§ 5 nařízení vlády republiky Československé ku provedení zákona ze dne 20. prosince 1921, č. 504 Sb. z. a n., kterým se upravuje povinnost vrátiti nebo vydati věci movité pro státy oprávněné k jich požadování. – Po provedeném šetření jest předložiti spisy…
Nařízení vlády republiky Československé ku provedení zákona ze dne 20. prosince 1921, č. 504 Sb. z. a n., kterým se upravuje povinnost vrátiti nebo vydati věci movité pro státy oprávněné k jich požadování. · 116/1922 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 5 stanovuje, že po provedeném šetření rozhodne příslušný politický úřad druhé stolice (župan) písemným nálezem, zda držitel věci musí věc odevzdat československému státu, a specifikuje, co všechno musí takový nález obsahovat. Politický úřad druhé stolice (župan) je konečným rozhodujícím orgánem v otázce povinnosti odevzdat věc. (§ 5 zákona č. 116/1922 Sb., nařízení vlády republiky Československé ku provedení zákona ze dne 20. prosince 1921, č. 504 Sb. z. a n., kterým se upravuje povinnost vrátiti nebo vydati věci movité pro státy oprávněné k jich požadování., stav k 12. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 116/1922 Sb.
(1) Po provedeném šetření jest předložiti spisy příslušnému politickému úřadu druhé stolice (županu), který rozhodne písemným nálezem, zda držitel věci jest povinen věc odevzdati československému státu či nikoliv.
(2) V nálezu jest uvésti:
1. přesné označení věci, která má býti státu odevzdána,
2. nynějšího držitele věci,
3. stanoviti dobu a místo pro odevzdání věci,
4. úřad nebo zástupce státu, jemuž věc jest odevzdati,
5. po případě výrok o náhradě útrat podle § 2, odst. 4., zákona.
(3) Dále jest uvésti důvody rozhodnutí, zejména na základě kterých smluv plyne povinnost československého státu k odevzdání věci, a na podkladě jakých průvodů byla zjištěna její totožnost.
(4) Prohlásí-li zástupce finanční prokuratury (generálního finančního ředitelství v Bratislavě), že nečiní námitek podle § 2, odst. 2., zákona, jest do nálezu pojmouti výrok, že držiteli věci přísluší nárok na náhradu, případně že mu přísluší nárok na dvě třetiny náhrady, jsou-li okolnosti uvedené v § 2, odst. 4., zákona před vydáním nálezu pravoplatně zjištěny nebo stranami uznány.
(5) Mimo případy právě zmíněné jest v nálezu vysloviti, že se držitel s nárokem na náhradu za odevzdanou věc odkazuje na pořad práva.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Politický úřad druhé stolice (župan) je konečným rozhodujícím orgánem v otázce povinnosti odevzdat věc.
- Rozhodnutí musí být písemné a nazývá se „nález“.
- Nález musí přesně identifikovat věc, jejího držitele, stanovit místo a čas odevzdání a úřad, kterému má být věc odevzdána.
- Nález musí obsahovat zdůvodnění rozhodnutí, včetně odkazů na smlouvy, z nichž plyne povinnost státu věc odevzdat, a na podklady, které potvrdily totožnost věci.
- Pokud finanční prokuratura nemá námitky, nález musí obsahovat výrok o nároku držitele na náhradu, případně na dvě třetiny náhrady, pokud jsou splněny určité podmínky. V ostatních případech se držitel s nárokem na náhradu odkazuje na „pořad práva“.
Na co si dát pozor
- Nález musí být velmi podrobný a obsahovat všechny předepsané náležitosti, jinak by mohl být napadnutelný.
- Je důležité sledovat, zda je v nálezu správně formulován výrok o náhradě, protože to má přímý dopad na práva držitele věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.