§ 23 zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Osoba předávající nebezpečné věci k přepravě (dále…

(1) Osoba předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR

a) předat dopravci řádně a úplně vyplněné průvodní doklady,

b) zatřídit a předat k přepravě pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena,

c) předat nebezpečné věci k přepravě pouze, jsou-li dodržena ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí,

d) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky,

e) použít k balení nebezpečných věcí pouze schválené a předepsané obaly,

f) zatřídit, zabalit a označit kusy nebezpečných věcí nápisy a bezpečnostními značkami,

g) označit kontejner bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu,

h) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,

i) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě a

j) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady.

(2) Dopravce je při přepravě nebezpečných věcí povinen v souladu s Dohodou ADR

a) zajistit, aby v dopravní jednotce byly při přepravě řádně a úplně vyplněné průvodní doklady,

b) zajistit, aby pro přepravu nebezpečných věcí byla použita dopravní jednotka k tomu způsobilá a vybavená předepsanými doklady,

c) zajistit, aby přepravu prováděla pouze osádka dopravní jednotky složená z držitelů odpovídajících osvědčení,

d) převzít k přepravě a přepravovat pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena,

e) zajistit dodržení ustanovení o nakládce, včetně zákazu společné nakládky, vykládce, manipulaci, zajištění nákladu, provozu dopravní jednotky a dozoru nad ní,

f) zabránit úniku látek nebo poškození přepravovaných věcí a nepřevzít k přepravě nebezpečné věci, u nichž je jejich obal poškozený nebo netěsný,

g) zajistit, aby v případě nehody nebo mimořádné události členové osádky vozidla provedli opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče vozidla,

h) provádět přepravu dopravní jednotkou označenou bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu,

i) převzít k přepravě pouze kontejner označený bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu,

j) používat dopravní jednotku vybavenou předepsanou výbavou,

k) dodržet ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí,

l) vybavit dopravní jednotku hasicími přístroji,

m) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a

n) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady.

(3) Osoba zajišťující vykládku nebezpečných věcí (dále jen „příjemce“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR

a) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,

b) dodržet ustanovení o vykládce, čištění a dekontaminaci vozidla,

c) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě a

d) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady.

(4) Povinnosti dopravce, odesílatele a příjemce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.“.

44. V § 26 se slova „mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie13)“.

45. Na konci § 27 se doplňují věty „Zahraniční dopravci jsou dále povinni zajistit, aby ve vozidle při jeho provozu byly doklady podle § 3 odst. 3 a § 9 odst. 2 písm. a). Na zahraniční dopravce se rovněž vztahuje povinnost uvedená v § 3 odst. 1 písm. e).“.

46. V § 31 odst. 1 se za slova „povolení České republiky“ vkládají slova „, nejedná-li se o mezinárodní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“.

Poznámka pod čarou č. 20 zní:

„20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.“.

47. V § 32 odst. 1 se slova „mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie20)“.

48. V § 32 odstavec 2 zní:

„(2) Zvláštní povolení může být vydáno jen zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu, a to pouze z důvodu mimořádných dopravních potřeb, které nelze zabezpečit dopravci usazenými v České republice, a na základě vzájemnosti nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Na vydání zvláštního povolení není právní nárok.“.

49. § 33a a 33b včetně poznámek pod čarou č. 21 až 23 znějí: