Nařízení vlády Československé socialistické republiky o státním řízení cen

(1) Předmětem dodatkového odvodu jsou neoprávněně získané prostředky podle § 11 po odečtení prostředků, které

a) byly vráceny nebo budou podle zvláštních předpisů16) vráceny organizacím a občanům neprodleně, nejpozději však do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění,

b) pro porušení i jiného právního předpisu byly odvedeny do příslušného rozpočtu,17)

c) byly vydány nebo které budou podle zvláštních předpisů vydány státu jako neoprávněný majetkový prospěch,18)

d) byly jako cenové rozdíly zúčtovány s rizikovým fondem a odvedeny na zvláštní účet státního rozpočtu v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů nebo byly odvedeny spolu s daní z obratu.

(2) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě faktury nebo splátkových listů. Od dodatkového odvodu se odečítají částky získané v tříletém období, které byly nebo budou odběrateli vráceny odpočtem v bezprostředně následující splátce nebo faktuře.

(3) Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředků zjistit vyčerpávajícím ani výběrovým způsobem,15) činí dodatkový odvod desetinásobek neoprávněně získaných prostředků prokázaných při kontrole. Od desetinásobku se neodečítají prostředky vrácené organizacím a občanům.

(4) Získá-li organizace neoprávněně prostředky podle § 11 odst. 1 podle vlastního zjištění nebo podle zjištění jejího nadřízeného generálního (oborového) ředitelství, přímo nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, odvede dodatkový odvod do příslušného rozpočtu bez zvláštního rozhodnutí.

(5) Zjistí-li jiný orgán než orgán uvedený v odstavci 4, že organizace získala neoprávněně prostředky, dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % úhrnu neoprávněně získaných prostředků podle § 11. Jestliže obchodní, odbytová nebo zásobovací organizace porušila při prodeji za maloobchodní cenu cenové předpisy způsobem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. a), vypočte se zvýšení dodatkového odvodu z částky, o kterou se nesprávně zvýšila obchodní srážka nebo odbytová přirážka (srážka). Zvýšení dodatkového odvodu se neuplatňuje v případech uvedených v odstavci 3 a v § 11 odst. 1 písm. d) až ch).

(6) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení ukládá kontrolní orgán, který porušení cenových předpisů zjistil. Jestliže k tomu podle zvláštních předpisů nemá oprávnění nebo oprávnění má a dodatkový odvod neuloží, uloží jej cenový úřad republiky příslušný podle sídla organizace, které má být dodatkový odvod uložen.

(7) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení se ukládá kontrolované organizaci. Jestliže cenové předpisy porušilo generální ředitelství trustu, koncern nebo oborový podnik, ukládá se dodatkový odvod té organizaci, která získala neoprávněně prostředky, a zvýšení dodatkového odvodu se ukládá uvedenému orgánu hospodářského řízení.

(8) Generálnímu ředitelství trustu, koncernu nebo oborovému podniku se uloží dodatkový odvod, pokud postupovaly způsobem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) až ch).

(9) Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky organizací a občanů, na jejichž úkor byly prostředky neoprávněně získány.

(10) Způsob promítání neoprávněně získaných prostředků podle § 11 odst. 1 písm. a) do plnění ukazatelů plánů, do vztahů ke státním rozpočtům a rozpočtům národních výborů a do rozpočtů staveb určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily stejně, jako kdyby k porušení cenových předpisů nedošlo.

(1) Příslušný cenový orgán19) může místo cenového znevýhodnění výrobků technicky a morálně zastaralých a výrobků nedosahujících stanovenou jakost nebo efektivnost, prováděného podle zvláštního předpisu20) nebo podle rozhodnutí cenových úřadů, uložit organizaci dodatkový odvod, a to nejvýše 30 % z ceny příslušného výrobku. Dodatkový odvod se vypočte z množství výrobků skutečně dodaných od data cenového znevýhodnění, nejméně však z množství, jež má být po dobu cenového znevýhodnění dodáno podle plánu odbytu a není-li tento plán v potřebném členění sestavován, z množství podle smluv o dodávkách.

(2) Dodatkový odvod až 30 % ze základní ceny finálního výrobku může příslušný cenový úřad uložit též výrobní organizaci nebo organizaci pověřené prováděním zahraničního obchodu, která k dodávanému finálnímu výrobku nezajišťuje nezbytně nutné množství náhradních dílů. Dodatkový odvod se vypočte nejvýše z množství finálních výrobků dodávaných v předchozím roce, popřípadě ve dvou letech, kdy byly dodávány, jde-li o výrobky, které se přestaly vyrábět nebo dovážet.

(3) Příslušný cenový orgán může uložit dodatkový odvod těch prostředků, které organizace získala jako důsledek cenových opatření, zejména v případech snížení cen nakupovaných surovin, materiálů a výrobků nebo povolené odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek dodávaného výrobku, k uplatnění cen rozdílných pro dodavatele a odběratele a v dalších případech, kdy organizace získá prostředky bez vlastní zásluhy.

(4) Dodatkový odvod podle odstavce 1 se neukládá za dovážené výrobky a za objem výrobků dodaných na vývoz.

(5) Způsob řešení důsledků uplatnění dodatkových odvodů v ukazatelích státních a hospodářských plánů, ve státních rozpočtech a v rozpočtech národních výborů a v soustavě hmotné zainteresovanosti organizací určují příslušné orgány tak, aby působily na organizaci stejně jako snížení, popřípadě zvýšení cen.

Federální cenový úřad pro organizace řízené orgány federace a Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad pro organizace řízené orgány republik mohou se souhlasem příslušného ministerstva financí k zamezení tvrdosti a nesrovnalostí, popřípadě vyžadují-li to společenské zájmy, povolit úlevu z dodatkových odvodů. Socialistické organizace a jejich organizační jednotky předkládají žádost o úlevu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu. Organizace řízené národními výbory činí tak prostřednictvím příslušného krajského národního výboru, popřípadě prostřednictvím Národního výboru hlavního města Prahy nebo Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. Žádost musí obsahovat i rozbor finanční situace organizace.

Neoprávněně získané prostředky zjištěné z cenových kontrol zahájených do 31. prosince 1985 se posuzují a vypořádají podle předpisů platných do tohoto data.

Zrušují se:

1. nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 72/1978 Sb. a č. 158/1980 Sb.,

2. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-127/79, ministerstva financí České socialistické republiky čj. 154/671/79 a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 81/174/79 o oprávnění Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu k povolování úlev z dodatkových odvodů za porušení cenových předpisů, registrovaných v částce 7/1979 Sb.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.

Štrougal v. r.

1) Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách.

2) § 1 odst. 2 až 4 výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami, uveřejněného v Cenovém věstníku částka 52/1985.

3) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.

Zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.

Zákon SNR č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole v Slovenské socialistické republice.

§ 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb.

Zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

Vyhláška č. 113/1985 Sb.

4) Zákon č. 103/1971 Sb.

Zákon ČNR č. 116/1971 Sb.

Zákon SNR č. 121/1971 Sb.

Zákon č. 122/1962 Sb., ve znění zákona č. 31/1968 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 123/1978 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

Vyhláška ministra státní kontroly č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

Vyhláška č. 113/1985 Sb.

Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě schválené usnesením vlády ČSSR ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády ČSR ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády SSR ze dne 28. dubna 1982 č. 129, uveřejněné v částce 13/1982 Sb.

Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole, uveřejněný v Cenovém věstníku částka 52/1985.

5) Výnos č. V-2/86.

6) Nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory, rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.

Nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory, rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány Slovenské socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.

7) § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.

8) § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 161/1982 Sb.

9) § 20 zákona č. 161/1982 Sb.

§ 21 zákona č. 164/1982 Sb., o důchodové dani.

§ 2 odst. 2 zákona SNR č. 169/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

§ 2 odst. 2 zákona ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

§ 1 písm. a) zákona ČNR č. 129/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

§ 1 písm. a) zákona SNR č. 134/1974 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

10) § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 19 odst. 2 zákona č. 161/1982 Sb.

11) § 1 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách.

§ 1 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 115/1970 Sb., o finančních správách.

§ 3 odst. 1 zákona SNR č. 169/1982 Sb.

§ 3 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 174/1982 Sb.

12) § 54 odst. 3 až 7 vyhlášky č. 113/1985 Sb.

§ 2 odst. 1 až 3 výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/86 o cenách sjednávaných dohodou, uveřejněného v Cenovém věstníku částka 52/1985.

13) § 36 odst. 6 vyhlášky č. 113/1985 Sb.

14) § 7 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 113/1985 Sb.

15) § 3 odst. 3 výnosu č. V-2/86.

16) § 123 hospodářského zákoníku.

§ 451 občanského zákoníku.

17) Např. § 24 hospodářského zákoníku.

18) § 456 občanského zákoníku.

19) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., v úplném znění č. 170/1980 Sb.

Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb.

Zákon SNR č. 135/1973 Sb., ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

20) § 21 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 113/1985 Sb.