§ 3 zákon o soudních poplatcích – Základ procentního poplatku
Zákon o soudních poplatcích · 116/1966 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 3 zákona o soudních poplatcích stanovuje, jak se vypočítá základ pro procentní soudní poplatek, tedy z jaké částky se poplatek počítá, pokud je jeho sazba určena procentem. Pokud je poplatek stanoven procentem, vypočítá se z ceny předmětu, o který se v řízení jedná, a to z ceny obvyklé v době a místě podání návrhu. (§ 3 zákona č. 116/1966 Sb., zákon o soudních poplatcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základ procentního poplatku
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než tři roky, považuje se za cenu plnění trojnásobek ceny ročního plnění“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 116/1966 Sb.
(1) Je-li sazba poplatku stanovena procentem ze základu, je základem poplatku cena předmětu poplatného úkonu, obvyklá v čase a místě podání návrhu na provedení poplatného úkonu. K ceně příslušenství se přihlíží tehdy, je-li jen samo předmětem poplatného úkonu.
(2) V odvolacím řízení je základem poplatku cena nároku uplatňovaného v odvolání.
(3) Je-li předmět poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než tři roky, považuje se za cenu plnění trojnásobek ceny ročního plnění. Totéž platí o ceně práv, která lze vykonávat opětovně.
(4) Základem poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví a ostatních hodnot, jež se při tom vypořádávají.
(5) Základem poplatku v řízení o zrušení a o vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena podílu žádaného navrhovatelem.
(6) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, ať na návrh nebo bez návrhu, poplatek se doplatí; v řízení odvolacím poplatek se doplatí jen tehdy, dojde-li k rozšíření předmětu poplatného úkonu na návrh. Omezí-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatek se nevrací.
(7) Základ poplatku vyšší než 500 Kčs se zaokrouhluje na celé stokoruny, a to tak, že ke zlomku stokoruny do 50 Kčs se nepřihlíží a zlomek nad 50 Kčs se zaokrouhluje na celou stokorunu nahoru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je poplatek stanoven procentem, vypočítá se z ceny předmětu, o který se v řízení jedná, a to z ceny obvyklé v době a místě podání návrhu.
- V odvolacím řízení se poplatek počítá z hodnoty nároku, který je uplatňován v odvolání.
- U opakujících se plnění (např. pravidelné platby) se základem poplatku stává součet všech těchto plnění; u plnění na dobu neurčitou nebo delší než tři roky se počítá trojnásobek ročního plnění.
- Pokud se po podání návrhu předmět řízení rozšíří, je nutné doplatit poplatek; pokud se naopak zmenší, poplatek se nevrací.
Na co si dát pozor
- Základ poplatku vyšší než 500 Kčs se zaokrouhluje na celé stokoruny, přičemž do 50 Kčs se zbytek ignoruje a nad 50 Kčs se zaokrouhluje nahoru.
- Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví se poplatek počítá z ceny všech věcí a hodnot, které se vypořádávají.
- Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je základem poplatku cena podílu, který navrhovatel požaduje.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 5 Základ procentního poplatku (Zákon České národní rady o správních po)§ 6 Základ poplatku (Zákon České národní rady o soudních pop)§ 4 (Zákon o správních poplatcích)§ 3 Základ procentního poplatku (Zákon České národní rady o soudních popl)§ 4 Přechodná ustanovení (Zákon o změně zákonů související se zříz)