§ 22 Nařízení, kterým se provádí zákon o státním notářství – Zápisy o zjištění některých skutečností a notářská osvědčení z nich vydaná.

Stručně

Paragraf 22 nařízení 117/1951 řeší, jakým způsobem se vydávají stejnopisy notářských zápisů, pokud byly tyto zápisy dodatečně opraveny, změněny nebo doplněny.

Co to znamená v praxi

• Pokud byly v původním notářském zápise provedeny opravy, změny nebo doplňky přímo v textu zápisu (podle § 9 odst. 3), může být vydán stejnopis, který již obsahuje tyto úpravy.
• Jestliže byl původní notářský zápis opraven, změněn nebo doplněn až pozdějším, samostatným zápisem, existují dvě možnosti vydání stejnopisu:
• Může být vydán jeden společný stejnopis, který zahrnuje obsah obou zápisů (původního i doplňujícího).
• Nebo může být vydán stejnopis pouze z původního zápisu, ale v jeho upravené podobě, která zohledňuje změny provedené pozdějším zápisem.
• V případě, že je stejnopis vydán podle druhé možnosti (pozdějším zápisem), musí být v něm výslovně uvedeno, jakým způsobem k úpravě došlo (tj. zda jde o společný stejnopis nebo stejnopis původního zápisu v upraveném znění).

Na co si dát pozor

• Při vydávání stejnopisu z opraveného nebo doplněného zápisu je důlež dbát na to, aby bylo jasně patrné, jakým způsobem byly změny provedeny a zda je stejnopis vydán jako celek nebo jako upravená verze původního zápisu.
• Stejnopis musí vždy věrně odrážet aktuální a platný stav notářského zápisu, ať už byly změny provedeny přímo v něm, nebo samostatným pozdějším zápisem.