Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 15

§ 15 zákon o platebním styku – Elektronický platební prostředek a elektronické peníze

Zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) · 124/2002 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh

Stručně: Paragraf 15 zákona o platebním styku definuje pojmy elektronický platební prostředek, elektronický peněžní prostředek a elektronické peníze, přičemž upřesňuje jejich charakteristiky a odlišuje je od vkladů. Elektronický platební prostředek může být například platební karta nebo mobilní aplikace, která umožňuje přístup k penězům a vyžaduje ověření uživatele. (§ 15 zákona č. 124/2002 Sb., zákon o platebním styku, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Elektronický platební prostředek a elektronické peníze
  • Lhůta nebo doba (odst. 4): „…zákona o bankách, jsou-li osobou oprávněnou vydávat elektronické peníze (§ 18a) neprodleně vyměněny za elektronické peníze.“
  • Odkazuje na: § 18a
  • Judikatura: na § 15 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 124/2002 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Elektronickým platebním prostředkem je

a) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem,

b) elektronický peněžní prostředek.

(2) Elektronickým peněžním prostředkem je platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě.

(3) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

a) představuje pohledávku za vydavatelem,

b) je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku,

c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, a

d) je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než jejich vydavatelem.

(4) Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem podle zákona o bankách, jsou-li osobou oprávněnou vydávat elektronické peníze (§ 18a) neprodleně vyměněny za elektronické peníze.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Elektronický platební prostředek může být například platební karta nebo mobilní aplikace, která umožňuje přístup k penězům a vyžaduje ověření uživatele.
  • Elektronický peněžní prostředek je zařízení (např. čip na kartě), které samo o sobě uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě.
  • Elektronické peníze jsou digitální forma peněz, které představují pohledávku vůči vydavateli, jsou uloženy na elektronickém peněžním prostředku, vydávají se za skutečné peníze a lze jimi platit u jiných subjektů než jen u vydavatele.
  • Peníze přijaté vydavatelem elektronických peněz, které jsou okamžitě vyměněny za elektronické peníze, nejsou považovány za bankovní vklad, což má dopad na regulaci a ochranu těchto prostředků.

Na co si dát pozor

  • Elektronické peníze nejsou vkladem podle zákona o bankách, což znamená, že se na ně nevztahují stejná pravidla ochrany vkladů jako na peníze uložené v bance.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 15

2
NS
Nejvyšší soud
26. 3. 2014
NSS
Nejvyšší správní soud
5. 9. 2005

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 15 zákona 124/2002 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 15

U přečinu podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku upozornil na ustanovení § 15 zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, v němž jsou definovány elektronické platební prostředky a) jako prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, typicky kreditní a debetní platební karty, b) platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě, typicky zákaznické karty vydávané autobusovými dopravci, kdy jde o tzv. elektronické peníze, je možné je používat k placení za zboží nebo služby vydavatele či jiných subjektů.

5 Tdo 300/2014 · Nejvyšší soud · 26. 3. 2014

Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), definuje elektronický platební prostředek jako: a) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem, a b) elektronický peněžní prostředek.

8 As 35/2005 · Nejvyšší správní soud · 5. 9. 2005

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 4 Účinnost (Nařízení vlády o vzorovém poučení o práv)§ 7 Účinnost (Vyhláška o formulářových podáních pro da)§ 84 ÚČINNOST (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odp)