Zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech.

(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě a vyjadřují se k návrhům připravovaným pro plenární zasedání národního výboru. Vycházejí přitom ze znalosti místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí občanů. Zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, ukládají vedoucím těchto orgánů a organizací závazná opatření k jejich odstranění. Ředitele státních podniků založených národním výborem upozorňují na zjištěné nedostatky. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady.

(3) Komise dále kontrolují činnost organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, pokud jde o činnosti uvedené v § 7 odst. 2.

(4) Při své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a občanských výborů a spolupracují s nimi.

(5) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 22b a 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřídil odbory plní i úkoly odborů.“.

36. V § 59 v odstavci 1 na konci poslední věty se slova „organizace řízené nebo spravované příslušným národním výborem“ nahrazují slovy „organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem“.

37. V § 61 v odstavci 1 se na konci věty připojují slova „a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.“.

Vypouštějí se odstavce 2 a 3.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2 a vypouštějí se z něj slova „a jiných útvarů zřízených místo odborů“.

38. V § 63a se slova „Ministerstvo vnitra České socialistické republiky (dále jen ministerstvo vnitra)“ nahrazují slovy „Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra a životního prostředí“)“.

39. § 64 zní:

(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.

(2) Občanské výbory umožňují občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a národních výborů vyšších stupňů. Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na orgány národního výboru; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat a informovat občanské výbory nejpozději do 30 dnů o způsobu vyřízení. Organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů mohou předkládat požadavky na řešení důležitých potřeb a zájmů občanů, zejména pokud jde o služby, opravy domovního majetku, odvoz odpadu, údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně; organizace jsou povinny sdělit občanskému výboru nejpozději do 30 dnů, jak budou tyto požadavky řešeny. Občanské výbory kontrolují, jak organizace plní přijatá opatření.

(3) Občanské výbory organizují účast občanů na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), ochraně životního prostředí, ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Usměrňují činnost domovních komisí a domovních důvěrníků.

(4) Občanské výbory se podílejí na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Vyjadřují se k návrhům usnesení národního výboru, která se týkají řešení potřeb a zájmů občanů.

(5) Občanské výbory mohou hospodařit s finančními prostředky, které pro národní výbor získaly svou činností nebo které jim národní výbor svěřil; tyto prostředky mohou použít jen na úhradu nákladů spojených s plněním svých úkolů.

(6) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.

(7) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru, pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech a organizují ve spolupráci s nimi a organizacemi sdruženými v Národní frontě veřejná shromáždění (schůze) občanů.

(8) Zástupci organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů jsou povinni na vyzvání poslance zúčastnit se veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.“.

40. V § 67 v odstavci 2 písmenu c) se vypouštějí slova „stanoví systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními výbory“.

41. V § 67a v písmenu b) se slova „ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „ministerstvo vnitra a životního prostředí“.

Čl. II

Vláda České socialistické republiky může nařízením:

a) do 31. prosince 1990 pro účely experimentálního ověřování nových prvků v pravomoci a působnosti národních výborů a ve struktuře jejich orgánů povolovat výjimky z ustanovení zákona o národních výborech,

b) upravit zřizování, postavení, právní poměry a zásady hospodaření drobných provozoven národních výborů jako právnických osob.6)

Čl. III

Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, se mění a doplňuje takto:

1. V § 16 se v odstavci 1 vypouští věta druhá.

2. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Národní výbor hlavního města Prahy nebo obvodní národní výbor může v dohodě s místním národním výborem některé úkoly ze své působnosti přenést do působnosti místního národního výboru.“.

Čl. IV

Zrušují se:

a) nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, ve znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

b) vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1951 Ú. l., o odznaku pro předsedy národních výborů.

Čl. V

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Kempný v. r.

Adamec v. r.

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) § 26e hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 88/1988 Sb.

4) § 12 odst. 1, § 18 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb.

§ 8 odst. 1 a § 68 až 76 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 5 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 6 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

5) § 8 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb. § 5 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 19 odst. 5 zákona č. 94/1988 Sb.

6) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.