§ 21 vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami – Bezpečnostní opatření při práci na vyhrazených elektrických zařízeních pod napětím
Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami · 123/2022 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 21 definuje práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím, stanovuje, kdo ji smí vykonávat a za jakých podmínek, a vymezuje situace, kdy je taková práce zakázána. Práce pod napětím zahrnuje přímý styk s nezakrytou živou částí zařízení nebo pohyb v nebezpečné zóně kolem něj, přičemž nebezpečná zóna je definována jako prostor, kde izolace nechrání před nebezpečím. (§ 21 zákona č. 123/2022 Sb., vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Bezpečnostní opatření při práci na vyhrazených elektrických zařízeních pod napětím
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…pod dozorem dalšího elektrotechnika, který má praxi na příslušném napětí alespoň 3 roky.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 123/2022 Sb.
(1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím je práce, při které je osoba v přímém styku s nezakrytou živou částí vyhrazeného elektrického zařízení pod napětím nebo je v nebezpečné zóně kteroukoliv částí těla nebo nástrojem, přístrojem nebo zařízením, se kterými pracuje; za nebezpečnou zónu se pro účely této vyhlášky považuje prostor kolem vyhrazeného elektrického zařízení nebo jeho části pod napětím, ve kterém úroveň a způsob izolace nechrání před nebezpečím od tohoto zařízení, tedy prostor okolo nezakrytých živých částí, do kterého není dovoleno pronikat bez provedení ochranných opatření v prostoru vymezeném vzdáleností D1 v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(2) Za práci pod napětím se považuje i práce na vyhrazeném elektrickém zařízení sice vypnutém, ale jinak nezajištěném, práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které nebylo dosud připojeno pod napětí, avšak je v blízkosti nezakryté živé části pod napětím, a práce v místě, kde nelze vyloučit vznik nebezpečného napětí indukcí souběžného nebo křižujícího vedení.
(3) Práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím může vykonávat
a) do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných elektrotechnik, avšak v prostorách těsných a vlhkých, například prostředí s volně kapajícími kapkami, elektrotechnik pod dozorem dalšího elektrotechnika,
b) nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných elektrotechnik pod dozorem dalšího elektrotechnika, který má praxi na příslušném napětí alespoň 3 roky.
(4) Na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím lze pracovat, jen pokud nelze potřebnou část vyhrazeného elektrického zařízení nebo celé zařízení vypnout, jsou-li zařízení přehledná a části, na nichž se má pracovat, přístupné a byl-li pro tuto práci zpracován pracovní postup.
(5) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných pod napětím jsou zakázány
a) v prostorách těsných a vlhkých a na všech pracovištích venku za nepříznivých atmosférických podmínek, zejména za deště, bouřky, snížené viditelnosti, mlhy, vichřice a sněžení,
b) pokud by byla osoba nucena pracovat na tomto zařízení v předklonu nebo v jiné nestabilní poloze.
(6) Při práci na částech vyhrazeného elektrického zařízení pod napětím smí být nechráněná pouze ta jeho část, na které se pracuje. U ostatních částí pod napětím musí být chráněny zábranami, přičemž je nutno dodržet vzdálenost vně zóny D1 podle přílohy č. 10 k této vyhlášce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Práce pod napětím zahrnuje přímý styk s nezakrytou živou částí zařízení nebo pohyb v nebezpečné zóně kolem něj, přičemž nebezpečná zóna je definována jako prostor, kde izolace nechrání před nebezpečím.
- Za práci pod napětím se považuje i práce na vypnutém, ale nezajištěném zařízení, na novém zařízení v blízkosti živých částí pod napětím, nebo tam, kde hrozí indukce nebezpečného napětí.
- Práci pod napětím smí provádět pouze elektrotechnik, a to za specifických podmínek, například pod dozorem dalšího elektrotechnika v závislosti na napětí a prostředí.
- Tato práce je povolena jen tehdy, nelze-li zařízení vypnout, je-li přehledné a přístupné, a existuje-li pro ni zpracovaný pracovní postup.
Na co si dát pozor
- Práce na zařízeních nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných pod napětím jsou zakázány v těsných a vlhkých prostorách, venku za nepříznivých atmosférických podmínek a v nestabilních polohách.
- Při práci na částech pod napětím musí být chráněny zábranami všechny ostatní části pod napětím, kromě té, na které se přímo pracuje, a musí být dodržena vzdálenost vně zóny D1.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 41 Požárně bezpečnostní řešení (Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení)§ 14 Účinnost (Nařízení vlády o vyhrazených technických)§ 20 Povinnosti právnických osob a podnikajících f (Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti )§ 15 POŽÁRNÍ OCHRANA A PRVNÍ POMOC (Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou )§ 2 Vymezení pojmů a základních pravidel (Nařízení vlády o vyhrazených technických)