§ 8d zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů – Nucená správa Komory
Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů · 120/2001 Sb. · účinné od 1. 1. 2022 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8d EŘ upravuje možnost ministra spravedlnosti zavést nucenou správu nad Exekutorskou komorou, pokud Komora opakovaně závažně poruší své zákonné povinnosti. Ministr spravedlnosti může rozhodnout o nucené správě Komory, přičemž proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. (§ 8d zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, znění účinné od 1. 1. 2022)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení“
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 120/2001 Sb.
(1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministr spravedlnosti může rozhodnout o nucené správě Komory, přičemž proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad.
- Dnem právní moci rozhodnutí o nucené správě se pozastavuje výkon funkce orgánů Komory v rozsahu stanoveném rozhodnutím a rozhodování přechází na ministerstvo.
- Pokud není výkon funkce orgánů Komory zcela pozastaven, mohou tyto orgány rozhodovat nebo právně jednat pouze se souhlasem ministerstva, jinak jsou jejich úkony neplatné.
- Nucená správa končí rozhodnutím ministra, nejpozději však po třech letech od jejího zavedení.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o nucené správě může být vydáno jako první úkon v řízení.
- I v případě nucené správy si Komora zachovává právo podat žalobu k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.
- Náklady spojené s nucenou správou hradí ministerstvo.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Právní otázky
Související
§ 5 ŘÁD PLAVEBNÍ BEZPEČNOSTI (Vyhláška federálního ministerstva doprav)Mám exekuci – co dělat – postup krok za krokem