Stručně: Paragraf 1 zákona č. 124/1920 Sb. stanovuje, že Senát republiky Československé má 150 volených členů a zakazuje souběžné členství v Poslanecké sněmovně a Senátu, přičemž upravuje i situace související s kandidaturou a volbou do obou komor.
§ 1 Složení senátu.
Senát republiky Československé skládá se ze 150 volených členů. Nikdo nemůže býti zároveň členem sněmovny poslanecké a senátu.
Konají-li se volby do obou sněmoven nejpozději 4 neděle po sobě, nesmí nikdo kandidovati do obou sněmoven. Volba kandidáta přes toto ustanovení jest neplatná.
Je-li mimo případ právě uvedený ten, kdo již jest členem sněmovny poslanecké, zvolen senátorem, aneb naopak je-li ten, kdo již jest členem senátu, zvolen do sněmovny poslanecké, podrží mandát v oné sněmovně, jejímž členem byl zvolen později.
Paragraf 1 zákona č. 124/1920 Sb. stanovuje, že Senát republiky Československé má 150 volených členů a zakazuje souběžné členství v Poslanecké sněmovně a Senátu, přičemž upravuje i situace související s kandidaturou a volbou do obou komor.
Co to znamená v praxi
Senát je tvořen přesně 150 členy, kteří jsou do něj zvoleni.
Jedna osoba nemůže být současně poslancem a senátorem.
Pokud se volby do obou komor konají krátce po sobě (do 4 týdnů), nesmí kandidát usilovat o mandát v obou komorách; taková volba by byla neplatná.
Pokud je již existující člen jedné komory zvolen do druhé komory, stává se členem té komory, do které byl zvolen později.
Na co si dát pozor
Je třeba pečlivě sledovat termíny voleb, aby nedošlo k neplatné kandidatuře do obou komor.
V případě souběžné volby do obou komor je rozhodující, do které komory byl kandidát zvolen později, neboť v ní si ponechá mandát.