Stručně: Paragraf 26 zákona č. 119/1990 Sb. stanoví, že právo žádat odškodnění po poškozeném přechází na jeho děti, manžela, rodiče, a pokud tito nejsou, pak na sourozence, s výjimkou nároků, které zanikají smrtí podle občanského zákoníku.
§ 26
Právo žádat odškodnění přechází na dědice poškozeného, pokud jsou jimi děti, manžel, rodiče, a není-li jich, sourozenci, s výjimkou nároků, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného.
Paragraf 26 zákona č. 119/1990 Sb. stanoví, že právo žádat odškodnění po poškozeném přechází na jeho děti, manžela, rodiče, a pokud tito nejsou, pak na sourozence, s výjimkou nároků, které zanikají smrtí podle občanského zákoníku.
Co to znamená v praxi
Pokud poškozený, který má nárok na odškodnění podle tohoto zákona, zemře, mohou jeho nejbližší příbuzní (děti, manžel, rodiče, případně sourozenci) uplatnit tento nárok místo něj.
Tento přechod nároku se týká většiny odškodnění, ale ne těch, která jsou podle občanského zákoníku vázána výhradně na osobu poškozeného a jeho smrtí zanikají.
Dědici tak mohou pokračovat v procesu získávání odškodnění, které by jinak poškozený uplatnil sám.
Na co si dát pozor
Nárok nepřechází na dědice automaticky, ale je třeba jej uplatnit.
Je nutné ověřit, zda konkrétní nárok na odškodnění nespadá mezi ty, které podle občanského zákoníku zanikají smrtí poškozeného.
Pořadí dědiců, na které nárok přechází, je pevně stanoveno: nejprve děti, manžel, rodiče, a teprve pokud tito nejsou, pak sourozenci.