Dekret presidenta republiky o přechodné úpravě vojenského trestního řádu

Proti rozsudkům samosoudce podle § 3, písm. a) až c) lze podati odvolání ve stejném rozsahu jako proti rozsudkům brigádních soudů (§ 332 voj. tr. ř.).

(1) Konati řízení a rozhodovati o odvoláních proti rozsudkům samosoudce podle § 4 náleží nejvyššímu vojenskému soudu v senátě složeném z presidenta nebo místopresidenta jako předsedy a ze dvou radů nejvyššího vojenského soudu. O odvolacím řízení platí obdobné ustanovení XIX hlavy, §§ 340 až 352 vojenského trestního řádu.

(2) Kde vojenský trestní řád přikazuje rozhodovati o stížnostech divisnímu soudu (§ 21, čís. 2 voj. tr. ř.) rozhoduje o nich nejvyšší vojenský soud v senátě složeném podle odstavce 1.

Kde se dosavadní ustanovení vojenského trestního řádu vztahuje na brigádní a divisní soudy jako soudy nalézací jest nutno tím rozuměti vojenský soud I. stolice, kde se vztahují na divisní soudy jako soudy odvolací jest tím rozuměti nejvyšší vojenský soud.

(1) Žalobci u vojenských soudů jsou:

1) u vojenského soudu I. stolice vojenský prokurátor,

2) u nejvyššího vojenského soudu generální vojenský prokurátor.

(2) Všude, kde se vojenský trestní řád vztahuje na funkcionáře vojenského prokurátora, jest tím rozumět vojenského prokurátora, kde se vztahuje na vojenského prokurátora v řízení před II. stolicí, jest tím rozumět generálního vojenského prokurátora.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

gen. Svoboda v. r.