§ 1 Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky o hospodaření sběrnými surovinami – Základní ustanovení
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky o hospodaření sběrnými surovinami · 12/1972 Sb. · § 1 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 12/1972 definuje sběrné suroviny jako opětovně použitelné materiály z výroby, vedlejších produktů nebo opotřebovaných výrobků, a vyjmenovává konkrétní druhy těchto surovin.
§ 1 Základní ustanovení
(1) Sběrnými surovinami jsou opětovně použitelné hmoty, které vznikají jako výrobní odpad nebo jako vedlejší produkt nebo opotřebováním výrobků v organizacích i u obyvatelstva.
(2) Tato vyhláška se vztahuje na dále uvedené sběrné suroviny*):
a) výrobní odpad papíru a lepenky a použitý papír a lepenka;
b) použitý textil, textil centrálně vyřazovaný uniformovanými složkami kromě soukenných stejnokrojů, dále textilní odstřižky a odpad nití;
c) jutové odstřižky a použitá juta, všechny druhy upotřebených a nevyužitých tkaných pytlů a žoků, zaolejované čistící a upotřebené leštící hadry a čistící bavlna, upotřebené zbytky sisálového a konopného samovazačového motouzu;
d) střepy ze skla dutého, litého a tabulového mimo střepy ze skla s drátěnou vložkou;
e) výrobní odpad a upotřebené výrobky z termoplastických hmot;
f) pneumatiky, které nelze protektorovat, stará pryž a odpad z pryže kromě odpadu a výrobků z tvrdé pryže;
g) upotřebený ustalovač a ostatní fotografické lázně s obsahem stříbra, kaly a stříbro vytěžené z upotřebeného ustalovače a ostatních fotografických lázní od organizací;
h) amortizační odpady od organizací tvořené vy řazenými díly a součástmi strojů, přístrojů a zařízení obsahující stříbro a jiné drahé kovy (např. stykače, jističe, relé, rozvodní desky aj.);
ch) odpad a upotřebené výrobky z celuloidu, upotřebené a vyřazené kinofilmy a röntgenové filmy od organizací;
i) kůže a kožky domácích, chovných a lovných zvířat kromě kůží z prasat, skotu, telat, selat, koní, hříbat, divokých prasat a kožek z norků, nutrií, ušlechtilých druhů lišek a z králíků chovaných ve velkochovech socialistických organizací;
j) nové i použité peří z vodní i hrabavé drůbeže a jateční odpad peří kromě nového peří získaného ve státních drůbežářských podnicích;
k) rohovina mimo rohovinový podkovářský odpad;
l) odpad a upotřebené výrobky z přírodního korku;
m) živočišná nová i použitá vlákna [např. žíně získané odstřihem z hřív a ocasů koní a skotu, vepřové chlupy a štětiny, přířezy hovězích oušek, použité vycpávkové suroviny, pokud obsahují nejméně 20 % žíní) kromě zvířecích chlupů hovězích, telecích, kozlečích, srsti jir-chářské a z angorských králíků, koželužské vlny a surové ovčí vlny;
n) vlasy z holičských a kadeřnických provozoven.
Paragraf 1 vyhlášky 12/1972 definuje sběrné suroviny jako opětovně použitelné materiály z výroby, vedlejších produktů nebo opotřebovaných výrobků, a vyjmenovává konkrétní druhy těchto surovin.
Co to znamená v praxi
Vyhláška se týká široké škály materiálů, které mohou vznikat u firem i u běžných občanů.
Mezi sběrné suroviny patří například papír, lepenka, použitý textil, skleněné střepy, plasty, pneumatiky, fotografické lázně s obsahem stříbra nebo kůže a peří.
Některé materiály jsou z definice sběrných surovin vyloučeny, například kůže z prasat nebo nové peří ze státních drůbežářských podniků.
Na co si dát pozor
Vyhláška přesně specifikuje, které druhy materiálů jsou považovány za sběrné suroviny a které ne, například rohovina je sběrnou surovinou, ale rohovinový podkovářský odpad nikoli.
U některých materiálů jsou uvedeny konkrétní podmínky, například živočišná vlákna musí obsahovat nejméně 20 % žíní.