Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
111/2019

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

111/2019 Sb. · 93 paragrafů

Úplné znění

93
↑ Předchozí paragrafy

§ 88b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, výmaz nebo omezení zpracování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67945).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 79 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

44) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Čl. XXVI

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 3 se slovo „shromažďovat“ nahrazuje slovem „zpracovávat“.

2. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:

§ 59a Zpracování osobních údajů správcem daně

(1) Správce daně

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) může provádět výkon správy daní, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede správce daně v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(2) Právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní uplatňuje daňový subjekt v rozsahu a způsobem stanoveným pro nahlížení do spisu nebo nahlížení do osobních daňových účtů; obdobně se postupuje při uplatnění práva třetí osoby na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení o stížnosti.“.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Čl. XXVII

Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. Nadpis nad § 43 se zrušuje.

2. § 43 až 47 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí:

§ 43 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů inspekce

(1) Odstavce 2 až 6, § 44 až 47 a § 48a až 53a se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Inspekce může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspekce může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Inspekce zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů inspekce.

(5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může inspekce zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů inspekce stanovených zákonem.

(6) Plněním úkolu podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se rozumí i provádění zkoušek spolehlivosti.

§ 44 Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Inspekce i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 43 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, inspekce o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud inspekce s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Inspekce může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému pro plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 46 nebo 48.

§ 45 Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Inspekce zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Inspekce může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 46 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 47 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Inspekce může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Inspekce informuje Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 47 odst. 1,

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 43 odst. 1.

(5) Inspekce osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, případně zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.

(6) Inspekce při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Inspekce dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim inspekce zpřístupnila nebo předala, zpřístupněny nebo předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

3. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:

§ 48a Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Inspekce informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad. O postupu podle odstavců 1 až 3 inspekce pořídí úřední záznam.“.

4. § 52 zní:

§ 52

(1) Inspekce osobní údaje nevymaže, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě.

(2) Před výmazem inspekce osobní údaje předá Policii České republiky, pokud to neohrozí plnění úkolů inspekce.“.

Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.

5. Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí:

§ 53a Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Ředitel jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) příslušníka nebo zaměstnance inspekce, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v inspekci informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad a spolupracuje s ním.

(3) Inspekce zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Inspekce rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 53b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67921).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 43 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Čl. XXVIII

V § 165 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Čl. XXIX

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části čtvrté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY“.

2. Za nadpis části čtvrté se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

§ 17a

(1) Orgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Orgány finanční správy při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.

(4) Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního zaměstnance v orgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správy.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XXX

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části páté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.

2. V části páté nadpis hlavy I zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“.

3. § 56 a 57 včetně nadpisů znějí:

§ 56 Zpracování údajů

(1) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány celní správy předávají nebo zpřístupňují dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem; údaje se nepředají nebo nezpřístupní, pokud by to podstatným způsobem ohrozilo výkon působnosti orgánů celní správy.

(2) Orgány celní správy při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán celní správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.

§ 57 Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel celníka nebo občanského zaměstnance, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro více orgánů celní správy.

(2) Pověřenec

a) je informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů orgánem celní správy,

b) poskytuje orgánu celní správy informace a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů,

c) prověřuje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování osobních údajů plnění povinností orgánu celní správy v oblasti ochrany osobních údajů,

d) přijímá podání subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů orgánem celní správy a s výkonem práv těchto subjektů a

e) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.“.

4. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Orgány celní správy mohou pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti využívat v součinnosti s policií údaje jmenné evidence cestujících podle zákona upravujícího civilní letectví.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

5. V části páté nadpis hlavy IV zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ A ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ A ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.

6. § 60 až 62 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí:

§ 60 Zpracovávání osobních údajů

(1) Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11) a upravuje zpracování osobních údajů orgány celní správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.

(2) Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely podle odstavce 1. Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, pokud tyto zájmy souvisí s účely podle odstavce 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci mohou orgány celní správy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu.

(4) Osobní údaje podle odstavce 1 mohou orgány celní správy zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů při výkonu své působnosti.

(5) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje pro účely podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů.

(6) Orgány celní správy mohou za účely uvedenými v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

(7) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat za účely uvedenými v odstavci 1 i tehdy, pokud byly zpracovávány za jiným účelem.

§ 61 Obecné podmínky pro předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

(1) Orgány celní správy mohou i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 60 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo příslušný předpis Evropské unie upravující oblast zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány12),

b) je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k předání nebo zpřístupnění podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze předávat nebo zpřístupňovat; neověřené osobní údaje se při předání nebo zpřístupnění označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nebo zpřístupnění nepřesných osobních údajů nebo k nesprávnému předání osobních údajů, musí být takové osobní údaje opraveny, vymazány nebo omezeno jejich zpracování a orgány celní správy o tom bez zbytečného odkladu informují příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, pokud k tomu orgán celní správy udělí souhlas.

(4) Orgány celní správy mohou při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů; to neplatí pro předání orgánům příslušným pro předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, nebo pro předání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru.

§ 62 Vnitrostátní předávání a zpřístupňování osobních údajů

(1) Orgány celní správy předávají a zpřístupňují osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Orgány celní správy mohou předat nebo zpřístupnit osobní údaje, které získaly za účely uvedenými v § 60 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

12) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.

7. V části šesté nadpis hlavy III zní: „VÝMĚNA INFORMACÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.

8. V části šesté nadpis hlavy IV zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ NEBO ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.

9. V části šesté se za nadpis hlavy IV vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:

§ 72a Předávání a zpřístupňování osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1

a) bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11),

b) Europolu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13).

13) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.

10. Nadpis § 73 zní: „Zpracovávání osobních údajů předávaných nebo zpřístupňovaných v rámci Evropské unie a schengenského prostoru“.

11. V části šesté nadpis hlavy V zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI“.

12. V § 73a se slova „hlav III a IV“ nahrazují slovy „§ 68 až 72“ a za slovo „státy“ se vkládají slova „a mezinárodními organizacemi“.

13. Za § 73a se vkládají nové § 73b a 73c, které včetně nadpisů znějí:

§ 73b Předání nebo zpřístupnění osobních údajů do třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) k předání podle § 61 odst. 1 písm. c),

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí,

d) pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1.

(5) Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění.

(6) Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.

§ 73c Předání nebo zpřístupnění osobních údajů osobám a orgánům v třetích státech

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů.

(3) Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Čl. XXXI

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.“ zrušuje.

2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

3. V § 15 se slova „Ustanovení § 16, 17, § 18 odst. 1 a 2 a § 19 se nevztahují“ nahrazují slovy „Tento díl se nevztahuje“.

4. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí:

„(2) Není-li pro jiný členský stát závazný právní předpis Evropské unie upravující ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů52), použijí se vůči němu § 18 a 19.

(3) Hovoří-li se v této hlavě o předání osobních údajů, rozumí se tím jejich předání nebo zpřístupnění.

52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

5. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Stanoví-li právní předpis zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů, je třeba informovat příjemce o těchto podmínkách a o nutnosti je dodržet; mají-li být osobní údaje předány do jiného členského státu nebo přidruženého státu, orgán České republiky, který osobní údaje předává, nepoužije vůči takovému příjemci jiné podmínky než ty, které platí pro obdobné předávání údajů mezi subjekty v České republice.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

6. V § 16 se odstavce 6 a 7 zrušují.

7. § 17 až 19 včetně nadpisů znějí:

§ 17 Ochrana osobních údajů předaných do České republiky

(1) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů do České republiky o zvláštních podmínkách pro zpracování osobních údajů a o nutnosti je dodržet, musí být tyto podmínky dodrženy.

(2) Požádal-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby subjekt údajů nebyl o jejich předání nebo o jiném zpracování informován, lze jej informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu.

(3) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný orgán České republiky o tom, že došlo k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů nebo k předání osobních údajů v rozporu se zákonem, příslušný orgán České republiky osobní údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování zvláštním označením.

§ 18 Předání osobních údajů do jiného státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodním organizacím

(1) Orgán České republiky může i bez žádosti předat osobní údaje příslušnému orgánu státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti; příslušným orgánem se rozumí orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Orgán České republiky může k účelům uvedeným v odstavci 1 předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud přijaly nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve formě obecně závazného právního předpisu nebo jiným způsobem. Byla-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve státu nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, přijata jiným způsobem než ve formě právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, orgán České republiky informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech předání, jakož i o dotčených osobních údajích.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může orgán České republiky předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, dal-li k předání podnět nebo lze-li jeho prospěch důvodně předpokládat,

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v cizím státu,

d) pro plnění konkrétního úkolu pro účely uvedené v odstavci 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v odstavci 1.

(5) Orgán České republiky osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá, popřípadě předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání.

(6) Orgán České republiky dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů vyslovit souhlas, aby byly příslušným orgánem podle odstavce 1 předány osobní údaje, které mu orgán České republiky předal, příslušnému orgánu jiného státu uvedeného v odstavci 1 nebo jiné mezinárodní organizaci. K vyslovení souhlasu je příslušný justiční nebo ústřední orgán České republiky, který takové údaje opatřil.

(7) Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu nebo přidruženého státu, dále předány příslušnému orgánu podle odstavce 1, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání. V žádosti se stanoví příslušnému orgánu tohoto státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své stanovisko, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své stanovisko nezašle, bude se mít za to, že k dalšímu předání osobních údajů udělil souhlas. Jinak lze předat osobní údaje pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě, přidruženém státě nebo jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo ohrožení podstatných zájmů členského státu nebo přidruženého státu, a stanovisko nelze včas získat; o takovém postupu příslušný orgán České republiky neprodleně informuje orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný pro vydání stanoviska k dalšímu předání osobních údajů.

§ 19 Předání osobních údajů příjemcům usazeným v jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu při předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, trestním řízení nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, může orgán České republiky předat osobní údaje jakékoli osobě do státu uvedeného v § 18 odst. 1 nebo orgánu tohoto státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání příslušnému orgánu podle § 18 odst. 1 by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Orgán České republiky bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán podle § 18 odst. 1 o předání podle odstavce 1, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Orgán České republiky informuje osobu nebo orgán státu uvedeného v § 18 odst. 1, kterým byly osobní údaje předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Orgán České republiky informuje o předání podle odstavce 1 Úřad pro ochranu osobních údajů a zaznamená čas a důvod předání a informace o příjemci a předaných osobních údajích.“.

8. V § 193 odst. 8 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. XXXII

Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

§ 11a Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace

(1) Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat.

(2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(4) O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(6) Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine.

(7) Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.“.

2. § 13 včetně nadpisu zní:

§ 13 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů Vojenské policie

(1) Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech.

(2) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.

(6) Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.

3. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí:

§ 13a Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.

(5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 13b Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 13c Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 13d Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c),

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1.

(5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.

(6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

4. § 14 se včetně nadpisu zrušuje.

5. V § 17 odstavec 3 zní:

„(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.“.

6. § 18 až 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 znějí:

§ 18 Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.

(2) Pověřenec

a) poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 19 Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

§ 20 Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67919).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. XXXIV

V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 33 odst. 1 písm. s) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slovo „inspektora“ nahrazuje slovem „místopředsedu“.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. XXXV

V zákoně č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se za § 203 vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:

§ 203a Zpracování osobních údajů

Garanční systém při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. XXXVI

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto:

1. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který včetně nadpisu zní:

§ 130a Zpracování údajů

(1) Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku podle § 16, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(2) Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.“.

2. V § 131 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

3. V § 131 se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle § 130a“ a za slova „účastnících hazardních her,“ se vkládají slova „osobách zapsaných v rejstříku podle § 16,“.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Čl. XXXVII

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 18 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

§ 18a Ochrana osobních údajů

(1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.

(2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije

a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a

b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Čl. XXXVIII

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 88 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenci o studentech“ vkládají slova „, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona“.

2. V § 88 odst. 2 větě první se za slova „adresa místa trvalého pobytu studenta“ vkládají slova „, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta“.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Čl. XXXIX

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 13c odst. 1 se v písmenu b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

2. V § 13c se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:

a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,

c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

d) jmenování pověřence,

e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,

f) pseudonymizaci osobních údajů,

g) šifrování osobních údajů,

h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,

i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,

j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo

k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XL

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 3 se slova „a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém“ zrušují.

2. V § 53 odst. 1 se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „, nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně,“.

3. V § 55 písm. g) se slova „; dokument v listinné podobě se uchová“ zrušují.

4. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57 a 58 znějí:

§ 56a Pacientský souhrn

(1) Pacientský souhrn je samostatnou součástí zdravotnické dokumentace, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta pro potřeby poskytnutí přeshraničních zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel.

(2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí

a) zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o

1. lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace,

2. ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu,

b) ohlášení vedení pacientského souhrnu podle § 69c odst. 1 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví,

c) předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, na základě požadavku jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3; k předání pacientského souhrnu není třeba souhlasu pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby.

Vedením pacientského souhrnu a jeho předáváním Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g).

(3) Pacientský souhrn lze předat bez souhlasu pacienta nebo k tomu jiné oprávněné osoby prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví k poskytnutí zdravotních služeb právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“) a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „příslušné národní kontaktní místo“) požádá a v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází.

§ 56b Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa

(1) Z požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví musí být zřejmé, který poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jeho zdravotnický pracovník žádá o pacientský souhrn vedený o pacientovi, který se nachází v jeho péči. Požadavek obsahuje takové údaje pacienta, na základě kterých lze pacienta jednoznačně identifikovat.

(2) Pokud požadavek o pacientský souhrn neobsahuje údaje podle odstavce 1, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví požadavek nepřijme.

(3) Všichni uživatelé57) využívající služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví jsou identifikováni a autentizováni prostřednictvím národního bodu elektronické identifikace a autentizace58).

57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“.

5. V § 65 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní:

„p) jde-li o pacientský souhrn, zdravotničtí pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž je pacientský souhrn veden.“.

6. V § 69 písmeno b) zní:

„b) náležitostí zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace, včetně

1. způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnu,

2. náležitostí požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví,“.

7. V § 69a odstavec 2 zní:

„(2) Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou poskytovatelé jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa.“.

8. V § 69a odst. 3 a § 69b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „národního“ nahrazuje slovem „Národního“.

9. Za § 69b se vkládá nový § 69c, který zní:

§ 69c

(1) Správce Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.“.

10. V § 70 odst. 4 se na konci písmene e) doplňují body 7 a 8, které znějí:

„7. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

8. Česká správa sociálního zabezpečení,“.

11. V § 71 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.

12. V § 71 odst. 8 a 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

13. V § 71 odst. 10, 11 a 14 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.

14. V § 71 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.

15. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:

§ 71a

(1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g).

(2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné.

§ 71b

Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).

§ 71c ÚČINNOST

(1) Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) místo a okres narození,

e) datum úmrtí pacienta, který zemřel,

f) adresa místa trvalého pobytu pacienta a

g) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability59).

Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta.

(2) Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje

a) identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f),

b) identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a

c) identifikační údaje poskytovatele.

(3) Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

59) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.

16. V § 72 odst. 1 písm. a) se za slova „statistických zjišťování“ vkládají slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“.

17. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 60 znějí:

„h) data z Listů o prohlídce zemřelého,

i) data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60),

j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem,

60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 73 odst. 1 písm. e) se za slovo povolání vkládají slova „, věku“.

19. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.“.

20. V § 73 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí:

„(5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje

a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby,

b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,

c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů,

d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována,

e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem.

Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).

(6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli.

(7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.

61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12.

21. V § 73 odst. 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.

22. V § 73 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

23. V § 74 odst. 1 písm. d) se slova „f) a“ zrušují.

24. V § 74 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena o) a p), která znějí:

„o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis,

p) stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn.“.

25. V § 74 odst. 3 písm. a) úvodní větě se slova „údajů o“ zrušují.

26. V § 74 odst. 3 písm. a) v bodu 1 se slovo „adrese“ nahrazuje slovem „adresy“ a slova „osoby a“ se nahrazují slovem „osoby,“.

27. V § 74 odst. 3 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:

„2. stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a“.

Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.

28. V § 74 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „údajů o“.

29. V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy.“.

30. V § 75 odst. 1 písm. a) se za slova „až i)“ vkládají slova „a p)“.

31. V § 75 odst. 1 písm. c) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“.

32. V § 76 odst. 1 písm. f) se slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ se nahrazují slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“.

33. V § 76 odst. 1 písm. k) se slova „a druh“ nahrazují slovy „obor, druh“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“.

34. V § 76 odst. 1 písm. m) se na začátek bodu 2 vkládají slova „zápisu do seznamu členů komory a“.

35. V § 76 odst. 2 písm. e) se slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ zrušují.

36. V § 76 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

„i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají,

j) Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.“.

37. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

38. V § 77 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“.

39. V § 120 se text „§ 70 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 69b odst. 2, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o)“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Čl. XLI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.