Vyhláška o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát

Pro podnik, kterému mají být hrazeny plánované ztráty ze zisku, otevře si přímo nadřízený orgán u pobočky banky, která úvěruje podnik, zvláštní účet a ve prospěch tohoto účtu poukazuje měsíční příděly.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku podle normy úhrady (dále jen „norma“), pokud není stanoveno jinak.

(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v běžném roce vyfakturován, popřípadě na každou korunu realizace všech výrobků nebo jejich určité skupiny plánované na příslušný rok. O tom, kterého způsobu výpočtu normy podle věty první se použije, rozhodne orgán, z jehož prostředků se ztráta hradí. Podle rozhodnutí orgánu přímo nadřízeného podniku může být norma stanovena na jednotlivá čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro výkony.

(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady na realizaci výroby (náklady na výkony, oběh apod.) plánovanými na příslušný rok (čtvrtletí) a plánovanou realizací ve velkoobchodních cenách (bez daně z obratu), popřípadě v prodejních cenách podniku (bez daně z obratu).

(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu (zisk) z plánované jiné realizace a z plánovaných nerealizačních zisků a ztrát a bytového hospodářství, pokud to stanoví orgán přímo nadřízený podniku. Jinak se ztráty z ostatních činností hradí podle plánu.

(1) Ministerstvo může ke zvýšení zájmu na dobrém hospodaření podniků s plánovanou ztrátou rozhodnout, že se jim ponechá dlouhodobě stanovený podíl z úspory dosažené snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. V tomto případě se stanoví norma tak, aby nejen zajišťovala úhradu plánované ztráty, nýbrž aby byla vyšší o úsporu nebo o její část, které podnik dosáhne snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. Jestliže v úspoře se projevují vlivy vyplývající ze změn organizace podniku, upraví se ztráta za předcházející rok, jakož i úspora tak, aby tyto vlivy se v nich neprojevovaly.

(2) O použití prostředků vyplývajících z rozdílu mezi normou stanovenou podle odstavce 1 a skutečnou ztrátou platí obdobně ustanovení o použití podílu z přírůstku zisku podniků ziskových.

(1) Výpočet normy předloží podnik orgánu přímo nadřízenému nejpozději 20. dne před počátkem roku (čtvrtletí), a to trojmo na tiskopise, který stanoví ministerstvo. Výpočet musí být v souladu s podnikovým plánem. Pokud nebude tento plán schválen, vypočte podnik normu podle podkladů, které má k dispozici; po schválení plánu podnik normu zpřesní.

(2) Orgán přímo nadřízený podniku normu přezkouší, a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy nadřízenému orgánu, a jedno vyhotovení dokladu zašle pobočce banky.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku prostřednictvím pobočky banky, a to běžně podle fakturace a normy. Úhradu provádí banka tak, že v mezích výdajového limitu (§ 38), popřípadě ze zvláštního účtu (§ 39) převádí prostředky na obratový účet podniku.

(2) Banka nesmí provést úhradu, dokud neobdrží doklad o schválení normy (§ 42).

Překročí-li podnik v důsledku překročení plánu realizace plánovanou ztrátu (nadplánová ztráta), může orgán přímo mu nadřízený chybějící částku uhradit; zdroje úhrady upravuje ustanovení § 31, popřípadě § 37. Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

Má-li podnik z důvodu neplánované ztráty (neplnění plánovaného zisku) nedostatek finančních prostředků na doplnění oběžných prostředků nebo na financování své investiční výstavby, může mu banka poskytnout k tomuto účelu úvěr jen na podkladě rozborů a uložených nápravných opatření.

(1) Podnik s plánovanou celoroční ztrátou, který na některé čtvrtletí plánuje zisk, dostává příděly a odvádí zisk způsobem, který upraví přímo nadřízený orgán po projednání s podnikem; tento orgán popřípadě projedná s pobočkou banky úvěrování podniku ve ztrátovém čtvrtletí.

(2) Podnikům s plánovaným celoročním ziskem, avšak s plánovanou ztrátou v některém období roku, může být k překlenutí finančních obtíží z toho vyplývajících poskytnut úvěr v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

K odstranění ztrátovosti podniků může ministerstvo se souhlasem ministerstva financí zavést podnikové ceny.

(1) Hospodářské jednotky nebo i jednotlivé podniky, u nichž nejsou vytvořeny potřebné předpoklady, nejsou financovány podle ustanovení části druhé, nýbrž podle ustanovení části třetí. To platí i pro podniky určené ke zrušení nebo u nichž se má objem výroby (výkonů) podstatně snižovat.

(2) O tom, že nejsou splněny předpoklady pro financování podle ustanovení části druhé, přísluší rozhodnout, jde-li o jednotlivý podnik, orgánu přímo mu nadřízenému, a jde-li o všechny podniky hospodářské jednotky, ministerstvu.

Podniku stanoví orgán přímo mu nadřízený ve finančním plánu výši zisku, který má vytvořit, způsob jeho použití, výši vlastních oběžných prostředků a objem prostředků na decentralizovanou výstavbu.

Zisk podniku se zčásti odvádí do státního rozpočtu a zčásti se ho používá k plánovanému zvýšení vlastních oběžných prostředků, na decentralizovanou výstavbu a k jiným účelům stanoveným finančním plánem nebo zvláštními předpisy.

(1) Má-li si podnik podle plánu doplnit ze zisku vlastní oběžné prostředky, ponechá si měsíčně ze zisku jednu třetinu částky, o kterou se podle plánu mají v příslušném čtvrtletí zvýšit tyto prostředky.

(2) Má-li podnik podle plánu použít části zisku na financování decentralizované výstavby, převede měsíčně po jedné třetině částky plánované pro tento účel na příslušné čtvrtletí na svůj investiční účet, a to nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení měsíční (čtvrtletní) rozvahy.

(1) Je-li skutečný zisk podniku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce nižší než zisk plánovaný na totéž období, použije podnik zisku, který mu zbude po provedení plánovaných odvodů, především na plánované zvýšení vlastních oběžných prostředků.

(2) Vykáže-li podnik podle rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce nadplánový zisk, ponechá si z něho částku ve výši 15 %. Této částky použije v provozu nebo podle zvláštních předpisů k financování decentralizované výstavby. Zbytek nadplánového zisku odvede podnik vedoucímu podniku. Podnik podřízený přímo ministerstvu odvede zbytek nadplánového zisku do státního rozpočtu.

Podnikům stanoví se každoročně podíl z odpisů vyjádřený peněžitou částkou; jinak o tomto podílu platí obdobně ustanovení §§ 12 až 14.

O odvodech a převodech ze zisku a odpisů a o odvodech ze snížení vlastních oběžných prostředků, o výsledcích z prodeje a likvidace základních prostředků, tržbách z brakování zvířat základního stáda, o použití centralizovaných prostředků, jakož i o úhradě ztrát, platí přiměřeně příslušná ustanovení části druhé.

Finanční prostředky podniků koncem roku nepropadají.

(1) Po uplynutí roku provedou podniky, hospodářské jednotky a ministerstva komplexní rozbor činnosti, a to ze všech hledisek a ve všech souvislostech, aby zhodnotily své hospodaření vcelku a v jednotlivých oborech své činnosti, zjistily příčiny dobrých i špatných výsledků a mohly zvolit vhodná opatření ke zlepšení svého hospodaření. Na základě rozboru a stanoviska banky schválí příslušný orgán výsledky finančního hospodaření a výkazy podniků, hospodářských jednotek a ministerstev, opatření k nápravě, roční podíly z přírůstku zisku, ze zisku, z odpisů, z úspory dosažené snížením ztráty apod.

(2) Dosáhl-li podnik, hospodářská jednotka nebo ministerstvo podílu nesprávným nebo nezaslouženým způsobem, bude v částce tomu odpovídající podíl odčerpán. Orgán schvalující výsledky finančního hospodaření podle odstavce 1 současně stanoví v mezích platných předpisů (§ 58) výši hospodářského výsledku rozhodnou pro výpočet přírůstku zisku v následujícím roce.

(1) Ministerstva kontrolují, jak hospodářské jednotky používají finančních zdrojů; stejnou kontrolu provádí vedoucí podnik, pokud jde o podniky jemu podřízené.

(2) Zjistí-li se vážné závady, může nadřízený orgán omezit nebo i odejmout podniku oprávnění používat vlastních finančních zdrojů a používat centralizovaných prostředků.

Předpisy o komplexních rozborech stanoví podrobnosti o těchto rozborech.

Podrobnosti k provedení této vyhlášky stanoví podle potřeby jednotlivá ministerstva se souhlasem ministerstva financí.

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 62/1958 Ú. l., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát, a předpisy k jejímu provedení vydané.

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.

Ministr:

Ďuriš v. r.

*) Vyhláška ministra financí č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru.

*) § 9 vyhlášky ministra financí č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru.