně.
- O výsledku zkoušky rozhodují všichni členové komise hlasováním, přičemž rozhodnutí je platné, pokud pro něj hlasuje většina.
- Hodnocení musí být provedeno nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky.
- Zkouška se hodnotí stupnicí "prospěl s vyznamenáním", "prospěl velmi dobře", "prospěl" nebo "neprospěl".
Příklad
Učeň Josef skládá závěrečnou učňovskou zkoušku. Zkušební komise si vyžádá jeho učňovskou knížku, vysvědčení za všechny tři ročníky a hodnocení jeho chování a prospěchu. Josef sice udělal drobnou chybu v písemné zkoušce, ale jeho dlouhodobě vynikající prospěch a kladné hodnocení chování a pracovních výsledků pomohou komisi rozhodnout, že prospěl velmi dobře.
Na co si dát pozor
- Při rovnosti hlasů v komisi rozhoduje hlas předsedy.
- Pro hodnocení "prospěl s vyznamenáním" musí mít učeň z praktické zkoušky známku výbornou a z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň chvalitebnou. Dále nesmí mít z žádného předmětu horší známku než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.