Vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky o projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodcem

(1) Nemůže-li rozhodce z vážných důvodů rozhodnout spor (např. zjistí-li rozhodce po zahájení řízení, že spor není oprávněn rozhodnout, z důvodů delší cesty rozhodce do zahraničí, jeho delšího onemocnění, nedostavení se zúčastněné organizace bez omluvy a odůvodnění ani k druhému stanovenému jednání, nesouhlasu organizace, aby na ni byl spor rozšířen), postoupí jej bez zbytečného odkladu k projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže, o čemž současně písemně vyrozumí zúčastněné organizace. Z uvedených důvodů nebo v případech, kdy rozhodce bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může též kterákoli ze zúčastněných organizací požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.

(2) Právní účinky podání žádosti rozhodci zůstávají zachovány,

a) postoupí-li spor hospodářské arbitráži rozhodce sám, nebo

b) požádá-li kterákoli ze zúčastněných organizací podle odstavce 1 hospodářskou arbitráž o rozhodnutí sporu.

(3) V případech, kdy rozhoduje spor zahájený před rozhodcem orgán hospodářské arbitráže, rozhodne též o nákladech uvedených v § 10 odst. 3.

Žádost o výkon rozhodnutí podává oprávněná organizace u toho orgánu hospodářské arbitráže, který by byl příslušný rozhodnout spor. Týž orgán hospodářské arbitráže je příslušný k provedení výkonu rozhodnutí rozhodce, přičemž postupuje obdobně podle § 39 a 40 zákona.

(1) Vedoucí orgánu hospodářské arbitráže prověřuje správnost rozhodnutí a schválených dohod zaslaných rozhodcem k uložení. Zjistí-li, že rozhodnutí nebo schválená dohoda nejsou v souladu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, dá podnět k jejich zrušení příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.5)

(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí rozhodce může dát též kterákoli ze zúčastněných organizací za podmínek v zákoně uvedených.5)

Zjistí-li rozhodce při projednávání sporu závady v činnosti socialistických organizací, popřípadě jiné podstatné závady, které vyšly najevo při projednávání sporu, uvede je buď v rozhodnutí, nebo je písemně oznámí orgánu hospodářské arbitráže, který by byl příslušný rozhodnout spor; ten na zjištěné nedostatky upozorní příslušné orgány.6)

Podle zvláštních předpisů se za projednávání a rozhodování sporů rozhodcem arbitrážní poplatky neplatí; řízení o přezkoumání rozhodnutí rozhodce je zpoplatněno tak jako řízení o přezkoumání arbitrážního rozhodnutí.7)

(1) Zúčastněné organizace jsou povinny poskytnout rozhodci podle svých možností místnosti k projednání sporu, právní pomoc, právnickou, ekonomickou a technickou literaturu a dokumentaci a zajistit provedení administrativních prací potřebných pro projednání a rozhodnutí sporu.

(2) Při uvolňování pracovníků při výkonu činnosti rozhodce, při poskytování náhrady mzdy uvolňující organizací a její úhradě organizacemi, v jejichž zájmu byl rozhodce uvolněn, se postupuje podle obecně platných právních předpisů.4)

(3) Až do rozhodnutí sporu jsou zúčastněné organizace povinny hradit zálohy na cestovní náhrady rozhodce3) a popřípadě další náklady spojené s projednáním sporu [§ 10 odst. 3 písm. c)] rovným dílem.

(4) Cestovní výdaje svých zástupců hradí zúčastněné organizace.3)

Pro projednávání a rozhodování sporů rozhodcem platí ustanovení

a) § 24, § 25 odst. 4, § 28, § 35 odst. 2 a 4, § 36, § 37 odst. 1, § 44a odst. 2, § 47, § 47a a § 50 zákona obdobně,

b) § 30a a § 35 odst. 3 zákona přiměřeně.

Zrušuje se vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 58/1963 Sb., kterou se vydávají prozatímní pravidla pro projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodci.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.

Hlavní arbitr Československé socialistické republiky:

Vaněk v. r.

1) § 32 odst. 1 a odst. 2 druhá věta zákona.

2) § 32 odst. 3 zákona.

3) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.

4) § 124 zákoníku práce.

§ 21 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

5) § 32 odst. 6 zákona.

6) § 45 zákona.

7) § 1 nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.