Zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech.

(1) Národní výbor může rozhodnout, že některé základní otázky života obce nebo města nebo činnosti národního výboru předloží před svým rozhodnutím k projednání občanům; učiní tak vždy, jde-li o dlouhodobou koncepci rozvoje územního obvodu, volební program Národní fronty, územní plán obce nebo města, návrh rozpočtu národního výboru, závažné územní změny (zejména sloučení, rozdělení nebo zrušení obce) nebo vytvoření jednoho národního výboru pro několik obcí, návrhy obecně závazných nařízení, pokud významnou měrou upravují práva a povinnosti občanů, a zásadní změny v obchodní síti a síti služeb. Národní výbor může rozhodnout, že některé základní otázky života obce nebo města předloží před svým rozhodnutím k vyjádření organizacím sdruženým v Národní frontě.

(2) Národní výbor v úzké součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě zajistí, aby občané měli možnost se s navrhovanými opatřeními řádně seznámit. Občané uplatňují svoje připomínky na veřejných shromážděních na schůzích občanských výborů, prostřednictvím organizací sdružených v Národní frontě, prostřednictvím svých poslanců nebo písemným podáním národnímu výboru.“.

31. V § 42 odstavec 1 zní:

„(1) Plenární zasedání národního výboru se schází nejméně čtyřikrát do roka k řádnému zasedání.“.

32. V § 45 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Předseda národního výboru má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsného odznaku se státním znakem. Rada národního výboru může stanovit, v kterých případech může tohoto znaku užívat jiný poslanec národního výboru.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

33. V § 46 odstavec 2 zní:

„(2) Rada národního výboru zejména

a) rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a jiných orgánů národního výboru a národních výborů nižších stupňů a jejich rad; organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;

b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti; jmenuje a odvolává též hlavní kontrolory těchto organizací;

c) připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

d) koordinuje přípravu závazných stanovisek připravovaných orgány národního výboru;

e) navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a činností;

f) plní vůči státním podnikům založeným národním výborem úkoly zakladatele podle zvláštních předpisů, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání (§ 22b a 39) nebo komisi národního výboru (§ 54);

g) vymezuje způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony podíl organizací na zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu národního výboru a na tvorbě a ochraně životního prostředí;

h) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci; zabezpečuje a kontroluje projednávání a řešení jejich návrhů, podnětů a připomínek;

ch) vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

i) řídí činnost odborů, správních komisí a zvláštních orgánů národního výboru, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění a dbá na racionalizaci jejich činnosti; stanoví pracovní náplň odborů, jejich vnitřní organizaci a počty pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucím odborů a vedoucím zvláštních orgánů (§ 63b),

j) kontroluje a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních výborů nižších stupňů;

k) řídí vedoucí organizací (zařízení) řízených nebo spravovaných národním výborem, které obstarávají činnosti uvedené v § 21;

l) ukládá socialistickým organizacím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků živelné pohromy nebo jiné mimořádné události (§ 24c);

m) jde-li o radu místního národního výboru nebo městského národního výboru, vyjadřuje se k založení a zániku státních podniků, společných podniků a družstevních podniků, k jejich rozvoji a zásadním změnám předmětu jejich činnosti;4) dále se vyjadřuje ke vzniku a zániku jednotných zemědělských družstev, bytových, spotřebních, výrobních, popřípadě jiných družstev, k jejich rozvoji a zásadním změnám předmětu jejich činnosti;5)

n) uděluje veřejná uznání;

o) schvaluje svůj jednací řád a pracovní řád národního výboru;

p) hodnotí výsledky socialistické soutěže organizované národním výborem.“.

34. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní:

Nevyplývá-li ze zvláštních předpisů jinak, organizační řád národního výboru stanoví, kdo plní úkoly vedoucího organizace podle zvláštních předpisů na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru.“.

35. § 54 zní:

(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě a vyjadřují se k návrhům připravovaným pro plenární zasedání národního výboru. Vycházejí přitom ze znalosti místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí občanů. Zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, ukládají vedoucím těchto orgánů a organizací závazná opatření k jejich odstranění. Ředitele státních podniků založených národním výborem upozorňují na zjištěné nedostatky. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady.

(3) Komise dále kontrolují činnost organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, pokud jde o činnosti uvedené v § 7 odst. 2.

(4) Při své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a občanských výborů a spolupracují s nimi.

(5) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 22b a 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřídil odbory plní i úkoly odborů.“.

36. V § 59 v odstavci 1 na konci poslední věty se slova „organizace řízené nebo spravované příslušným národním výborem“ nahrazují slovy „organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem“.

37. V § 61 v odstavci 1 se na konci věty připojují slova „a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.“.

Vypouštějí se odstavce 2 a 3.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a vypouštějí se z něj slova „a jiných útvarů zřízených místo odborů“.

38. V § 63a se slova „Ministerstvo vnitra České socialistické republiky (dále jen ministerstvo vnitra)“ nahrazují slovy „Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra a životního prostředí“)“.

39. § 64 zní:

(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.

(2) Občanské výbory umožňují občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a národních výborů vyšších stupňů. Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na orgány národního výboru; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat a informovat občanské výbory nejpozději do 30 dnů o způsobu vyřízení. Organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů mohou předkládat požadavky na řešení důležitých potřeb a zájmů občanů, zejména pokud jde o služby, opravy domovního majetku, odvoz odpadu, údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně; organizace jsou povinny sdělit občanskému výboru nejpozději do 30 dnů, jak budou tyto požadavky řešeny. Občanské výbory kontrolují, jak organizace plní přijatá opatření.

(3) Občanské výbory organizují účast občanů na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), ochraně životního prostředí, ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Usměrňují činnost domovních komisí a domovních důvěrníků.

(4) Občanské výbory se podílejí na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Vyjadřují se k návrhům usnesení národního výboru, která se týkají řešení potřeb a zájmů občanů.

(5) Občanské výbory mohou hospodařit s finančními prostředky, které pro národní výbor získaly svou činností nebo které jim národní výbor svěřil; tyto prostředky mohou použít jen na úhradu nákladů spojených s plněním svých úkolů.

(6) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.

(7) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru, pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech a organizují ve spolupráci s nimi a organizacemi sdruženými v Národní frontě veřejná shromáždění (schůze) občanů.

(8) Zástupci organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů jsou povinni na vyzvání poslance zúčastnit se veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.“.

40. V § 67 v odstavci 2 písmenu c) se vypouštějí slova „stanoví systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními výbory“.

41. V § 67a v písmenu b) se slova „ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „ministerstvo vnitra a životního prostředí“.

Čl. II

Vláda České socialistické republiky může nařízením:

a) do 31. prosince 1990 pro účely experimentálního ověřování nových prvků v pravomoci a působnosti národních výborů a ve struktuře jejich orgánů povolovat výjimky z ustanovení zákona o národních výborech,

b) upravit zřizování, postavení, právní poměry a zásady hospodaření drobných provozoven národních výborů jako právnických osob.6)

Čl. III

Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, se mění a doplňuje takto:

1. V § 16 se v odstavci 1 vypouští věta druhá.

2. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Národní výbor hlavního města Prahy nebo obvodní národní výbor může v dohodě s místním národním výborem některé úkoly ze své působnosti přenést do působnosti místního národního výboru.“.

Čl. IV

Zrušují se:

a) nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, ve znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

b) vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1951 Ú. l., o odznaku pro předsedy národních výborů.

Čl. V

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Kempný v. r.

Adamec v. r.

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) § 26e hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 88/1988 Sb.

4) § 12 odst. 1, § 18 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb.

§ 8 odst. 1 a § 68 až 76 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 5 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 6 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

5) § 8 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb. § 5 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 19 odst. 5 zákona č. 94/1988 Sb.

6) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.