U vojenského soudu I. stolice rozhoduje místo nalézacího soudu jeden důstojník justiční služby jako samosoudce,
a) o všech trestných činech, které dosud patřily do věcné příslušnosti brigádních soudů,
b) o jiných trestných činech, na které je v zákoně stanoven trest na svobodě do jednoho roku nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojenské hodnosti, a to buď některý z těchto trestů nebo několik zároveň,
c) o trestných činech, na které je v zákoně sice stanoven trest na svobodě delší jednoho roku, nikoliv však delší pěti let, ale navrhne-li žalobce v obžalobě, aby byl uložen trest na svobodě do jednoho roku.
(1) Konati řízení a rozhodovati o odvoláních proti rozsudkům samosoudce podle § 4 náleží nejvyššímu vojenskému soudu v senátě složeném z presidenta nebo místopresidenta jako předsedy a ze dvou radů nejvyššího vojenského soudu. O odvolacím řízení platí obdobné ustanovení XIX hlavy, §§ 340 až 352 vojenského trestního řádu.
(2) Kde vojenský trestní řád přikazuje rozhodovati o stížnostech divisnímu soudu (§ 21, čís. 2 voj. tr. ř.) rozhoduje o nich nejvyšší vojenský soud v senátě složeném podle odstavce 1.
Kde se dosavadní ustanovení vojenského trestního řádu vztahuje na brigádní a divisní soudy jako soudy nalézací jest nutno tím rozuměti vojenský soud I. stolice, kde se vztahují na divisní soudy jako soudy odvolací jest tím rozuměti nejvyšší vojenský soud.
1) u vojenského soudu I. stolice vojenský prokurátor,
2) u nejvyššího vojenského soudu generální vojenský prokurátor.
(2) Všude, kde se vojenský trestní řád vztahuje na funkcionáře vojenského prokurátora, jest tím rozumět vojenského prokurátora, kde se vztahuje na vojenského prokurátora v řízení před II. stolicí, jest tím rozumět generálního vojenského prokurátora.