Autorský zákon

(1) Kolektivní správce je povinen

a) vybírat pro nositele práv příjmy z výkonu práv,

b) domáhat se vlastním jménem na účet nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,

c) rozdělovat a vyplácet příslušným nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv,

d) poskytuje-li sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, poskytovat je na základě spravedlivých a transparentních kritérií, zaručujících rovný přístup k takovým službám a poskytovanému rozsahu takových služeb, a

e) vytvářet rozúčtovací řád a v souladu s ním z vybraných příjmů z výkonu práv vytvářet rezervní fond.

(2) Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně

a) příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv a

b) vlastní majetek a příjmy pocházející z tohoto majetku, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.

(3) Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.

Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu, v souladu s investiční strategií a s postupy pro rozvrh investičních rizik a s ohledem na tato pravidla a

a) v případě možného střetu zájmů kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu,

b) aktiva investuje tak, aby zajistil bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost celého portfolia, a

c) při investování aktiv rozvrhne riziko tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.

(1) Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).

(2) Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.

(1) Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele práv, pro něž vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv.

(3) Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.

(4) Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů práv, nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.

(5) Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje

a) název díla nebo jiného předmětu ochrany,

b) jméno nositele práv,

c) informace o osobě, která příslušné dílo nebo jiný předmět ochrany uvedený v odstavci 3 užila, a

d) jakékoli další informace, jež by mohly pomoci určit nebo nalézt nositele práv.

(6) Nebude-li nositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.

(7) Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.

(1) Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, a

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům.

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2 přísluší 45 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(1) Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména

a) stanovy,

b) podmínky členství a podmínky ukončení pověření k výkonu kolektivní správy,

c) vzorové licenční smlouvy,

d) sazebníky,

e) seznam členů vedení kolektivního správce s uvedením jejich jmen a funkcí,

f) rozúčtovací řád,

g) pravidla pro určení průměrné výše srážek na úhradu nákladů na správu práv, pokud tato pravidla nejsou upravena v rozúčtovacím řádu,

h) pravidla pro určení výše srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv,

i) seznam smluv podle § 97g, které uzavřel s jinými kolektivními správci, a smluv o výkonu kolektivní správy osobou, ve které má kolektivní správce majetkovou účast nebo kterou přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti ovládá,

j) pravidla pro použití příjmů z výkonu práv podle § 99c odst. 3,

k) postupy pro řešení sporů a vyřizování stížností podle § 101 a 101h,

l) seznam osiřelých předmětů ochrany podle § 97c odst. 2 písm. b),

m) seznam platných kolektivních smluv podle § 98a odst. 3,

n) informace o pověření společného zástupce podle § 97h.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(1) Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví22).

(2) Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech17).

(4) Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.

Kolektivní správce je povinen jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok poskytovat elektronickými prostředky jinému kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva, informace o

a) celkové výši příjmů z výkonu práv vybraných na základě smlouvy podle § 97g a o částkách, které příslušnému kolektivnímu správci vyplatil na základě této smlouvy, v rozlišení podle kategorie práv a způsobu užití,

b) celkové výši příjmů podle písmene a), které příslušnému kolektivnímu správci dosud vyplaceny nebyly,

c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,

d) všech dalších provedených srážkách s uvedením jejich účelu,

e) počtu všech oprávnění k výkonu práv k rozdělení podle kategorií spravovaných práv, které poskytl nebo odmítl poskytnout s ohledem na repertoár, na nějž se vztahuje smlouva podle § 97g,

f) rozhodnutích přijatých nejvyšším orgánem, pokud se vztahují ke správě práv na základě smlouvy podle § 97g.

Kolektivní správce je povinen

a) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o všech změnách údajů podle § 96 odst. 2 písm. a),

b) poskytnout ministerstvu kopii

1. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

2. smlouvy uzavřené kolektivním správcem podle § 97g odst. 1 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

3. smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci podle § 103 odst. 2 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

c) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o předložení žádosti o zprostředkování podle § 101,

d) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo správních orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost, a na vyžádání poskytnout ministerstvu kopii takového rozhodnutí,

e) zaslat elektronickými prostředky ministerstvu sazebník do 15 dnů od nabytí jeho platnosti,

f) na vyžádání zaslat elektronickými prostředky ministerstvu

1. seznam svých členů,

2. seznamy vedené podle § 97c.

(1) Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli práv nebo uživateli bez zbytečného odkladu informace

a) o repertoáru, který spravuje, a nelze-li předměty ochrany vzhledem k jejich počtu určit jednotlivě, určit tyto předměty druhově,

b) o právech, která spravuje, a to přímo nebo podle smluv podle § 97g, a o území, kterého se tato správa týká, a

c) zda a v jakém rozsahu vykonává kolektivní správu pro určitého nositele práv.

(2) Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(3) V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.

(4) Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online je licence, kterou je poskytováno oprávnění k výkonu práv autora hudebního díla a jde-li o hudební dílo s textem, též práv autora textu, k užití díla rozmnožováním podle § 13 a sdělováním veřejnosti podle § 18 nezbytných k poskytování služby online a která se vztahuje na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.

Kolektivní správce může poskytovat licence podle § 100, pokud

a) získal oprávnění k výkonu kolektivní správy příslušných práv ve vztahu k hudebním dílům, není-li stanoveno jinak,

b) je schopen identifikovat hudební díla, ke kterým spravuje práva,

c) je schopen identifikovat ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu nebo jeho části, k nimž spravuje práva,

d) používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohledňuje oborová pravidla, a

e) používá prostředky ke zjištění a řešení nesrovnalostí v údajích jiného kolektivního správce, který poskytuje licence podle § 100.

(1) Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.

(2) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.

(1) Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.

(2) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.

(3) Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na

a) vyloučení děl, kterých se tyto informace týkají, nebo

b) úhradu odůvodněných nákladů, které mu vznikly obstaráním si potřebných informací.

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o

a) hudebních dílech, ke kterým spravuje práva,

b) spravovaných právech a

c) územích států, pro která se licence poskytuje.

(2) Na žádost nositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajů nebo obchodního tajemství.

(1) Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.

(2) Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.

(3) Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.

(2) Kolektivní správce poskytne nositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o

a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,

b) příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.

(3) Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.

Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílání23), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání24), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu25) tohoto vysílání.

Ke zprostředkování sjednávání kolektivní smlouvy, hromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správy mohou zájemci o zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků.

(1) Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.

(2) Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.

(1) Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem kolektivní správy a dodržováním povinností kolektivních správců podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1, kromě výkonu obecných kontrolních pravomocí podle kontrolního řádu26), oprávněno

a) účastnit se jednání nejvyššího orgánu kolektivního správce,

b) ukládat při zjištění porušení tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.

(3) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže27) v rozsahu, v jakém se na jednání nevztahuje autorský zákon.

(1) Ministerstvo je oprávněno požádat příslušný orgán dohledu nad výkonem kolektivní správy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „orgán dohledu“) o poskytnutí veškerých informací souvisejících s činností kolektivního správce se sídlem v České republice a vykonávajícím kolektivní správu na území takového jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(2) Ministerstvo poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dohledu na jeho odůvodněnou žádost informace týkající se činnosti kolektivního správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je-li tato činnost vykonávána na území České republiky.

(3) Domnívá-li se ministerstvo, že kolektivní správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor vykonávající kolektivní správu na území České republiky nedodržuje právní předpisy daného státu, je oprávněno předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu dohledu daného státu a požádat, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření.

(4) Ministerstvo odpoví ve lhůtě 3 měsíců na žádost orgánu dohledu o přijetí vhodných opatření týkajících se kolektivního správce, o kterém má orgán dohledu důvodně za to, že porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, a jde o kolektivního správce, který má sídlo v České republice a vykonává kolektivní správu na území příslušného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(1) Kolektivní správce na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy k dílům nebo druhům děl vykonává kolektivní správu pro nositele práv k osiřelému dílu vlastním jménem a na jeho účet i při výkonu těch majetkových práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými ani právy spravovanými v rámci rozšířené kolektivní správy. Při výkonu kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se má za to, že nositel práv k osiřelému dílu svolil k jeho zveřejnění a k tomu, aby osiřelé dílo bylo uváděno na veřejnost bez uvedení autora osiřelého díla, není-li určen.

(2) Vykonává-li kolektivní správu k témuž druhu děl více kolektivních správců a nedohodnou-li se tito kolektivní správci písemně jinak ani s využitím postupu podle § 101, určí ministerstvo rozhodnutím, který z takových kolektivních správců bude vykonávat kolektivní správu pro nositele práv k takovému druhu osiřelých děl. Při rozhodování podle věty první ministerstvo přihlédne zejména k tomu, jaká práva kolektivní správce spravuje na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy a zda splňuje předpoklady pro řádné zajištění postupů podle odstavců 1, 3 a 4.

(3) Licenční smlouvu o užití osiřelého díla uzavře příslušný kolektivní správce s uživatelem, který prokáže, že ani po důsledném vyhledávání nebyl určen nebo nalezen nositel práv k tomuto dílu. Touto smlouvou lze poskytnout oprávnění k výkonu práva užít osiřelé dílo pouze na dobu nepřesahující 5 let a pouze pro území České republiky. Tuto smlouvu lze uzavřít i opakovaně.

(4) Odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení vybrané v souvislosti s užitím osiřelého díla vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně po dobu 3 let od jejich výběru. Dojde-li během této doby k ukončení statusu příslušného osiřelého díla, je kolektivní správce povinen tyto odměny a příjmy vyplatit nositeli práv.

(5) Odměny a příjmy uvedené v odstavci 3, které nebylo možno podle tohoto ustanovení vyplatit, se uplynutím uvedené doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky, a pokud jde o osiřelá díla audiovizuální a audiovizuálně užitá, Státního fondu audiovize; kolektivní správce je povinen tyto finanční prostředky ve lhůtě 15 dnů od uplynutí doby uvedené v odstavci 4 odvést na účet příslušného státního fondu.

(6) Určení nebo nalezení nositele práv k osiřelému dílu nemá vliv na platnost smlouvy uzavřené podle odstavce 3.

(7) Pro výkon kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se použije hlava IV přiměřeně.

(8) Odstavce 1 až 7 se nepoužijí pro počítačové programy. Pro zaznamenané umělecké výkony, zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.

Nezávislým správcem práv je právnická osoba, jejíž hlavní činností je podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která je na základě smlouvy oprávněna spravovat autorská práva nebo práva s nimi související jménem více než jednoho nositele práv k jejich společnému prospěchu jako její jediný nebo hlavní účel své činnosti a ve které nemají majetkovou účast ani ji neovládají nositelé práv, jejichž práva spravuje.

(1) Ustanovení § 97b, § 98 odst. 2 a 8, § 98a, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 99j, § 102 a § 102a se použijí pro nezávislého správce práv obdobně.

(2) Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle § 104b odst. 3 poskytnout kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, seznam nositelů práv a předmětů ochrany a prokázat správu těchto práv. Poskytnutí seznamu a prokázání spravovaných práv podle věty první je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a poslední se použijí obdobně.

(3) Nezávislý správce práv je povinen písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, jakékoli změny v seznamu poskytnutém kolektivnímu správci podle odstavce 2. Není-li mezi kolektivním správcem a nezávislým správcem práv sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí nezávislý správce práv informace podle věty první kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a nezávislý správce práv v nejvyšší možné míře oborová pravidla.

(1) Ministerstvo vede seznam nezávislých správců práv.

(2) Právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost nezávislého správce práv, je povinna přihlásit se k evidenci a k tomu účelu doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením této činnosti písemné oznámení, které musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a dále

a) jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, nejde-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,

b) vymezení práv, která mají být nezávislým správcem práv spravována,

c) vymezení předmětů práv podle písmene b) a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.

(3) Ministerstvo zapíše osobu uvedenou v odstavci 1 do seznamu nezávislých správců práv a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo.

(4) Nezávislý správce práv je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, k přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv.

(5) Každý má právo nahlížet do seznamu nezávislých správců práv a pořizovat si z něj výpisy nebo opisy.

Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání, tiskovou publikaci nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání, tiskovou publikaci nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1,

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6,

d) vykonává kolektivní správu, aniž jí bylo uděleno oprávnění podle § 96a,

e) neoznámí ministerstvu skutečnosti podle § 56 odst. 3,

f) se jako osoba, která hodlá vykonávat nebo vykonává činnost nezávislého správce práv, nepřihlásí k evidenci podle § 104b odst. 2,

g) jako poskytovatel služby informační společnosti36) nejedná o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci v souladu s § 87b odst. 9 nebo poruší povinnost stanovenou v § 87b odst. 14, nebo

h) jako poskytovatel služby informační společnosti36) nebo vydavatel tiskové publikace neposkytne údaje podle § 87b odst. 11.

(2) Za přestupek podle odst. 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 500 000 Kč nebo do výše 1 % celkového ročního obratu osoby, která se přestupku dopustila, celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo f) pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 50 000 Kč.

(1) Kolektivní správce se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností vůči nositelům práv podle § 97a,

b) nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f, 99h, 99i, 99j nebo § 100d,

c) nepověří společného zástupce podle § 97h odst. 2,

d) nedodrží postup při uzavírání smlouvy s uživatelem podle § 98,

e) nedodrží postup pro sjednávání sazebníku podle § 98f,

f) nesplní některou z povinností při správě příjmů z výkonu práv nebo příjmů z investování příjmů z výkonu práv podle § 99 až 99e,

g) nevyhotoví výroční zprávu podle § 99g odst. 1,

h) v rozporu s § 99g odst. 2 nezajistí, aby výroční zpráva obsahovala požadované informace,

i) v rozporu s § 99g odst. 3 nezajistí, aby výroční zpráva byla ověřena auditorem,

j) v rozporu s § 99g odst. 4 nezajistí uveřejnění výroční zprávy stanoveným způsobem po stanovenou dobu,

k) v rozporu s § 100c odst. 1 odmítne uzavřít smlouvu o poskytování licencí,

l) nesplní některou z povinností při poskytování informací o užití a fakturaci podle § 100e,

m) nerozdělí příjmy z výkonu práv podle § 100f odst. 1,

n) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b), nebo

o) vykonává kolektivní správu v rozporu s uděleným oprávněním.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo g) až j),

b) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) až e), k) až m) nebo o),

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo n).

(1) Nezávislý správce práv se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 104a odst. 2 a 3 nebo podle § 104b odst. 4,

b) nesplní informační povinnost podle § 97b, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h) nebo § 99j, nebo

c) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 500 000 Kč.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán, jde-li o přestupky podle § 105a odst. 1 a § 105b odst. 1 písm. a) až c) nebo g),

b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 105b odst. 1 písm. d) až f), § 105ba odst. 1 a § 105bb odst. 1.

(2) Pokuty uložené ministerstvem jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.

Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí vydané podle § 102 odst. 2 písm. b), § 105b odst. 1 písm. f), § 105ba a § 105bb do 1 měsíce po nabytí právní moci a ponechá je takto uveřejněné po dobu 3 let. Obsahem uveřejněného rozhodnutí nesmějí být údaje identifikující jinou osobu než pachatele.

(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.

(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv.9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond audiovize, se považuje tento fond.

(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.

(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.

(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.

(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.

(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.

(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.

(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla.11)

(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.

(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání, zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se mění takto:

1. V nadpisu § 17 se za slovo „poznatků“ vkládá čárka a doplňují se slova „některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze“.

2. V § 17 odst. 1 se za slovo „(know-how)“ vkládá čárka a vkládají se slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) „majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a)

17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.

3. V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy „písmene b),“ doplňují slova „c) nebo d),“.

4. V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a

d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).“.

5. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.“.

V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a) znějí:

„b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)

c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

2a) Zákon č. 121/2000 Sb.“.

V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod čarou č. 64a) zní:

„ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.

64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.

Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.

V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se část I zrušuje.