117/1964 Sb. · 50 paragrafů
(1) Ustanovení tohoto dílu vztahují se jak na správu pohledávek státu, tak i na nakládání s pohledávkami státních socialistických organizací. Vznikne-li pochybnost o tom, které organizaci pohledávka patří, nakládá s pohledávkou orgán (organizace) určený obdobně podle § 72 odst. 2 a 3 zákoníku.
(2) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu výkonem rozhodnutí soudu.
(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,†) jsou organizace povinny písemně dlužníky upomenout o zaplacení těch pohledávek, které nejsou uhrazovány inkasním příkazem, vzájemným zúčtováním prostřednictvím mezipodnikové zúčtovny, příkazem k vybrání, výběrkou přepravného, akreditivem nebo šekem k zúčtování, do 30 dnů a vymáhat je do 3 měsíců od splatnosti pohledávek.
(2) U majetkových sankcí počítají se lhůty uvedené v odstavci 1 od prvého dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž podle zvláštních předpisů*) byla organizace povinna tyto sankce zaplatit. U práv na náhradu škody a z obdobných právních důvodů počítají se lhůty podle odstavce 1 ode dne jejich vzniku.
(3) Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení nebo jinou stanovenou majetkovou sankci.
(4) O evidenci a ochraně pohledávek platí přiměřeně ustanovení § 6 a 7.
(1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek (příročí), jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.
(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a dluh se stane celý splatný, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí je povinna organizace si vždy vyhradit právo povolené splátky nebo příročí kdykoli odvolat, popřípadě požadovat vyšší splátky, zejména kdyby se zlepšily majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.
(3) Při povolení splátek musí být sjednáno, že dlužník je povinen ve splátkách plnit i stanovené úroky z prodlení z celého dluhu. Rovněž při poskytnutí příročí upozorní organizace dlužníka na jeho povinnost plnit stanovené úroky z prodlení.
(1) Ústřední orgány, krajské a okresní národní výbory mohou povolovat splátky nebo příročí bez omezení. Ostatní organizace jsou oprávněny povolit splátky nebo příročí u jednotlivých pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kčs až do pěti let; v ostatních případech potřebují schválení nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě přímo nadřízeného krajského nebo okresního národního výboru.
(2) Ústřední orgány mohou omezit oprávnění svých podřízených organizací povolovat splátky nebo příročí bez schválení, a to všeobecně nebo pro určité případy. Totéž platí i pro krajské národní výbory, jde-li o národní výbory nižších stupňů nebo jde-li o organizace národním výborům podřízené.
(3) Krajské národní výbory mohou všeobecně nebo v určitých případech rozšířit oprávnění městských a obvodních národních výborů, které nevykonávají působnost okresních národních výborů, až do výše oprávnění okresních národních výborů, která jim přísluší podle předchozích odstavců.
Organizace smí zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka ohrožení výživy jeho nebo výživy osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby nebo pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něj zvláštní jím nezaviněnou tvrdost. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu (státní organizaci), a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal.
(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla a usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.
(2) Organizace smí trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže
a) pohledávka se promlčela nebo zanikla z toho důvodu, že nebyla uplatněna ve stanovené lhůtě, nebo
b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky (§ 470 obč. zák.), anebo
c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky nebylo by úspěšné. Od vymáhání nelze však upustit, jestliže dlužníkem je státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.
(3) Organizace smí dále upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena,
a) nelze-li ji z mimořádných důvodů prokázat, zejména nelze-li zjistit právní základ pohledávky nebo kdo je dlužníkem anebo nelze-li prokázat, že pohledávka vznikla nebo dosud trvá, nebo
b) jestliže o její výši anebo specifikaci není z týchž důvodů podkladu anebo průkazního materiálu a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 136 o. s. ř. výši podle své úvahy.
Nejde-li o trvalou neprůkaznost pohledávky, smí se upustit jen prozatím od jejího vymáhání (odstavec 1).
(4) Podle předpisů o účetní evidenci se pohledávky prozatím nevymáhané odepíší a vedou v podrozvahové evidenci a pohledávky nevymáhané podle odstavců 2 a 3 se odepisují nebo z evidence podrozvahové vypouštějí.
(5) O upuštění od vymáhání se dlužník nevyrozumí; tímto opatřením jeho závazek nezaniká a může být i po tomto opatření proti němu uplatňován, pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl nebo pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs za socialistickou organizaci a až do výše 100 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání a ji odepsat, i když by tu nebyly podmínky pro upuštění od jejího vymáhání podle § 28.
(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 100 Kčs, popřípadě 200 Kčs.
(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy, podle nichž může organizace upustit od vyúčtování a vymáhání vyšších částek.*)
(4) Organizace dále odepíší pohledávku, byla-li
a) zamítnuta pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, u něhož byla proti dlužníku uplatňována,
b) zrušena úředním opatřením.
(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou stanovit pro organizace v oboru své působnosti, že se všeobecně nebo pro určité případy omezují jejich oprávnění, jež jim přísluší podle ustanovení předchozích odstavců.
(1) Organizace podřízené ústřednímu orgánu smí učinit opatření podle § 27 a 28 jen se schválením ústředního orgánu. Ústřední orgán může však stanovit, že všechny nebo některé podřízené organizace mohou samy bez schválení činit opatření podle § 28, jde-li o pohledávku vůči socialistické organizaci až do výše 250 000 Kčs, a opatření podle § 27 a 28, jde-li o pohledávku až do výše 10 000 Kčs proti jinému dlužníku.
(2) Jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 100 000 Kčs, je k platnosti opatření podle § 27 a 28 vedle schválení ústředního orgánu třeba též i schválení ministerstva financí.
(1) K platnosti opatření podle § 27 a 28 potřebují organizace podřízené okresnímu národnímu výboru a místní národní výbory a organizace těmto národním výborům podřízené schválení okresního národního výboru, nejde-li o pohledávku proti socialistické organizaci vyšší než 50 000 Kčs a o pohledávku proti jinému dlužníku vyšší než 10 000 Kčs. U vyšších pohledávek potřebují tyto organizace schválení krajského národního výboru a přesahuje-li pohledávka proti socialistické organizaci 500 000 Kčs a proti jinému dlužníku 100 000 Kčs, též schválení ministerstva financí. Organizace bezprostředně podřízené krajskému národnímu výboru potřebují schválení krajského národního výboru, popřípadě ministerstva financí v rozsahu uvedeném v předchozí větě.
(2) Okresní a krajské národní výbory mohou stanovit, že všechny nebo některé organizace podřízené těmto národním výborům mohou samy bez schválení činit opatření podle § 28, jde-li o pohledávku vůči socialistické organizaci až do výše 50 000 Kčs, a opatření podle § 27 a 28, jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku až do výše 10 000 Kčs.
Ústřední orgány a okresní a krajské národní výbory smí činit opatření podle § 27 a 28 o pohledávkách, které jsou ve správě ústředního orgánu nebo těchto národních výborů, za podmínek a v rozsahu, jak jsou oprávněny tato opatření schvalovat.
K platnosti opatření podle § 25, 27, 28 a 29 je dále třeba, aby se stala v písemné formě a byla podepsána vedoucím organizace, která opatření činí i která je schvaluje. Vedoucí mohou k tomu písemně zmocnit další osoby.
Rozhodnou pro příslušnost k opatřením podle této vyhlášky a k potřebě schválení je stav pohledávky s příslušenstvím v době, kdy má být opatření učiněno. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodnou úhrnná výše všech pohledávek.
Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, obdobně pro opatření o jiných právech než pohledávkách. Příslušnost jednotlivých organizací k opatřením o jiných právech se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou běžnou cenou.
(1) Organizace jsou povinny bez průtahu se domáhat náhrady mank a škod na národním majetku, který mají ve správě, proti těm, kdo za manka a škody odpovídají.
(2) Nebylo-li zjištěno, kdo za manka a škody odpovídá, anebo jde-li o manka a škody, u nichž náhradu nelze uplatňovat,**) organizace manka a škody odepíše. Ústřední orgány a krajské národní výbory stanoví podle potřeby pro organizace v oboru své působnosti, v kterých případech potřebují organizace k tomuto opatření schválení a kterého orgánu.
(3) K platnosti opatření podle předchozího odstavce je vždy třeba, aby se stala v písemné formě a byla podepsána vedoucím organizace, která opatření činí i která je schvaluje. Vedoucí organizací mohou k tomu písemně zmocnit další osoby, pokud ústřední orgány nebo krajské národní výbory v oboru své působnosti nestanoví jinak.
O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 65 a 66 zákoníku a § 2, 6, 7, 18 až 21; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 23 a násl.
(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu nebo organizaci vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 27). Příslušnost orgánu oprávněného ke schválení změny nebo zrušení smlouvy se řídí výší újmy vyjádřené běžnou cenou.
(2) Ustanovení § 25 až 35 vztahují se i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou (právem) státu nebo organizace dochází v řízení před soudem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).
(1) Ustanovení § 25 až 34 se nevztahují na náklady trestního řízení soudního, na peněžité tresty nebo pokuty v tomto řízení uložené a na pokuty uložené místními lidovými soudy.
(2) Pro pohledávky daní, poplatků, cel a pro pohledávky peněžních ústavů platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.
(1) Nadřízené orgány jsou povinny v oboru své působnosti dohlížet, zda státní organizace řádně plní povinnosti vyplývající ze správy národního majetku, a zjistí-li závady, zařídit jejich odstranění. V tomto případě mohou též omezit organizaci, spravující národní majetek, ve výkonu správy.
(2) Odstranění závad nadřízeným orgánem, provádějícím dohled, jde na náklad organizace, která má národní majetek ve správě.
(1) Úplatné nabývání majetku do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických upravují zvláštní předpisy.***)
(2) Úplatné nabývání majetku do státního vlastnictví od jiných socialistických organizací než státních řídí se ustanoveními hospodářského zákoníku.
(1) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví a jiných věnování ve prospěch státu je příslušný, s výjimkou případů dále uvedených, toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je předmět nabídky nebo jeho převážná část. Přijetím nabídky přechází majetek do státního socialistického vlastnictví a do prozatímní správy tohoto okresního národního výboru, který jej spravuje a s ním naloží jako s majetkem uvedeným v § 65 odst. 3 zákoníku.*)
(2) Místní národní výbor může přijmout nabídku bezplatného převodu drobných věcí movitých do vlastnictví státu, jestliže podle nabídky byly určeny, aby sloužily potřebám místního obyvatelstva. Přijetím nabídky přechází tento majetek do správy místního národního výboru.
(3) Nabídku bezplatného převodu majetku vědecké, umělecké nebo sběratelské hodnoty do vlastnictví státu, učiněnou vědecké nebo jiné instituci, které přísluší správa takového majetku, může přijmout tato instituce. Přijetím nabídky přejde majetek do její správy.
(4) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku, který je v cizině, do státního socialistického vlastnictví, je příslušné ministerstvo zahraničních věcí, kterému přísluší též s přijatým majetkem naložit. Přitom postupuje v dohodě s ministerstvem financí.
(1) Nabídka i přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví musí se stát v písemné formě.
(2) Jsou-li s nabídnutým majetkem spojeny závazky nebo povinnosti neúměrné jeho hodnotě nebo významu, nebo váže-li vlastník svou nabídku obtížnými nebo nevhodnými podmínkami, anebo brání-li přijetí nabídky jiné závažné důvody, může být přijata, jen je-li na jejím přijetí zvláštní zájem. V těchto případech je však třeba schválení krajského národního výboru, je-li k přijetí nabídky příslušný okresní národní výbor, a schválení nadřízeného ústředního orgánu, přijímá-li nabídku vědecká nebo jiná instituce (§ 42 odst. 3). V pochybnostech si vyžádá krajský národní výbor nebo ústřední orgán stanovisko ministerstva financí.
Dojde-li nabídka bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví jiné organizaci, než která podle předchozích ustanovení je příslušná k přijetí nabídky, je organizace povinna neprodleně tuto nabídku postoupit příslušnému okresnímu národnímu výboru (§ 42 odst. 1).
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na nabídky, které byly učiněny a které ve své funkci přijímají ve prospěch státu Národní shromáždění, president republiky, vláda, členové vlády, Slovenská národní rada a vedoucí československých zastupitelských úřadů v zahraničí.
(1) Jednotlivé ústřední orgány vydají v dohodě s ministerstvem financí podle potřeby pro obor své působnosti podrobnější pokyny, zejména
a) o provádění udržování, běžných a generálních oprav jednotlivých druhů národního majetku,
b) o způsobu rozmístění přebytečného a neupotřebitelného národního majetku a o hospodaření se základními prostředky v rezervě a konzervaci.
(2) Jednotlivé ústřední orgány vydají v dohodě s ministerstvem financí podle potřeby pro obor své působnosti normy přípustné výše mank vznikajících přirozeným úbytkem množství nebo změnami jakosti jednotlivých druhů zásob nebo z jiných objektivních příčin.
(3) Normy vydané ústředními orgány podle odstavce 2 platí i pro organizace řízené národními výbory, pokud krajské národní výbory nestanoví něco jiného. Organizace řídí se těmi normami ústředních orgánů, jež byly vydány pro organizace řízené ústředními orgány zabývající se stejnou nebo obdobnou činností. Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství vydá podrobnější pokyny uvedené v odstavci 1 písm. a) pro bytový majetek v působnosti národních výborů.
K opatřením a úkonům, které podle této vyhlášky přísluší vedoucímu organizace, je u národních výborů, u nichž je zřízen finanční odbor, příslušný jeho vedoucí, nestanoví-li rada národního výboru nebo jeho finanční komise něco jiného. U národních výborů, u nichž není zřízen finanční odbor, je k takovým opatřením a úkonům třeba schválení rady národního výboru.
Ministerstvo financí může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány ze závažných důvodů, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku nebo organizací, povolit výjimky z této vyhlášky.
Ustanovení předpisů o úpravě hospodaření s peněžními prostředky a devizových předpisů nejsou touto vyhláškou dotčena. Rovněž nejsou dotčeny zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) a pro zařízení těchto organizací.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Ministr:
Dvořák v. r.
*) Předpisy pro zabezpečování, prozatímní správu a realizaci některého majetku, který zajišťuje nebo kterého nabývá stát.
**) Hodnotou se rozumí hodnota, jíž se oceňují předměty podle předpisů o účetní evidenci.
*) Srov. např. směrnice ministerstva financí čj. 331/6014/64 pro vymezení, plánování, financování a evidenci trvalých a dočasných objektů zařízení staveniště (Věstník ministerstva financí č. 4/1964).
**) Předpisy o evidenci v hospodářských, rozpočtových a jiných organizacích.
***) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
†) § 10 zákoníku.
††) Zákon č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech.
†††) Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
††††) Zákon č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání, rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví; směrnice ministra spravedlnosti č. 136/1958 Ú. l.
*) Výnos ministerstva financí čj. 117/61 000/60 z 12. 12. 1960 „Směrnice pro financování nákladů státních socialistických organizací, týkajících se škod na hmotném národním majetku“ (Věstník ministerstva financí č. 22/1960).
**) Vyhláška č. 7/1964 Sb., o opravách bytového majetku.
*) Např. zákon č. 71/1959 Sb. a vyhláška č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku; vládní nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby (§ 16 odst. 2) a příslušné prováděcí předpisy; vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářskotechnických úprav pozemků.
**) Srov. např. § 162 ve spojitosti s § 197 a 493 a § 491 obč. zák.
***) Vymezení pojmu objekt je obsaženo v předpisech o dokumentaci staveb.
*) Např. vyhláška č. 9/1958 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení elektrizačního zákona.
**) Např. Kancelářské stroje, národní podnik v Praze
Československý film, Praha
Stavební stroje, národní podnik, Praha
Odbyt strojů a nářadí, národní podnik, Praha
Šmeralovy závody, národní podnik, Brno
MEZ, národní podnik, Vsetín
Závody elektrotepelných zařízení, národní podnik, Praha-Hloubětín.
***) Např. nařízení ministra všeobecného strojírenství č. 56/1959 Sb., o využití motorových vozidel trvale nezpůsobilých k provozu; vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1963 Sb., o výkupu a využití traktorů a traktorových přívěsů a návěsů a zemědělských strojů trvale vyřazených z provozu; vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 119/1962 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu; vyhláška ministerstva dopravy a všeobecného strojírenství č. 3/1964 Sb., o povinném výkupu opotřebených dílů silničních vozidel.
*) Např. i z hlediska kulturní hodnoty.
**) Viz např. směrnice poř. č. 17/1956 Sb. instr. (poř. č. 39/1956 Sb. instr.), o opuštěném a chátrajícím nemovitém majetku.
***) Např. vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu.
†) Směrnice pro činnost výkonných orgánů národních výborů při plánovitém hospodaření s nebytovými místnostmi (částka č. 42/1959 Ú. l.).
††) Např. vyhláška č. 344/1952 Ú. l. (č. 397/1952 Ú. v.), o nájemném z provozních místností v budovách socialistického sektoru.
†††) Viz § 348 odst. 1 zákoníku.
*) Srov. např. směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství uveřejněné pod č. 1/1964 ve Věstníku MZLVH a poř. č. 46/1957 Sbírky pokynů státních lesů.
**) Např. normy a směrnice vydané ústředními orgány a krajskými národními výbory o poskytování ochranných oděvů, obuvi a ochranných pomůcek zaměstnancům.
*) Vyhláška ministerstva financí č. 73/1964 Sb.
**) Na bankovní účet příslušného okresního národního výboru u Státní banky československé č. 709 ... ostatní finanční příjmy.
***) § 51 a násl. zákoníku.
†) § 347 zákoníku - Tiskopisy hospodářské smlouvy vydalo statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů.
††) Např. předpisy pro zabezpečování, prozatímní správu a realizaci některého majetku, který zajišťuje nebo kterého nabývá stát.
*) Směrnice ministerstva financí ze dne 2. dubna 1964 čj. 314/17 756/64-1 pro prodej rodinných domků z národního majetku občanům (Věstník ministerstva financí č. 5/1964).
*) Srov. poznámku **) k § 17.
**) Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství a ministerstva financí č. 7/1964 Sb., o opravách bytového majetku.
***) Např. vyhláška č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí.
†) Např. § 5 až 7 vládní vyhlášky č. 113/1956 Ú. l., o vybírání nedoplatků nájemného.
*) § 142 odst. 2 zákoníku.
*) Např. vyhlášky, kterými se vydávají základní podmínky pro dodávky.
*) Např. pro práva státu z vynálezů zákon o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
**) Např. zákon č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody, způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru; vydané normy přípustné výše mank vznikajících přirozeným úbytkem množství nebo změnami jakosti jednotlivých druhů zboží a zásob.
***) Vyhláška ministerstva financí č. 72/1964 Sb., o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob; vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru a prováděcí vyhláška ministerstva financí č. 88/1959 Ú. l.
*) Srv. § 2 odst. 5.