§ 2 Zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí – Vymezení pojmů
Zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí · 119/2001 Sb. · § 2 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 119/2001 Sb. vymezuje klíčové pojmy, které se používají v tomto zákoně, aby bylo jasné, co se rozumí pod pojmy jako "exekuce", "oprávněný", "povinný", "správce daně" a "nařízení exekuce".
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle zvláštního právního předpisu1), exekuce vedená soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu1a), daňová exekuce nařizovaná a prováděná správcem daně podle zvláštního právního předpisu2) a exekuce nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního právního předpisu3),
b) oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucí vymáhá,
c) povinným ten, proti němuž je exekuce nařízena a prováděna,
d) správcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuci podle daňového řádu,
e) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí, vydání vyrozumění o zahájení exekuce, vydání exekučního příkazu správcem daně nebo správním orgánem.
Paragraf 2 zákona č. 119/2001 Sb. vymezuje klíčové pojmy, které se používají v tomto zákoně, aby bylo jasné, co se rozumí pod pojmy jako "exekuce", "oprávněný", "povinný", "správce daně" a "nařízení exekuce".
Co to znamená v praxi
Exekuce není jen ta soudní, ale zahrnuje i exekuce vedené soudním exekutorem, daňové exekuce správcem daně a exekuce prováděné jinými správními orgány.
Oprávněný je vždy ten, kdo má nárok na peníze nebo jiné plnění, které se exekucí vymáhá.
Povinný je vždy ten, kdo má dluh nebo jinou povinnost, která se exekucí vymáhá.
Nařízení exekuce neznamená jen rozhodnutí soudu, ale i vyrozumění o zahájení exekuce soudním exekutorem nebo exekuční příkaz od správce daně či správního orgánu.