§ 2 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – Druhy cen

§ 2 Druhy cen (1) Ceny v tuzemsku vyjadřují společensky nutné náklady. Rozlišují se podle složek nákladů a čistého důchodu (složky cen), podle směrů užití výrobků a podle doby jejich platnosti. (2) V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen: a) velkoobchodní ceny; obsahují nutné náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady odbytu a zisk nebo ztrátu ve výši vyplývající z použitého způsobu jejich tvorby; u zemědělských výrobků zahrnují též přirážku za nákupní, popřípadě i odbytovou činnost; za tyto ceny se dodávají výrobky organizacím pro výrobní spotřebu, investice, pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu a pro další odbyt, kromě dodávek pro vývoz a dodávek organizacím vnitřního obchodu určených pro další prodej, b) nákupní ceny; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen; za tyto ceny pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky od jejich výrobců, předměty získané sběrem a výrobky od občanů; nákupní ceny mohou být podle rozhodnutí cenového úřadu uplatněny i na výrobky vyráběné zemědělskými podniky ze zemědělských surovin, c) kupní ceny; zahrnují cenu franko čs. hranice, tj. zahraniční cenu v obchodní paritě sníženou při vývozu a zvýšenou při dovozu o přímé obchodní náklady zahraniční, přepočtenou na Kčs podle přepočítacích poměrů pro socialistické organizace stanovených Československou obchodní bankou (dále jen „přepočítací poměry“), popřípadě upravenou o další položky podle zvláštních předpisů, a obchodní přirážku nebo obchodní srážku organizace pověřené prováděním zahraničního obchodu (dále jen „organizace zahraničního obchodu“); za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům, pokud se na dovážené výrobky dodávané organizacemi zahraničního obchodu neuplatňují obchodní ceny, popřípadě kupní ceny s rozdílem vnitřního trhu ve výši základní a dodatkové daně z obratu nebo podle rozhodnutí Federálního cenového úřadu velkoobchodní ceny, d) obchodní ceny; zahrnují velkoobchodní (nákupní) ceny a základní sazbovou daň z obratu nebo kupní ceny a rozdíly vnitřního trhu zpravidla ve výši základní sazbové daně z obratu, ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo z dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, které mají nárok na obchodní srážku, e) maloobchodní ceny; zahrnují obchodní ceny a obchodní srážky, ve stanovených případech zahrnují obchodní nebo odbytovou přirážku, cenový rozdíl, popřípadě další složky určené cenovými úřady; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za ceny s daní, popřípadě další výrobky určené cenovým úřadem, f) velkoobchodní ceny s daní z obratu; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě místo dodatkové daně odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za ceny s daní a nemusí podle písmena e) nakupovat za maloobchodní ceny; ve stanovených případech se těmito cenami oceňuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům. (3) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím. (4) Uvedené druhy cen se uplatňují jako ceny a) stanovené, které jsou vytvořeny a projednány způsobem určeným touto vyhláškou a navazujícími rozhodnutími cenových orgánů a stanoveny cenovým orgánem, pověřeným generálním ředitelstvím nebo pověřenou organizací, nebo b) sjednané dohodou dodavatele s odběratelem podle zvláštního předpisu.6) (5) Cenový orgán může stanovit ceny jako nejvýše přípustné (maximální) nebo nejnižší (minimální) nebo směrné (se stanovenou maximální a minimální hranicí), které jsou závazné pro stanovení nebo sjednání cen jednotlivých výrobků.