§ 4 vyhláška o úplném znění dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků – Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku
Vyhláška o úplném znění dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků · 116/1948 Sb. · Duševní vlastnictví · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 116/1948 stanoví, že znárodněním získává stát vlastnictví k majetku, který slouží nebo je určen k provozu znárodněného podniku, a to včetně nemovitostí, movitostí, práv a dalších souvisejících podniků, přičemž ministr průmyslu má pravomoc rozhodovat o rozsahu znárodnění a případně vyjmout některé majetkové kusy. (§ 4 zákona č. 116/1948 Sb., vyhláška o úplném znění dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, provozovatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 116/1948 Sb.
(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.
(2) Znárodnění se týká
a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a nalezišť surovin,
b) příslušenství podniku počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva, a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,
c) jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím podniku.
(3) Majetku uvedenému v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen k provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému, než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného podniku.
(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3:
a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli znárodněného podniku,
b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.
(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo těžařstvu, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.
(6) Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, může vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu národního podniku, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch národního podniku služebnost nebo užívací právo.
(7) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stát se stává vlastníkem veškerého majetku, který je spojen se znárodněným podnikem, a to bez ohledu na to, kdo byl jeho původním vlastníkem, pokud tento majetek sloužil nebo byl určen k provozu znárodněného podniku.
- Znárodnění se týká širokého spektra majetku, od nemovitostí a zařízení, přes licence a pohledávky, až po hotovost a cenné papíry.
- Znárodnění se může rozšířit i na další výrobní podniky a závody, které patří stejnému vlastníkovi jako znárodněný podnik, nebo na podniky, které tvoří se znárodněným podnikem hospodářský celek.
- Ministr průmyslu má diskreční pravomoc rozhodnout o tom, co přesně bude znárodněno, a může dokonce některé části majetku ze znárodnění vyjmout, pokud nejsou nezbytné pro provoz národního podniku.
Na co si dát pozor
- Rozsah znárodnění je velmi široký a může zahrnovat i majetek, který formálně nepatřil přímo znárodněnému podniku, ale sloužil jeho provozu.
- Ministr průmyslu má značnou pravomoc v rozhodování o rozsahu znárodnění, a jeho rozhodnutí v tomto ohledu jsou konečná, neboť pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí obecná pravidla správního řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.