§ 27 Zákon České národní rady o advokacii – PRÁVNÍ POMĚRY ADVOKÁTŮ A ADVOKÁTNÍCH KONCIPIENTŮ
Zákon České národní rady o advokacii · 118/1975 Sb. · § 27 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 27 zákona 118/1975 upravuje pravomoci ministra spravedlnosti ve vztahu k advokátním sdružením a Ústředí, zejména jeho možnost zasahovat do jejich usnesení a opatření, navrhovat jim rozhodnutí a schvalovat klíčové záležitosti.
§ 27 PRÁVNÍ POMĚRY ADVOKÁTŮ A ADVOKÁTNÍCH KONCIPIENTŮ
(1) Ministr spravedlnosti může zrušit usnesení nebo opatření sdružení a Ústředí, popřípadě zastavit jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo zájmem socialistické společnosti.
(2) Oprávnění zrušit usnesení nebo opatření anebo zastavit jejich výkon nemůže ministr spravedlnosti použít v případě, kdy se usnesení nebo opatření sdružení nebo Ústředí týká zániku členství advokáta ve sdružení, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie nebo jde-li o rozhodnutí v kárném řízení.
(3) Ministr spravedlnosti může orgánům advokacie navrhnout vydání usnesení nebo opatření, která jsou v pravomoci těchto orgánů. Orgány advokacie jsou povinny o takovém návrhu rozhodnout nejpozději do tří měsíců.
(4) Usnesení orgánů advokacie, jímž se stanoví celkový počet advokátů v jednotlivých sdruženích a advokátních poradnách a soustava odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků, lze vydat jen s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti.
ČÁST TŘETÍ
Paragraf 27 zákona 118/1975 upravuje pravomoci ministra spravedlnosti ve vztahu k advokátním sdružením a Ústředí, zejména jeho možnost zasahovat do jejich usnesení a opatření, navrhovat jim rozhodnutí a schvalovat klíčové záležitosti.
Co to znamená v praxi
Ministr spravedlnosti mohl zrušit nebo zastavit výkon usnesení či opatření advokátních orgánů, pokud byly v rozporu s právním řádem nebo zájmem socialistické společnosti.
Ministr spravedlnosti nemohl zasahovat do rozhodnutí týkajících se zániku členství advokáta, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie, ani do rozhodnutí v kárném řízení.
Ministr spravedlnosti mohl navrhovat advokátním orgánům vydání usnesení nebo opatření, přičemž tyto orgány byly povinny o návrhu rozhodnout do tří měsíců.
Stanovení celkového počtu advokátů a soustavy odměňování advokátů, koncipientů a ostatních pracovníků advokacie vyžadovalo předchozí souhlas ministra spravedlnosti.
Na co si dát pozor
Pravomoci ministra spravedlnosti byly značné, ale měly jasně vymezené výjimky, kdy nemohl zasahovat.
Advokátní orgány měly povinnost reagovat na návrhy ministra spravedlnosti v dané lhůtě.
Klíčová rozhodnutí týkající se počtu advokátů a jejich odměňování podléhala schválení ministra spravedlnosti.